Týden v ČR

Premiér Petr Nečas, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Vláda Petra Nečase v noci na středu ve sněmovně ustála další hlasování o nedůvěře. Hlasování vyvolala opozice, které se nelíbí úsporná opatření, která vláda zavádí. Pro pád vlády ale zvedlo ruku jen 85 poslanců, zapotřebí přitom bylo minimálně 101 zákonodárců. Podle místopředsedkyně Věcí veřejných a šéfky legislativní rady vlády Karoliny Peake tento test důvěry vládě spíš pomohl.

Premiér Petr Nečas, foto: ČTK
Vláda Petra Nečase v noci na středu ve sněmovně ustála další hlasování o nedůvěře. Hlasování vyvolala opozice, které se nelíbí úsporná opatření, která vláda zavádí. Pro pád vlády ale zvedlo ruku jen 85 poslanců, zapotřebí přitom bylo minimálně 101 zákonodárců. Podle místopředsedkyně Věcí veřejných a šéfky legislativní rady vlády Karoliny Peake tento test důvěry vládě spíš pomohl.

"Každé hlasování o nedůvěře vládě je vždy testem soudržnosti vlády. Bohužel naše vláda takový test potřebuje právě proto, aby se cítila jednotnější. Pokud bude opozice pracovitá a jednotná, bude taková i vláda. Jsem velmi ráda, že jsme tímto testem prošli."

Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka nevyloučil, že se jeho strana pokusí kabinet při nejbližší příležitosti svrhnout znovu.

"Platí, že my jako sociální demokraté budeme důsledně vykonávat svoji opoziční kontrolní roli. Nepolevíme v tlaku na vládu a věříme, že v tlaku na vládu nepoleví ani občané a v situaci, kdy uvidíme trhliny ve fungování vládní koalice, nevylučujeme, že opět přijdeme s návrhem na hlasování o vyjádření nedůvěry vládě."


Josef Dobeš
Josef Dobeš skončil v čele ministerstva školství, v pátek podal rezignaci. Nesouhlasí s rozhodnutím vlády o plánovaných škrtech v rozpočtu ministerstev. Jeho resort by měl v letošním roce ušetřit dvě a půl miliardy korun. Původně přitom mělo školství přijít o čtyři a půl miliardy. Podle premiéra Petra Nečase byla rezignace jediným východiskem ze situace.

"Považuji jeho politické rozhodnutí za lidsky korektní a poctivé. Všichni ministři mé vlády ví, že vyžaduji, aby vláda za klíčovými rozpočtovými rozhodnutími stála jako jeden muž. Jediný způsob protestu proti výši rozpočtové kapitoly, který jsem kdy připouštěl, je právě rezignace."

Česko musí zlepšit kontrolu hospodaření s evropskými penězi, jinak o ně může přijít. To je hlavní vzkaz, se kterým do Prahy přijeli eurokomisaři László Andor a Johannes Hahn. Premiér Petr Nečas na čtvrtečním setkání s nimi představil plán, jak nedostatky napravit. Jeho hlavní bod vysvětluje tajemník pro Evropskou unii Vojtěch Belling.

"Týká se to především opatření na úrovni kontroly a auditního systému. Nedostatek je především v tom, že auditní orgány jsou v podstatě podřízeny těm, které by měly kontrolovat, což je samozřejmě nevyhovující. Bude provedena centralizace systému pod ministerstvem financí tak, aby skutečně auditní orgán byl nezávislý a aby osoba nebo osoby, které někoho kontrolují, nebyly existenčně závislé na osobě, kterou kontrolují."


Jaroslav Zavadil
Proti vládním škrtům a reformám budou v sobotu 21. dubna na Václavském náměstí protestovat odboráři. Pokusí se přitom spojit i s dalšími nespokojenými iniciativami a postavit se do jejich čela. Nevylučují ani stávky nebo další nátlakové akce. Odboráři chtějí protesty donutit vládu, aby stopla reformy nebo podala demisi. Odborový předák Jaroslav Zavadil dodal, že teď osloví všechny iniciativy, aby se dohodli na dalším postupu.

"Nabízíme technické zázemí právě pro ty iniciativy, které přicházejí s různými nápady. Chceme to koordinovat. Nechceme, aby v této republice byl chaos a aby to skutečně mělo nějaký smysl, aby záležitost byla vedená jednosměrně, s cílem zastavení těchto reforem a pokud ne, tak k demisi vlády."


Selma Muhič Dizdarevič
V Česku roste rasová netolerance a nenávist. Upozorňuje na to stínová zpráva zpracovaná Evropskou sítí proti rasismu, kterou představil Český helsinský výbor. Materiál mapuje dobu od ledna 2010 do loňského března. Jak vysvětlila Selma Muhič Dizdarevič z předsednictva Českého helsinského výboru, nárůst extrémně pravicových postojů souvisí mimo jiné se zhoršenou ekonomickou situací a se vznikem sociálně vyloučených oblastí.

"Přispívá k tomu, že lidé hledají oběť. Většinou ji nacházejí tam, kde jsou právě zranitelné skupiny nebo skupiny, které se nemohou bránit. Ať je dlouhodobým záměrem všech vlád tyto sociálně vyloučené lokality zcela zrušit nebo je omezit, stává se, že dochází nejenom k nárůstu jejich počtu, ale ke zhoršení situace na těchto lokalitách."


Export českého piva do zahraničí se loni zvedl o 4 procenta. V předchozích letech v důsledku ekonomické krize klesal. Největšími odběrateli jsou Německo, Švédsko, Velká Británie či Rusko. Celkově se pivo vyváží do více než 60 zemí všech kontinentů. Počet pivovarů, které exportují, neustále roste a podle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Františka Šámala je to pro ně jediná šance, jak zvyšovat výrobu.

"Jediná cesta je zaměřit se na export a hlavně na export mimo Evropskou unii. Evropská unie je na tom podobně jako my. Určitě budou nějaká léta hubená a je potřeba se zaměřit na trhy, které byly do této doby nedotčené a tam se snažit nabídnout pivo."


Foto: ČTK
Ruzyňské letiště by mělo nést jméno bývalého prezidenta Václava Havla. Na návrh ministra dopravy Pavla Dobeše to schválila vláda. Letiště by se podle něj po Havlovi mohlo přejmenovat už letos v říjnu. Podle filmaře Fero Feniče, který s nápadem přišel jako první, rozhodnutí ministrů ocení hlavně budoucí generace.

"Velmi mile mne překvapilo, že česká vláda se k tomuto kroku odhodlala. Věřím, že když tento čin české vlády neocení současníci, tak ho ocení příští generace."