Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Pietními akcemi si lidé připomněli už 23. výročí Sametové revoluce. V řadě českých a moravských měst se ale také demonstrovalo. Tisíce lidí protestovaly proti úsporným opatřením vlády.

Petr Nečas (vlevo) a Václav Klaus, foto: ČTK
Pietními akcemi si lidé připomněli už 23. výročí Sametové revoluce. V řadě českých a moravských měst se ale také demonstrovalo. Tisíce lidí protestovaly proti úsporným opatřením vlády. 17. listopadu se nevzpomínalo jen na události spjaté s pádem komunistického režimu. Jako každoročně lidé uctili památku studenta Jana Opletala, který zahynul v roce 1939 po studentských demonstracích proti nacistické okupaci Československa. Prezident Václav Klaus v projevu u Hlávkovy koleje vyjádřil obavy, aby se na historii nezapomínalo:

"Zneklidňuje mne to, co vidím dnes a denně kolem sebe. Zdá se mi, že se nacházíme v éře, kterou bych nazval érou zapomínání a érou gest."

U památníku na Národní třídě si lidé připomněli brutální zásad komunistické policie proti studentům. Květiny tu položil i premiér Petr Nečas z ODS. To už ale na Václavském náměstí probíhala protivládní demonstrace. Svolaly ji odbory a občanské iniciativy, například Stop vládě. Premiér demonstrantům vzkázal, že jejich obavy v nelehké sociální situaci chápe:

Foto: ČTK
"My vyvíjíme maximální snahu, aby sociální systém byl co nejvíce adresný. to znamená, aby pomáhal těm, kteří skutečně pomoc potřebují. Na druhé straně musím zmínit, že Česká republika je v rámci Evropské unie členskou zemí, která má vůbec nejnižší míru rizika ohrožení chudobou. Rodiny s dětmi v České republice platí v rámci celé unie nejnižší daně."

Na Václavském náměstí v Praze se na výzvu odborů sešlo kolem deseti tisíc nespokojených lidí. Při demonstraci zvonili klíči. Poté se vydali na Národní třídu. Dávali najevo hlavně nesouhlas s vládními reformami:

"Nelíbí se mi vláda, která dělá protilidová opatření. - Vláda je špatná. Chceme, aby se změnila. - Tahle vláda neslouží lidu a my tu žebráme o každou korunu, abychom vůbec přežili."


Miroslav Kalousek, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Vláda posílá do Poslanecké sněmovny nový návrh státního rozpočtu na příští rok, který ve středu schválila. Výdaje a příjmy jsou o 4 miliardy korun nižší, schodek bude stále 100 miliard korun, potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek:

"Udrželi jsme deficit na původní plánované výši. Já si nesmírně vážím toho, že celá vláda a všechny tři zúčastněné politické síly jsou a byly přesvědčeny, že rok 2013 je rokem, kdy je deficit nezbytné bezpečně stlačit pod tři procenta."

V novém návrhu státního rozpočtu jsou i prorůstová opatření. Odbory ale nejsou přesvědčeny o tom, že jsou dostatečná, aby rozhýbala českou ekonomiku. Navíc předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek pochybuje, že návrh projde parlamentem bez úprav:

"Tomu prostě není možné věřit, co říká pan ministr. Možná, že kdyby to bylo v jeho možnostech, tak by takto činil. Ale v jeho možnostech to není, on je jen jedním ministrem ve vládě. To je právě ten problém, že i když projde, tak projde prostě úplně jinak. V loňském roce byl také schválen určitý rozpočet, který skončil daleko větším deficitem."


Foto: Algiamil / Stock.XCHNG
Církevní restituce platí. Prezident Václav Klaus je ve čtvrtek nevetoval, ale ani nepodepsal. K zákonu má totiž výhrady. Vládě ale nechce situaci komplikovat. S takovou podobou zákona nesouhlasí ČSSD. Prezidenta vyzývala, aby předlohu vetoval. Fakt, že to neudělal, sociální demokraty mrzí, řekl poslanec Jeroným Tejc:

"Popřel sám sebe a to, co dlouhodobě hlásá, že nechce, aby byla prolomena hranice roku 1948 při restitucích a byly například zpochybněny Benešovy dekrety. Nicméně je to jeho právo. To, co mě zaráží, je, že se zachoval alibisticky, když tento zákon 'nepodepsal'. Přitom jej mohl vetovat, a neučinil tak. Takže v tomto smyslu je to pro mně je to zklamání."

ČSSD také připravuje ústavní stížnost. Naopak starosta Velehradu Stanislav Gregůrek rozhodnutí hlavy státu vítá. Obec se kvůli nejasnému vlastnictví pozemků nemohla rozvíjet:

"Na Velehradě máme blokovaný církevní majetek ve správě Pozemkového fondu. Podle nového územního plánu, který je tři roky schválen, to umožňuje výstavbu rodinných domků. Ta výstavba je možná pouze na původně církevním majetku. Je to plocha několika hektarů a jedná se o eventuální výstavbu desítek rodinných domů."

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.


Zleva Karel Volenec, Anna Fučíková, Pavel Klener, Lenka Tománková a Ervín Adam, foto: ČTK
Prestižní Národní cenu vlády Česká hlava za mimořádné vědecké výsledky v pondělí obdržel onkolog a hematolog Pavel Klener. V Česku zaváděl chemoterapii pro léčbu zhoubných nádorů. Českému rozhlasu řekl, jak se podle něj proměnila od sedmdesátých let léčba rakoviny:

"V léčení nádorových onemocnění skutečně nastal ohromný pokrok, protože řada nádorových onemocnění dnes je dobře léčitelná a některá z nich úplně vyléčitelná. Pokud pacient přijde včas. Není to ale jenom včasnou diagnózou, je to také zaváděním nových léčebných metod, nových diagnostických přístrojů. takže ten pokrok je nesrovnatelný s tou minulou dobou."