Týden v ČR
Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.
"Ta nominace se odehrává k 1. květnu a předcházet ještě bude jednání v Evropském parlamentu. Nevím ale přesně, kdy bude. Soudím, že v běžných parlamentních lhůtách. Pokud se nyní rozesílá dopis do parlamentu, tak nepředpokládám, že Evropský parlament o té věci bude jednat dříve než v dubnu. Prostě neznám termín přesně."
Pavel Telička je připraven se funkce ujmout. Jeho prvním úkolem bude napravit pošramocený obraz, který vznikl u Evropské unie po odstoupení Miloše Kužvarta.
"Myslím si, že ten kredit máme natolik dobrý, že možná v horizontu relativně krátké doby se na to budeme společně s partnery v unii dívat spíše jako na nešťastnou epizodu. Ale takovou, která nemá dlouhodobější kaňku na reputaci České republiky."
Předseda Evropské komise Romano Prodi nominaci Pavla Teličky přijal. O svém rozhodnutí informoval kolegium Evropské komise a vzápětí se s Teličkou sešel. Prodi mu potvrdil, že po prvních šest měsíců bude těsně spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. Jak po setkání Telička konstatoval, nemá s tím nejmenší problém.
"Já jsem říkal, že to je pochopitelné, že to vítám a že jsem přesvědčen, že s panem komisařem se mi bude dobře spolupracovat. To je člověk vysoce odborně zdatný a především velmi komunikativní. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem je poznat, jak vlastně funguje takové portfolium, tak právě tyto vlastnosti, tyto hodnoty pro mne budou důležité, aby to mohl být hladký a co nejrychlejší proces, abych se co nejrychleji zapracoval do fungování Evropské komise."
Spokojenost s nominací Pavla Teličky na prvního českého komisaře vyjádřil Günter Verheugen, který s ním v minulých letech často spolupracoval jako člen Evropské komise odpovědný za rozšíření. "Je to velmi dobré řešení a já ho vítám. Znám Pavla Teličku jako velmi schopného partnera, tvrdého vyjednávače a, abych nezapomněl, dobrého přítele. Moc rád s ním budu v Evropské komisi spolupracovat," řekl komisař Verheugen.
"Rekognoskační skupina vyjede co nejdřív to bude možné. Kdy vyjede hlavní skupina, to vám sdělovat nebudu."
Jak potvrdil náčelník generálního štábu Pavel Štefka, skupina vojáků vyjede během týdne a má zjistit podmínky a situaci přímo na místě.
"Potom, tak jak to bývá u všech ostatních misí, pojede logistická část pro zabezpečení tábora. A potom, podle požadavků a konkrétního termínu, hlavní síly."
Kde přesně budou půl roku naši vojáci v Afghánistánu nasazeni zůstane podle Štefky z bezpečnostních důvodů utajeno.
Armáda myslí také na příbuzné vojáků, kteří mají odjet do Afghánistánu. Prostějovská jednotka má podle velitele Ondřeje Páleníka vytvořenou komisi, která by se o rodiny vojáků v případě potřeby starala.
"Kde rodinným příslušníkům bude zaprvé vysvětleno, co se děje, kam jejich blízcí jdou, jaké je tam čekají podmínky, jaká je tam čekají nebezpečí. Hlavně jim ale bude nabídnuta pomoc, když jejich blízcí nebudou nablízku. Bude to čtyřiadvacetihodinová nonstop linka, na které bude k dispozici psycholog, právník a samozřejmě velitel, který bude schopný řešit problémy velitelskou cestou."
Edvard Beneš bude možná druhým prezidentem, jehož zásluhy budou oceněny speciálním zákonem. Poslanci totiž podpořili zákon, který obsahuje jedinou větu - Edvard Beneš se zasloužil o stát. Jeden z autorů předlohy, Radko Martínek, k tomu řekl:
"Myslím si, že tím se završilo jisté historické narovnání vůči osobě našeho druhého prezidenta. Je to zajištěno vydáním zákona. Samozřejmě to musí ještě projednat Senát a schválit prezident."
Benešovy zásluhy v rozpravě nikdo nezpochybňoval. Odpůrci této normy ale soudí, že je nadbytečné říkat to zákonem. Komunista Miloslav Ransdorf tento argument odmítl. Dodal, že je třeba se ohradit, pokud z druhé strany hranice zaznívá, že Beneš je jedním z největších masových vrahů dějin. Ministr zahraničí Cyril Svoboda Ransdorfa vyzval, aby se omluvil za to, jak komunisté v době totality o Benešovi hovořili.
Benešovi oponenti připouštějí, že to byl významný státník, ale také složitá a rozporuplná postava. Podle politologa Ladislava Cabady nebylo působení druhého československého prezidenta bez chyb.
"Beneš byl jedním z politiků, kteří nebyli schopni zvládnout rozpad demokratických struktur v roce 1938. Pak otázka jeho abdikace, kterou v zápětí v březnu 1939 popřel. A pak samozřejmě veškeré věci spojené s tím, jak Československo po roce 1945 vniklo v podobě tzv. lidově-demokratické republiky, tedy výrazně okleštěné demokracie."
