Týden v ČR

Premiér Vladimir Špidla, foto: ČTK

Premiér Vladimir Špidla věří, že se české vládě přece jen podaří přimět Lichtenštejnsko k podpisu smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru. Vyjednávání chce naše diplomacie zahájit okamžitě. Lichtenštejnský ministr zahraničí dohodu odmítl podepsat kvůli letitému majetkovému sporu s Českem a se Slovenskem, ze solidarity se přidaly také Norsko a Island. Česku tak po vstupu do Evropské unie hrozí komplikace v obchodních a hospodářských vztazích.

Premiér Vladimir Špidla, foto: ČTK
Premiér Vladimir Špidla věří, že se české vládě přece jen podaří přimět Lichtenštejnsko k podpisu smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru. Vyjednávání chce naše diplomacie zahájit okamžitě. Lichtenštejnský ministr zahraničí dohodu odmítl podepsat kvůli letitému majetkovému sporu s Českem a se Slovenskem, ze solidarity se přidaly také Norsko a Island. Česku tak po vstupu do Evropské unie hrozí komplikace v obchodních a hospodářských vztazích.

"Je to součást diplomatického vyjednávání, které neskončilo. To zablokování není nijak zvlášť pozoruhodné ani významné, ale bylo by lepší, kdyby k němu nedošlo. Budeme dál jednat. Jsem přesvědčen, že Lichtenštejnsko nakonec podepíše."

Podle našeho velvyslance u Evropské unie Pavla Teličky zmaření podpisu zmíněné smlouvy ekonomické zájmy České republiky v současné době neohrožuje, důležitější je pro nás integrace do jednotného trhu Evropské unie. Existuje i určitá časová rezerva na vyjednávání s těmito třemi státy, aby dohodu nakonec přeci jen podepsaly.

"Pokud by k tomu nedošlo, pak samozřejmě by to určitý dopad mělo. Země ESVO, to znamená tyto tři země, by měly s Evropskou unií de facto vnitřní trh, ale nikoliv s námi. My bychom byli součástí vnitřního trhu s unií, ale vnitřní trh by nefungoval mezi námi a těmito třemi zeměmi. To samo o sobě by mělo dopad na ekonomické zájmy deseti přistupujících zemí a tří zemí ESVO, protože na základě tohoto smluvního dokumentu by mělo dojít k další, relativně zajímavé liberalizaci a zjednodušení bariér ve vzájemném obchodu."

Česká republika by do roku 2009 také přišla o zhruba 110 milionů eur, které země ESVO vyčlenily na integraci nově přistupujících členů do Evropské unie.


Poslanci a senátoři se v úterý večer sešli na mimořádném zasedání v pražském sídle Senátu. Obě komory parlamentu tam ocenily přínos a zásluhy bývalého prezidenta Václava Havla o Českou republiku a rozvoj demokracie a udělily mu dvě nejvyšší státní vyznamenání: Řád Bílého lva a Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek označil událost za výjimečnou, "protože odráží výjimečnost doby, se kterou je životní dráha Václava Havla spojena."

Václavu Havlovi byla za zásluhy o Českou republiku a rozvoj demokracie propůjčena dvě nejvyšší státní vyznamenání: Řád Bílého lva a Řád Tomáše Garrigua Masaryka, foto: ČTK
"Vážený pane Václave Havle. Vážený občane Havle, vážený prezidente Havle. Do dějin zápasu o českou státnost jste vstoupil originálně a nezapomenutelně. Nepochybuji o tom, že všechna další pokolení vás budou takto chápat a hodnotit."

Václav Havel přiznal, že se cítí dojat stejně, jak to vždy pozoroval u těch, kterým sám dříve řády předával. Později dodal:

"Já jsem tím samozřejmě velmi poctěn a velmi si toho vážím. Já jsem byl zvyklý dostávat různé řády v zahraničí a teď je dostávám ve své vlasti. A samozřejmě že to na mě určitým způsobem působí."

Václav Havel je prvním politikem v postkomunistické historii, kterému jsou nejvyšší státní vyznamenání propůjčena doživotně. Jeho slovům naslouchalo v Rytířském sále Valdštejnského paláce asi 150 poslanců, senátorů, členů vlády i jeho přátel a bývalých spolupracovníků. Slavnostního ceremoniálu se nezúčastnil prezident Václav Klaus, který byl na třídenní návštěvě Plzeňského kraje. Jak sám sdělil, původně předpokládal, že vyznamenání Václava Havla bude součástí oslav výročí 28. října na Pražském hradě.


Předlistopadového vysokého komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna poslal pražský vrchní soud na šest let do vězení, foto: ČTK
Předlistopadového vysokého komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna poslal pražský vrchní soud na šest let do vězení. V odvolacím řízení tak Hoffmannovi zvýšil o dva roky čtyřletý trest, který mu loni v červnu vyměřil pražský městský soud. Hoffmann půjde za mříže za to, že v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, nařídil zastavit vysílání Československého rozhlasu. Chtěl tak pomoci protireformnímu křídlu KSČ a intervenčním armádám. To ale Hoffmann popírá a podává dovolání k Nejvyššímu soudu.

Karel Hoffmann se proti rozsudku odvolá..., foto: ČTK
"Jsem rozčarován. Spoléhal jsem, že u vrchního soudu se konečně prosadí spravedlnost, ale jak je vidět, společenská objednávka doléhá i k vrchnímu soudu."

Hoffmann se u soudu hájil, že nehodlal vypnout vysílání, ale že chtěl jen dodržet každodenní technickou přestávku od dvou do půl páté ráno. Podle předsedy soudního senátu Roberta Fremra byla ale situace natolik závažná, že neměl právo vysílání rozhlasu přerušit:

"Ten byl tehdy jediným fungujícím médiem, schopným informovat občany o dalším vývoji událostí. Za této situace trvat na běžné technické přestávce by skutečně bylo absurdní a naprosto v rozporu s posláním rozhlasu a nastalou situací."

Téměř osmdesátiletý Hoffmann je prvním představitelem komunistické moci odsouzeným za své činy z roku 1968.