Týden v ČR
A začnu tím, co se zřejmě dotýká tak či onak většiny občanů. Vláda ve středu schválila státní rozpočet na příští rok. Chce jím občany připravit na první etapu úspor. Rozpočet by měl v příštím roce hospodařit s deficitem 115 miliard korun. Návrh, který vláda předkládá Parlamentu, nepočítá s velkým zvyšováním platů státních zaměstnanců. Dodatečně se však našly peníze na rozvoj dopravní infrastruktury, podporu vysokého školství, vědy a výzkumu. Více peněz půjde také do zemědělství. I přes snahu šetřit by podle ministra financí Bohuslava Sobotky neměly být dotčeny priority vlády.
A začnu tím, co se zřejmě dotýká tak či onak většiny občanů. Vláda ve středu schválila státní rozpočet na příští rok. Chce jím občany připravit na první etapu úspor. Rozpočet by měl v příštím roce hospodařit s deficitem 115 miliard korun. Návrh, který vláda předkládá Parlamentu, nepočítá s velkým zvyšováním platů státních zaměstnanců. Dodatečně se však našly peníze na rozvoj dopravní infrastruktury, podporu vysokého školství, vědy a výzkumu. Více peněz půjde také do zemědělství. I přes snahu šetřit by podle ministra financí Bohuslava Sobotky neměly být dotčeny priority vlády.
"Je to tedy první reformní rozpočet. Není to rozpočet, který by tak, jako v minulých letech, promítal pouze autonomní trendy a byl postaven na rozhodnutí exekutivy, ale je to rozpočet, který již promítá aktivní snahu vlády snížit v příštích letech tempo zadlužování České republiky. Při respektování všech klíčových rozvojových priorit."
Podoba státního rozpočtu se samozřejmě nelíbí odborům. Jsou rozhořčeny zejména tím, že návrh rozpočtu nepočítá s dalším zvyšováním platů státních zaměstnanců. Ani zástupci vysokých škol, pro něž ministryně školství Petra Buzková získala navíc miliardu a 700 milionů korun, nejsou spokojeni - taková částka podle nich pokryje jen nejhorší dluhy, na skutečnou reformu vysokého školství ale nestačí. Odboráři ještě doufají, že se jim podaří prosadit změny při projednávání rozpočtu ve sněmovně. A mají rovněž silné výhrady k chystané reformě veřejných financí. Podle Jaromíra Duška, šéfa železničních odborů, pokud nedojde ke změnám podle představ odborářů, nelze vyloučit, že přijdou na řadu nátlakové akce.
"Ta reforma totiž dopadá na jedné straně na občany obecně, ale na některé svazy i na svazy sdružené v Asociaci samostatných odborů o trochu více prostřednictvím škrtů v rozpočtu, nižších prostředků například do zemědělství nebo do železnice. A může to mít dopad až likvidační. V tuto chvíli odborářům samozřejmě nezbývá, než aby bojovali sami za sebe a o přežití a pak si mmyslím, že ten důraz bude daleko větší."
Opoziční Občansko demokratická strana s vládní reformou také ostře nesouhlasí, i když přirozeně z jiných důvodů než odboráři. Chystané kroky nepovažuje ODS za reformu. Už příští úterý chce Topolánkova strana vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. V ten den se budou návrhem reformy zabývat ve druhém čtení poslanci.
Hlasovat proti rozpočtu i reformě se připravuj i čtyřicet komunistických poslanců. Podpoří naopak desatero odborářských pozměňovacích návrhů a předloží podle místopředsedy Jiřího Dolejše dalších deset vlastních návrhů. Je mezi nimi i milionářská daň.
"Pohodlnost nebo neschopnost, to je jednak věc výchovy. A k výchově patří i kárání soudců, kárné řízení."
Vedení ministerstva obrany seznámilo v uplynulém týdnu poslance branně-bezpečnostního výboru s koncepcí reformy armády. Předseda výboru Jan Vidím z ODS vyjádřil v podstatě souhlas s touto reformou. Na druhé straně se Jan Vidím znovu vrátil k návrhu, který podal spolu se svým stranickým kolegou Petrem Nečasem a jehož projednávání výbor pozastavil: totiž aby základní vojenská služba do té doby, než bude zrušena, byla alespoň zkrácena.
"Bezprostředně, co tuto matérii projedná vláda České republiky, my návrh vrátíme zpátky a zkusíme sněmovnou i Senátem prosadit zkrácení vojenské služby na šest měsíců"
Se zkrácením základní vojenské služby ale nesouhlasí ministr obrany Miroslav Kostelka
"Nám se půlroční služba vojáků základní služby nelíbí. Bylo by to samozřejmě dražší a zejména by ti vojáci byli odsouzeni do rolí maximálně strážných a pomocného personálu, protože ani cvičit na řidiče by nestálo za to. Bylo by to mrhání penězi."
V uplynulém týdnu se opět potvrdilo, že občanští demokraté si stále vylepšují své preference u občanů. I po prázdninách vedou žebříček preferencí politických stran. Podle agentury STEM se nezměnilo ani pořadí na dalších příčkách. Pokud by se teď konaly volby, ODS by získala 32 procent hlasů, ČSSD 17 procent a komunisté 16 procent. Do parlamentu by se ještě probojovali lidovci s necelými 8 procenty. Unie svobody by se s necelými třemi procenty hlasů do parlamentu nedostala.
V atmosféře neustálého zdůrazňování rostoucího zadlužení České republiky mohla na někoho zapůsobit jako hřejivý balzám zpráva o tom, že Česká republika splatila více než deset let starý zahraniční dluh ve výši 3 miliardy 800 miliónů korun. A to o tři roky dříve. Na úrocích tak stát ušetřil 585 milionů korun. Původní půjčka byla jediným zahraničním dluhem v cizích měnách, takže nyní jsou součástí státního dluhu už jen půjčky v korunách.
Přispět ke snížení nezaměstnanosti chce nová část Národního programu počítačové gramotnosti. Kurz Práce díky internetu představil ministr informatiky Vladimír Mlynář. Za 150 korun se mohou zájemci ze 145 měst a obcí naučit, jak hledat na internetu pracovní nabídky, jak se ucházet o práci nebo napsat strukturovaný životopis. Ministr Mlynář si také minulé úterý pochvaloval, že školením počítačové gramotnosti už prošlo 17 tisíc absolventů.
"Podařilo se také centru internetu přenést ty kursy mimo velká města, takže jsou dostupné i na venkově. Já jsem sám navštívil některé ty kursy a musím říci, že se skutečně přihlašují lidé různého věku, různého sociálního postavení. Ty kursy skutečně plní funkci, kterou jsme od nich očekávali, tedy aby alespoň 50 procent české populace bylo počítačově gramotných."
Plánovaný způsob vyhlašování nových chráněných oblastí v rámci evropského projektu Natura 2000 se nelíbí vlastníkům lesů. Návrh zákona o životním prostředí totiž podle nich vůbec neřeší například otázku kompenzací za případné škody, a nebere ani ohled na samotné majitele pozemků. Josef Vovesný ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů přitom zdůrazňuje, že právě při vytváření nových chráněných území by se měly jejich znalosti využít.
"Vlastníci lesů a zemědělských pozemků nejsou nepřátelé přírody. Je třeba vlastníka, který dobře zná své pozemky, ví jak s nimi šetrně zacházet, dobře motivovat a zapojit do toho procesu."
"Od dopravy železniční přes dopravu cyklistickou po moderní dopravu automobilovou. Vyvrcholením by měl být Den městské hromadné dopravy 22. září. Součástí Evropského týdne mobility by měl být i každoroční den otevřených dveří Dopravního podniku, který proběhne tuto sobotu."
Ekologičtí aktivisté však kritizují pražský magistrát za to, že se ani letos k Evropskému týdnu mobility de facto nepřipojil. Podmínkou je totiž podle nich pořádání Dne bez aut, kdy se mimo jiné uzavírá centrum obcí pro automobily. V pondělí se tak stane ve 13 českých a moravských městech, v metropoli ne. "Evropský týden mobility se v Praze ve skutečnosti nekoná, neboť Praha nesplnila podmínky,"řekl Vojtěch Toman z Dětí Země. Magistrát týden mobility několika akcemi podpořil, pro rozhodnutí neuzavírat osobním vozům centrum má však údajně závažné důvody.
