Týden v ČR
Někdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart by se mohl stát českým zástupcem v Evropské komisi. Jako kandidáta sociálních demokratů ho představil premiér Vladimír Špidla. Menší vládní strany nominaci přijaly s rozpaky. Opozici zase vadí, že s ní kabinet o společném českém zástupci v Bruselu nejednal.
"Myslím, že argumenty jsou jasné. Úspěšný ministr je vysoká kvalifikace, ministerstvo životního prostředí je průřezová agenda, která má mimořádně velkou váhu. Pan kolega Miloš Kužvart je mimo jiné velmi činný mezinárodně a i jeho pozice v Parlamentě České republiky říká, že má svoji politickou váhu, a to je důležité."
Miloš Kužvart, dnes poslanec za sociální demokraty, byl svou nominací potěšen:
"Tato nabídka je pro mne potvrzením toho, že jsem funkci ministra životního prostředí v minulé vládě zvládl. Je to nabídka, které si vážím. Přijal jsem ji minulý týden po konzultacích s panem premiérem a dalšími členy vedení."
I když je Miloš Kužvart zatím oficiálním kandidátem pouze sociální demokracie, premiér Špidla věří, že se pro jeho nominaci do Evropské komise podaří získat podporu i ostatních koaličních stran. Premiér však zcela nevyloučil ani to, že Česká republika nakonec navrhne více uchazečů, z nichž si šéf Evropské komise Romano Prodi českého zástupce vybere.
Vysokoškoláci a pedagogové si ve čtvrtek připomněli, že uplynulo 35 let od sebeupálení studenta Jana Palacha. V předvečer výročí uctili jeho památku na pietním shromáždění v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V podvečer se vydali se svíčkami na tichý pochod Prahou k Národnímu muzeu. Toto místo si někdejší student filozofické fakulty vybral pro svůj burcující čin.
Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na protest proti okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Jeho čin tehdy šokoval společnost, která už rezignovala a postupně se smiřovala s nesvobodou a důsledky okupace. Palach podlehl těžkým popáleninám 19. ledna 1969. Tisíce lidí přišly na jeho pohřeb, který přerostl v celonárodní manifestaci za svobodu a demokracii.
Aktivní odpůrkyní režimu byla tehdy i spisovatelka Eva Kantůrková. Podle ní má Palachův odkaz stále co říci i dnešní generaci:
"My to dnes asi těžko budeme brát jako nějaký svůj úplně nejkonkrétnější příklad, ale ten odkaz je asi v tom, že to nemusí být vždy za cenu života, ale že člověk má stát na svém, že to má nějakým veřejným způsobem projevit. Nemusí to být zrovna formou takové velké oběti, která by už dnes byla vlastně nepatřičná, ale i ta dnešní doba vyžaduje, aby se člověk choval svébytně."
Po dlouhých letech apatie začaly před patnácti lety silné demonstrace proti komunistickému režimu, které souvisely s blížícím se výročím sebeupálení Jana Palacha. Později vstoupily do historie pod označením "Palachův týden". Policie hromadně zatýkala odpůrce režimu a snažila se jim zabránit v účasti na protestních akcích. Mezi zadrženými byla i Eva Kantůrková, která vzpomíná, o co tehdy protestujícím šlo:
"Každý tam nesl nějaký svůj druh protestu, své vlastní nespokojenosti s režimem, a že se to slilo v takovou symbolickou účast na něčem, co Jan Palach před lety vyvolal. Zdá se mi, že to nebyl nějaký jednotně nesený protest, ale že to byl spíše výraz takového hněvu, který ještě neměl jméno."
Jejich návratu předcházelo několik let diplomatického vyjednávání s Thajskem. Výsledkem byla smlouva o předávání vězňů. Thajsko však trvalo na uznání trestů, které vynesly jejich soudy. Aby bylo možné smlouvu uzavřít, zavázala se Česká republika k jejich respektování, přičemž u nás je za drogové delikty možné uložit maximálně patnáctiletý trest vězení. Emil Novotný byl v Thajsku ve svých devatenácti letech odsouzen na 50 let a po královské amnestii mu byl trest snížen na 42,5 roku. Na padesát let byl odsouzen i Radek Hanykovics. Tomu byl trest snížen na polovinu.
Psycholog Karel Humhal soudí, že pobyt v krutých podmínkách thajského vězení se může odrazit na jejich psychice:
"Myslím si, že v moc dobrém psychickém stavu nejsou. Taková doba vězení, ještě v takových podmínkách, určitě zanechá těžké stopy na psychice. Oni se ocitli ve vězení jako velmi mladí, takže to asi natrvalo poznamená jejich psychiku a charakter."
Emil Novotný a Radek Hanykovics jsou nyní v karanténě ve vězeňské nemocnici v Brně. Podle mluvčí brněnské vazební věznice Soni Haluzové mají stejné podmínky jako ostatní vězni:
"Odsouzení jsou převlečeni do nemocničního oblečení, mají právo přijímat a na své náklady odesílat korespondenci. Co se týká návštěv na infekčním oddělení, tak tam je to samozřejmě vzhledem ke karanténě trošku jiná situace. Na rozdíl od jiných vězňů také třeba nemají vycházky, ale jinak nemají žádná privilegia."
