Týden v ČR

Gerhard Schröder s Vladimírem Špidlou (vpravo), foto: ČTK

Shrnutí nejdůležitějších událostí tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Gerhard Schröder s Vladimírem Špidlou (vpravo), foto: ČTK
Berlínská vláda nepodpoří majetkové nároky sudetských Němců vůči České republice. Během pondělní návštěvy v Praze to zdůraznil německý kancléř Gerhard Schröder.

"Máme jasno v tom, že minulost nesmíme ani zapomínat, ani nad ní nesmíme zavírat oči. V žádném případě ale minulost nesmí stát v cestě naši společné evropské budoucnosti. To, co jsem řekl v Polsku, přirozeně platí obecně, tedy i co se týče majetkových nároků vůči České republice,"

řekl kancléř Schröder.

Kromě majetkových nároků se v Praze hovořilo také o vzájemné česko-německé spolupráci. Jak zdůraznil premiér Stanislav Gross, schůzka přinesla dva konkrétní závěry.

"A to je spolupráce v oblasti přípravy před závěrečnou diskusí o finanční perspektivě na léta 2007-2013, a za druhé o zintenzivnění spolupráce našich kolegů, ministrů vnitra v oblasti přípravy na vstup České republiky do Schengenu."

Německý kancléř a designovaný evropský komisař Vladimír Špidla se shodli na tom, že sociální stát v Evropě je třeba zachovat, ale zároveň je nezbytné jej reformovat. Oba to uvedli na pražském Žofíně před zhruba šesti stovkami předních představitelů českého politického, ekonomického a veřejného života. Vladimír Špidla mimo jiné řekl:

"Evropský sociální model je odpovědí Evropy na pošetilost tehdejší moci a je to model, který je součástí naší kultury a je také součástí naší konkurenceschopnosti. Bylo by hrubým omylem se domnívat, že vzdáme-li se svého evropského sociálního modelu, získáme rázem a zázračně na konkurenceschopnosti. Opak je pravdou."

Vystoupení na Žofíně kancléř Schröder již předem označil za hlavní bod své několikahodinové návštěvy v Praze.


Aero Vodochody, největší česká zbrojovka, se vrací do rukou státu. Před šesti lety ji měl před krachem zachránit vstup amerického Boeingu. Záchranný plán ale nevyšel, Aero trpí nedostatkem zakázek a není schopné splácet mnohamiliardové dluhy. Návrh smlouvy o odchodu Boeingu ve středu schválila vláda.

Boeing se při vstupu do Aera zavázal pomoci zbrojovce proniknout na zahraniční trhy s letounem L-159. Nepodařilo se. Navíc spolupráce na výrobě vrtulníku Sikorsky má od roku 2000 na svědomí ztrátu víc než jedné miliardy korun. Konečný účet za angažmá Američanů přesáhne devět miliard. To je částka, kterou stát zaplatí v průběhu dvou let za dluhy podniku.

Co bude dále s největší českou zbrojovkou, nám řekl místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn.

"Hovořili jsme o tom, že je to firma, která má potenciál, která má dobrou infrastrukturu, zkušené lidi a kterou by bylo škoda poslat do konkurzu. Proto došlo k dohodě s firmou Boeing Česká. Pokud by k dohodě nedošlo, musela by firma do konkurzu jít. Strategií vlády tedy bylo dohodnout se o odchodu Boeingu z Aera, provést restrukturalizaci a firmu prodat strategickému partnerovi."

A jaké jsou hlavní důvody neúspěchu Boeingu v Aeru podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška?

"Nedostatečný tlak ze strany státu, aby Boeing začlenil Aero do svých aktivit a sehnal pro něj dostatečné zakázkové krytí. Ten tlak mohl být zřejmě nastaven jen tím, že by Boeing podstupoval sám větší riziko než ve skutečnosti podstupoval."

Američané mají předat českému státu akcie Aera za symbolické dvě koruny. Boeing nebude po českém státu požadovat miliardu korun, kterou původně za svůj podíl zaplatil. Česká strana se zase vzdá veškerých nároků, které by mohly plynout z nesprávných rozhodnutí americké firmy v Aeru.


John Kerry, foto: ČTK
Prezidentská kampaň ve Spojených státech vrcholí. S napětím ji sledují také mnozí občané městečka Horní Benešov u Bruntálu. Právě odtamtud totiž pocházejí předkové jednoho z prezidentských kandidátů Johna Kerryho. Benešovští proto Kerrymu fandí. Dokonce mu už místní zastupitelstvo udělilo čestné občanství. Nechce však zůstat jen u tohoto symbolického aktu.

Podle Jiřího Frkala z agentury Media Flow se zrodila myšlenka vzniku Memoriálu demokracie, který by právě na příběhu Johna Kerryho symbolizoval možnosti demokratické společnosti.

"Pan starosta a zastupitelé koketují s myšlenkou na vytvoření jakéhosi místa, kde by si lidé, kteří přijedou do Horního Benešova, mohli připomenout, mohli nějakým způsobem rozmýšlet nad tím, v čem je vlastně to kouzlo demokracie. A zároveň by si mohli na místě fyzicky připomenout, že v těchto místech, v těchto ulicích, v tomto kraji chodili předkové buďto prezidenta nebo minimálně kandidáta na prezidenta Spojených států."

Memoriál by měl být umístěn v místech, kde stál dům Kerryho předků. Jak řekl starosta Horního Benešova Josef Klech, v městské kronice s dobovými fotografiemi se zachovala jediná, na které je možné si onen dům prohlédnout.

"Ten dům a vedlejší dům, kde bydleli rodiče a prarodiče Johna Kerryho, byl zbourán těsně po 2. světové válce. V současné době je na tomto místě pouze zahrada a kamenná zídka. Vzhledem k tomu, že číslování domů se zachovalo od minulého i předminulého století, můžeme naprosto přesně dedukovat, že je to právě tento dům, kde Kerryho předkové žili."