Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Poslanci v úterý na týden přerušili jednání sněmovny. Stalo se tak na žádost ODS. Premiéru Petru Nečasovi se totiž stále nepodařilo přesvědčit šest rebelů z vlastní strany, aby podpořili vládní daňový balíček.

Vnitrostraničtí rebelové ODS Tomáš Úlehla, Petr Tluchoř, Jan Florián, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr, foto: ČTK
Poslanci v úterý na týden přerušili jednání sněmovny. Stalo se tak na žádost ODS. Premiéru Petru Nečasovi se totiž stále nepodařilo přesvědčit šest rebelů z vlastní strany, aby podpořili vládní daňový balíček. S jeho schválením přitom jeho kabinet spojil svou další existenci. Podle lídra rebelů Petra Tluchoře je ale ještě dost možností, jak kompromis najít.

"Dva ze čtyř našich návrhů jsme připraveni dát na oltář toho kompromisu, takže to byl dostatečně velký prostor. Pokud se pracovní skupina odmítla s tímto návrhem ztotožnit, nebo nechtěla na této bází ani připustit debatu na klubu, tak si myslím, že nemá valný smysl, aby tato pracovní skupina byla udržována. Je ale jistě řada možností, řada fór, řada míst, kde je možné hledat ten kompromis."

Nečas chtěl, aby se o daňovém balíčku hlasovalo až po víkendovém volebním kongresu ODS, který by ho měl potvrdil ve funkci jejího předsedy. Opozice ale s přerušením sněmovní schůze nesouhlasila. Podle šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce se o tom, jaké se v Česku budou platit daně, nesmí rozhodovat na stranických kongresech.

"V tuto chvíli tu odpovědnost má parlament, nemá ji kongres ODS nebo TOP 09. A my chceme, aby Poslanecká sněmovna rozhodla o tom, jaké budou daně, např. DPH, od 1. 1. příštího roku. A chceme, aby se to rozhodnutí neodkládalo, protože jakou máme záruku, že po kongresu ODS bude vše vyřešeno?"

Situaci ve sněmovně komplikuje fakt, že jeden z rebelujících poslanců ODS Petr Fiala stranu opustil. Nesouhlasí s chystanými úpravami daní a vadí mu i malá sebereflexe strany po prohraných krajských volbách.


Členové slovenské vlády, zleva Robert Kaliňák, Robert Fico a Peter Kažimír, foto: ČTK
Česká a slovenská vláda poprvé jednaly společně. Ministři obou zemí se sešli nejdříve v Uherském Hradišti, odtud se pak přesunuli do Trenčína. Řešili například spolupráci v energetice, dopravě a turistickém ruchu. Premiér Nečas při této příležitosti řekl, že posledních dvacet let je důkazem, že tehdejší rozhodnutí politiků o rozdělení na dva samostatné státy bylo správné.

"Bylo dobře provedené a i vztahy na úrovni nejen mezistátní, ale i na úrovni našich obcí a měst i občanů mezi sebou jsou vynikající. Jsou důkazem, že v posledních dvaceti letech vzájemnost nezeslábla tím, že žijeme ve dvou samostatných státech. Naopak byla v mnoha ohledech posílena."


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Tento týden kvůli úplatkářské aféře svého náměstka definitivně opustil ministerské křeslo Jaromír Drábek z TOP 09. Jeho demisi přinesl ve středu na Hrad premiér Petr Nečas. Drábek si ovšem pochvaluje, že se mu podařilo připravit penzijní reformu a zjednodušení výplat sociálních dávek. Reforma penzí se přitom komplikuje. První velký hráč na českém finančním trhu oznámil, že se nezúčastní její klíčové části. ING Penzijní fond se rozhodl, že se nezapojí do druhého pilíře reformovaného penzijního systému. Vysvětluje to příliš velkým rizikem v době, kdy změny v důchodech nemají dostatečnou podporu u veřejnosti ani u celé řady politiků. Vládní projekt v současné podobě je nestabilní, říká předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok.

"Dospěli jsme k závěru, že míra jak současné, tak budoucí nejistoty, která se týká zavedení tzv. druhého pilíře, je pro nás příliš velká. Tady se nepodařilo nastolit ani elementární základy širšího konsensu, že tyto změny v penzijním systému budou trvalé."

Podle posledních průzkumů chce do druhého pilíře reformovaného důchodového systému vstoupit 8,9 procenta Čechů v produktivním věku. Naopak téměř 75 procent lidí o něj nemá zájem a ostatní ještě nevědí.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Evropská komise obnovila platby z operačních programů Životní prostředí a Doprava. Na účet ministerstva financí přišlo zhruba 43 miliard korun. Oba programy patřily k největším a zároveň nejproblémovějším při čerpání dotací z Evropské unie. Komise Česku neposílala peníze od loňska, a to kvůli vážným chybám úředníků. Česko ale nedostane všechno. Minimálně 12 miliard korun komise odmítla proplatit, potvrdila Veronika Ondráčková z ministerstva financí.

"Dopad na Česko je v tom, že sice bude moci využít znovu ty prostředky, které jsou v evropských fondech vyčleněny, ale na nové projekty. To znamená, že musí zajistit nové kofinancování. A prostředky, které už byly vynaloženy na tu část, která nebude proplacena, nám už nikdo nevrátí."


Foto: BIOCEV
Vědecké centrum Biocev oficiálně odstartovalo svůj výzkum. Domácí i zahraniční vědci se v něm nejprve zaměří na zkoumání jednotlivých genů. Ambicí celého projektu je přijít na novou léčbu například rakoviny tlustého střeva a pomoci tak k vývoji nových léků. Zhruba třímiliardový projekt z velké části dotuje Evropská unie. Prioritou je ale také pro stát, který ho finančně podpoří, říká ministr školství Petr Fiala.

"Český stát je si dobře vědom své odpovědnosti za udržení těchto jedinečných infrastruktur. Proto jsme připravili Národní program udržitelnosti, který by měl zajistit finanční prostředky ze státního rozpočtu každoročně zhruba ve výši dvou a půl miliardy korun."

Samotný areál centra Biocev se začne ve Vestci u Prahy budovat příští rok, hotovo má být do konce roku 2014.