Týden v ČR

Vlastimil Tlustý

Téměř sedm hodin jednali ve středu čeští poslanci o ostře sledovaném zákonu o změnách v dani z přidané hodnoty, který je jedním z klíčových zákonů tzv. druhé vlny vládní reformy veřejných financí. Jádrem návrhu změn DPH, na němž se dohodla vládní koalice, je snížení základní dvaadvacetiprocentní daňové sazby na 19 procent. Do této sazby se však přesunou některé výrobky a služby, které byly dosud zatíženy daní pětiprocentní a dojde tak k jejich zdražení o 14 procent. Ke změně sazby DPH by mělo dojít už od 1. května. Šéfa opozičního poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimila Tlustého průběh jednání zklamal.

Téměř sedm hodin jednali ve středu čeští poslanci o ostře sledovaném zákonu o změnách v dani z přidané hodnoty, který je jedním z klíčových zákonů tzv. druhé vlny vládní reformy veřejných financí. Jádrem návrhu změn DPH, na němž se dohodla vládní koalice, je snížení základní dvaadvacetiprocentní daňové sazby na 19 procent. Do této sazby se však přesunou některé výrobky a služby, které byly dosud zatíženy daní pětiprocentní a dojde tak k jejich zdražení o 14 procent. Ke změně sazby DPH by mělo dojít už od 1. května. Šéfa opozičního poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimila Tlustého průběh jednání zklamal.

"Zdraží se vše, co bude přeřazeno z pětiprocentní sazby DPH do sazby vyšší. Sama vláda říká, že cílem je získat prostředky pro státní rozpočet, čili je jasné, že pro občany ta celková bilance je negativní. To znamená, že stát více vybere než v těch následných opatřeních rozdá."

Změnami v DPH chce vláda získat v příštím roce navíc 17 miliard korun. Sociálně slabým slibuje kompenzaci jednorázovými dávkami a dalšími úlevami. Ministr financí Bohuslav Sobotka věří, že zákon projde v navržené podobě.

"Předpokládám, že Poslanecká sněmovna schválí vládní návrh, protože je to sociálně vyvážený kompromis."

Výsledkem dlouhé diskuse je 299 pozměňovacích návrhů. Boj se vede především o to, které výrobky nebo služby zůstanou ve zvýhodněné pětiprocentní sazbě. ODS mimo jiné navrhuje časopisy. Proč právě ty, vysvětlil poslanec Martin Kocourek.

"Protože se mi zdá velmi nelogický ten systém, kdy noviny a knihy zůstávají ve snížené sazbě a časopisy se převádějí do základní sazby. Předpokládám, že o tom budeme ještě jednat. Pokud by se tento problém vyřešil, tak pravděpodobně bych podpořil tento zákon pak v třetím čtení."

Novela zákona má velkou šanci na konečné schválení příští týden.


Václav Havel, foto: ČTK
Rok, který Václav Havel strávil mimo prezidentský úřad, mu trochu připomněl doby, kdy byl disidentem. Prohlásil to na úterním setkání s novináři. Dodal, že po svém odchodu z Hradu začal kolem sebe pozorovat "zvláštní věnec rozpaků".

"Mě lidé nesmírně přátelsky zdraví a mačkají mi ruku, ale zároveň se rozhlížejí, jestli je někdo nevidí. To jsou takové věci, které jsou samy o sobě srandovní a nepříliš významné, ale které já velmi bedlivě registruji, neboť jsou pro mne přinejmenším inspirativní."

Václav Havel si pochvaluje, že už není ústavním činitelem a může se vyjadřovat mnohem volněji a otevřeněji. Na dotaz, jak hodnotí současného prezidenta Václava Klause, však odpovědět nechtěl. Vadí mu, že média personifikují spor s jeho nástupcem. Havel prý sice má s Klausem na tisíc a jednu věc naprosto jiný názor, ale vadí mu, že se nemluví o "meritu věcí, o hodnotách, ale o konkrétních osobách". Přesto, že si Havel předsevzal nepolemizovat se současným prezidentem, při setkání s novináři učinil výjimku. "Je jedna věc, na kterou bych měl reagovat. Václav Klaus napsal před časem v nějakém interview, že mi šlo vždycky jen o prospěch vlastní, na rozdíl od něj, jemuž běží o prospěch obecný. Já jsem v tom cítil plivnutí na celý svůj život. Zdá se mi být korektní alespoň říct, že toto se mě dotklo," uvedl Havel.

Novináři vytkli Václavu Havlovi velmi malou komunikaci s veřejností. Exprezident reagoval:

"Já se nechci plést do každodenních politických hrátek. K věcem zásadním jsem připraven se vyjádřit. Když by se někdo chystal například odsunout lesbičky, tak první, na co narazí, je můj křik a má hladovka."


Univerzitním městem se do roku 2010 chce stát severočeský Terezín. Bývalá tereziánská pevnost by po rozsáhlé rekonstrukci měla poskytnout zázemí až dvěma tisícům studentů humanitních oborů. Památkově chráněné město, které za druhé světové války sloužilo jako židovské ghetto a přestupní stanice do nacistických koncentračních táborů, chce zrekonstruovat bývalá kasárna a nabídnout je vysokým školám:

"Před několika lety vojenské město opustila armáda a téměř čtyřicet procent rozlohy města je najednou prázdné, mrtvé,"

vysvětluje terezínský starosta Jan Horníček důvody, které vedly radnici k vypracování europrojektu "Terezín - univerzitní město, centrum vzdělanosti, kultury a sportu".

"Město svou prací získá finanční prostředky a opraví opuštěné vojenské objekty. Vzniknou ubytovací prostory pro zhruba dva tisíce studentů, byty pro učitele a zázemí těchto škol, výukové prostory, auly."

Rekonstrukce města včetně jeho pevnostního opevnění má stát více než sedm a půl miliardy korun. Na jejím financování by se podle starosty měly vedle města podílet i český stát a ze tří čtvrtin i Evropská unie. Zrekonstruované objekty by pak vysoké školy získaly do nájmu:

"Skutečně obrovský ohlas tento náš projekt vzbudil v zahraničí, a to jak v Evropě, tak i v zámoří. Trošku je mi líto, že zahraniční univerzity reagují podstatně rychleji než české univerzity."

S projekční přípravou celkové rekonstrukce Terezína na český Oxford začne radnice už v letošním roce.