Týden v ČR

Senát zcela podle očekávání ve středu večer odmítl vládní návrh církevních restitucí. Stejný osud jako církevní restituce potkalo ve čtvrtek v Senátu zvýšení daně z přidané hodnoty na 15 a 21 procent.

Senát zcela podle očekávání ve středu večer odmítl vládní návrh církevních restitucí. Podle dohody vlády a sedmnácti církví by stát měl vyplatit postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. A také vrátit 56 procent majetku zabaveného komunistickým režimem. V budoucnu by přestal hradit platy duchovních. Levice, která má v horní komoře většinu, předlohu podrobila téměř desetihodinové kritice. Zákon se teď vrátí poslancům a vládní koalice by mohla veto Senátu přehlasovat. Podle ministryně kultury z TOP 09 a Starostů Aleny Hanákové by se stát měl s církvemi majetkově vyrovnat co nejrychleji:

"Jestliže opozice dvacet roků říká, že bychom měli zasednout a jednat, tak to už mohli udělat dávno. Všichni ti, kteří byli před námi, měli prostor, měli šanci, měli určitě spoustu nápadů. Právě proto, že se to nechalo tak dlouho ležet, o to je to teďka těžší. Proto bych si přála, aby se celý proces ukončil, aby církevní restituce mohly být schváleny."

Senátor Marcel Chládek z ČSSD doufá, že se to nestane:

"Pokud poslanci dobře poslouchali, tak se mohli dozvědět, že se jedná i o právní paskvil. Je tady jeden velký problém, že řada lidí, jiných restituentů, pokud by tento zákon prošel, tak se mohou soudit, protože jsou znevýhodněni. Osobně si myslím, že nelze napravovat jednu křivdu křivdou druhou."

Pro přehlasování veta Senátu bude koalice v Poslanecké sněmovně potřebovat 101 hlasů.

---

Stejný osud jako církevní restituce potkalo ve čtvrtek v Senátu zvýšení daně z přidané hodnoty na 15 a 21 procent. Opoziční ČSSD vládní stabilizační balíček kritizuje a nesouhlasí s ním ani někteří senátoři ODS. Jeho schválení by znamenalo zdražení léků, potravin a dalších věcí. Sociální demokraté i proto návrh svými hlasy zamítli. Předseda Senátu Milan Štěch vysvětlil proč:

"Opět se navrhuje další zvýšení DPH, když praxe prokazuje, že tímto směrem jít je velmi nemoudré, je to kontraproduktivní. Velmi bolestivé budou dopady v oblasti rušení příspěvku na bydlení a převedení tohoto příspěvku do oblasti pomoci v hmotné nouzi v plném rozsahu způsobí, že mnoho potřebných rodin na tento příspěvek nedosáhne."

Vládní stabilizační balíček má především udržet schodek veřejných financí. Počítá se zvýšením DPH od příštího roku o jeden bod, zvyšuje i daň z převodu nemovitostí a omezuje výdajové paušály živnostníků.

Zvýšení DPH nedávno kritizoval i prezident Václav Klaus. Vládní postup hájí ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek:

"Nelze příští rok konsolidovat veřejné rozpočty pod 3 procenta bez dvou masivních opatření, to je změna DPH na straně příjmové a valorizace důchodů na straně výdajové. Pokud by jedno z těchto dvou opatření nebylo přijato, tak nemůžeme garantovat stabilizaci veřejných rozpočtů a věrohodnost a suverenitu České republiky na kapitálových trzích."

---

Česká ekonomika zůstává v recesi. Hrubý domácí produkt se i ve druhém čtvrtletí snížil, ve srovnání s prvním kvartálem se propadl o dvě desetiny procenta. Podle úterní zprávy sítě Social Watch za to může hlavně šetření a to jak na straně vlády, tak domácností. Ministři prý zvyšováním daní a úspornými kroky tlumí růst ekonomiky. Podle ekonomické analytičky Social Watch Ilony Švihlíkové se soustředí na výdajovou stranu rozpočtu, místo aby se zaměřili spíše na příjmy:

"Tady se nejedná o nějaký emocionálně vypjatý termín, ale skutečně o odborný termín, který popisuje situaci, kdy fiskální restrikce je natolik silná, že dusí domácí poptávku tak, že není schopná generovat daňová inkasa, třeba u DPH, jak se očekává. Následují další škrty. A už jsme ve smrtící spirále směrem dolů."

Ministr financí Miroslav Kalousek je ale se stavem českého hospodářství spokojen. Považuje za zjednodušené vnímat situaci jen podle jediného ukazatele, jakým je hrubý domácí produkt. Za nastolenou rozpočtovou strategií vlády si stojí. Uměle zvyšovat hospodářský růst na dluh odmítá.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Radka Špicara by českou ekonomiku pomohla vytáhnout z recese větší orientace na rozvíjející se světové trhy.

---

Zkouška z češtiny bude pro některé cizince těžší. Ministerstvo vnitra chce testy i ústní část posunout ze základní úrovně do vyšší, sdělil v pondělí Tomáš Haišman z odboru azylové a migrační politiky. Z posledních údajů České školní inspekce také vyplynulo, že zkoušku zvládne většina cizinců, což potvrdil náměstek ústřední školní inspektorky Ondřej Andrys:

"Dlouhodobá průměrná úspěšnost uchazečů o složení zkoušky je zhruba 80 procent. V době naší inspekční návštěvy úspěšnost byla zhruba necelých 60 procent. V podstatě se dá říct, že jsou vesměs úspěšní, protože úroveň je relativně nízko, je stanovena na úroveň A1 podle společného evropského referenčního rámce cizích jazyků."

Zkoušku z českého jazyka budou nejspíš skládat i žadatelé o české občanství. Úředníci také upřesní, kdo bude muset zkoušku skládat.

---

Na českém trhu už je k dostání první letošní burčák. Prodává se ale zatím jen na hrstce míst. I když česká legislativa umožňuje prodej nápoje od 1. srpna, jen málo vinařů už má zralé hrozny. Výjimkou je Miloslav Machuča z Valtic:

"Mám vlastní hrozny Iršai oliver. To je nejranější odrůda, ze které se dá v půlce srpna udělat burčák. Schválně jsem kvůli tomu vysadil tuto odrůdu a nedělám víno, ale specializuji se na burčák. Proto dělám všechno pro burčák."

Burčák je chráněný zeměpisný název pro částečně zkvašený mošt z tuzemských hroznů. Pokud je ze zahraničních hroznů, nesmí se mu říkat burčák. Státní zemědělská a potravinářská inspekce letos zatím žádný podvod nezjistila.