Týden v ČR
Začněme například tím, že v Praze vystoupila rocková kapela Rolling Stones. V neděli večer, po neobvykle horkém dni, kdy teploty sahaly ke čtyřicítce, se nad Prahu přihnala krátká bouře, jejíž hromobití vzápětí vystřídal zvuk legendární skupiny. Na pódium před zmoklé publikum Stouny osobně uvedl bývalý prezident Václav Havel. Označil rockery za posly svobody, o níž se rozhodovalo před více než 13 lety právě na Letenské pláni. Na své si přišlo nejen 80 tisíc platících diváků, ale i dalších asi deset tisíc, kteří sledovali obří obrazovku z areálu letenské pláně.
"Překvapil mě vizuální stránkou, perfektní obrazovkou, která byla do jisté míry pohyblivá a jejíž obraz byl zároveň tak ostrý, že byl vidět až v nejzazších koncích areálů. To myslím bylo zvládnuté nejlépe ze všech jejich pražských vystoupení. Ale popravdě musím říct, že jsem viděl jenom tři: první v roce 1990 na Strahově, druhé v roce 1995 a tohle. Jejich třetí v roce 1998 ve Sportovní hale jsem neviděl. Ten první koncert byl pro mně asi nejlepší, viděl jsem je poprvé a oni měli hodně energie. Tenhle koncert byl zvláštní, protože se mi zdálo, že kapela trochu ztratila energii a do popředí vystoupili výborní doprovodní hráči, které s sebou vezou, z mého pohledu to byl ale jinak spíš průměrný koncert."
Alois Grebeníček již nebude odsouzen za to, že v 50. letech mučil v Uherském Hradišti politické vězně. Bývalý vyšetřovatel StB a otec současného předsedy KSČM totiž ve svých jednaosmdesáti letech v uherskohradišťské nemocnici zemřel právě tento týden. Alois Grebeníček byl před šesti lety obžalován za to, že jako vyšetřovatel StB týral v uherskohradišťské věznici odpůrce komunistického režimu, při výsleších je kopal, bil a mučil elektrickým proudem. Konfederace politických vězňů se proto podle svého předsedy Stanislava Drobného snažila už od počátku 90. let dostat Grebeníčka před soud:
Grebeníček ze zdravotních důvodů po celých šest let nepřišel ani na jediné soudní stání. Jan Srb z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který připravoval podklady pro obžalobu Aloise Grebeníčka, vidí ale vinu za protahování soudu i na straně justice:
"Naše práce končí návrhem na podání obžaloby, pak už je to věc státních zastupitelstev a soudů. My pochopitelně naše kauzy sledujeme dál. A i kdyby subjektivně člověka napadl nějaký pocit marnosti, nemůže tomu podléhat a musí dělat to, co má."
"Překvapila mě drzost, že v době, kdy my prohlížíme prostory, také ve vedlejším prostoru běží naplno vypalovací technika. Z toho je vidět, že opravdu spoléhali na to, že budou prostory, do kterých my nepůjdeme."
Téměř dva roky se dařilo bývalému prezidentovi Harvardských investičních fondů Viktoru Koženému unikat trestnímu stíhání v České republice. Tento týden však veomi pravděpodobně jeho klidný a bezstraostný život končí. Vrchní státní zastupitelství oznámilo, že někdejší úspěšný finančník byl spolu s bývalým předsedou představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borisem Vostrým obviněn z podvodu. Oba se zdržují mimo republiku a jsou stíháni jako uprchlí. Český trestní řád umožňuje uprchlé stíhané odsoudit v nepřítomnosti. Na obviněného je také možné vydat mezinárodní zatykač. Vyšetřovatelé tak mohou začít vyslýchat svědky, zadat si znalecké posudky, zažádat o právní pomoc kdekoliv v cizině.
"Věřím, že tu situaci bude možné řešit v poměrně krátké době. Ti potrefení, pan Kožený a pan Vostrý, se budou zřejmě bránit a činit další komplikace. To může situaci protáhnout, ale já myslím, že řešení je nasnadě a že v krátké době budou znát výsledky."
Shrňme si velmi stručně historii případu:
Jeden z později celosvětově známých českých podnikatelů a finančníků Viktor Kožený přijel do tehdejšího Československa z emigrace v roce 1990 a stal se nejprve poradcem na ministerstvu financí. O rok později založil harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než osmi set tisíc držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků první vlny. Kožený, jemuž k úspěchu dopomohla razantní reklamní kampaň, se tak na začátku 90. let stal symbolem české kuponové privatizace. Nyní čtyřicetiletý finančník odjel z České republiky v lednu 1994, získal státní občanství v Irsku a později odjel na Bahamské ostrovy. V České republice po sobě zanechal své fondy přeměněné na Harvardský průmyslový holding (HPH), který nakonec skončil v likvidaci. Na zpeněžení více než desetimiliardového majetku dodnes čeká zhruba 240.000 akcionářů.
"Jde tady o aplikaci rakouského historického práva z roku 1811 a v tom zákoníku se ne každý právník vyzná. Domnívám se, že pan magistr Čapek, který obhajuje Františka Oldřicha Kinského pronikl poněkud hlouběji a zamotal tím hlavu naší justici, která není na tento případ dost připravená."
Soudkyně Hana Homolová zamítla jeho žádosti na vrácení pozemků a domů v obcích Jarpice a Šlapanice. Podle jejího názoru totiž obce a firmy využívají už léta pozemky a budovy "v dobré víře", že jim skutečně patří. Protože se tak děje po dobu deseti let, kterou vyžaduje zákon, jsou žalovaní podle Homolové jejich vlastníky. "Domnívám, že vlastnické právo bylo vydrženo,"říká soudkyně.
