Týden v ČR

0:00
/
0:00

Vláda Petra Nečase se ve středu rozhodla, že půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc zadluženým vládám a bankám zemí eurozóny 38 miliard korun. Půjčka je výrazně nižší, než kolik měnový fond žádal. Původní suma 90 miliard korun byla podle premiéra pro Česko nepřijatelná.

Foto: archiv Radia Praha
Vláda Petra Nečase se ve středu rozhodla, že půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc zadluženým vládám a bankám zemí eurozóny 38 miliard korun. Půjčka je výrazně nižší, než kolik měnový fond žádal. Původní suma 90 miliard korun byla podle premiéra pro Česko nepřijatelná. Premiér Nečas uvedl, že se Česko zařadilo mezi země, jejichž veřejné finance jsou zdravé:

"Dělící linka, až na pár výjimek, z hlediska poskytování této půjčky, vede mezi ekonomicky zdravými státy a ekonomicky nemocnými státy, respektive zeměmi, které mají ekonomické problémy. Jsem jednoznačně pro to, abychom byli spíše ve skupině zemí, jako je Holandsko, Dánsko, Finsko a Švédsko, než ve skupině zemí, jako je Portugalsko, Řecko, Maďarsko, Rumunsko a podobně."

O uvolnění peněz z devizových rezerv požádal ministr financí Miroslav Kalousek Českou národní banku. Čtvrtečního jednání její bankovní rady se také osobně zúčastnil. Centrální banka na něm souhlasila s půjčkou měnovému fondu ve výši 38 miliard. Půjčku ale podmiňuje schválením záruk za možné ztráty. Tyto záruky musí schválit parlament. Ministr Kalousek rozhodnutí České národní banky vítá. Jak řekl, chápe ho jako vstřícný krok vůči vládě:

"Protože výhrady, které bankovní rada měla vůči této půjčce, chápu. Považuji je za relevantní a vážím si toho, že bankovní rada má pochopení, protože vláda vedle ekonomických priorit má zásadní priority zahraničně-politické. Zdůrazňuji, že rozhodnutí o půjčce bylo rozhodnutím vlády, to bylo politické rozhodnutí a Česká národní banka nám pak vyšla vstříc při spolupráci na tom nejefektivnějším řešení."


Foto: ČTK
Sociální dávky si lidé budou vybírat na speciální kartu. Smlouvu podepsalo v úterý ministerstvo práce a sociálních věcí s Českou spořitelnou, která zvítězila v tendru na zajištění karet. Takzvané sKarty začnou od června vydávat Úřady práce. Karty mají sloužit nejen jako průkazky, ale i k výběru peněz z bankomatů nebo k placení. Nad rámec původní dohody umožní spořitelna držitelům sociálních karet i elektronické bankovnictví. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek to uvítal:

"Každý klient bude moci nejenom tou kartou platit bez jakéhokoliv poplatku, bude moci nejenom čerpat tu dávku prostřednictvím bankomatu nebo si ji převést na jiný běžný účet bez jakéhokoliv poplatku, ale bude moci nejenom zjišťovat výši toho svého účtu, ale bude moci prostřednictvím toho portálu nakládat s těmi prostředky nejenom u bankomatu, ale i ve standardním prostředí tak, jak jsme zvyklí z elektronického bankovnictví."

Proti kartám se ale od počátku vymezuje parlamentní levice, odbory a zástupci zdravotně postižených. V době internetových účtů jde prý pouze o zbytečné plýtvání veřejnými penězi, řekl stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeněk Škromach:

"Dneska, kdo chtěl, má účet u kteréhokoli bankovního ústavu a tam mu peníze chodily. Nyní tady bude na sociální dávky monopol České spořitelny. Zdá se, že ministerstvo to směřuje k tomu, že ačkoliv bylo řečeno, že ne, tak se to bude týkat do budoucna i důchodů. A to je pak samozřejmě o milionech klientů, kteří by vlastně takto měli na státní útraty zřízeny účty u České spořitelny."

Systém vyplácení dávek na Úřadech práce vázne. Úředníci si stěžují na chybující počítačový systém. Dílčí chyby v systému připustil i ministr Drábek. Podle něj se však systém musel spustit najednou a chyby se odstraní v příštích několika týdnech.


Foto: ČEZ
Obě jaderné elektrárny v Česku jsou připravené i na mimořádně nepříznivou souhru okolností. Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost to jasně prokázaly zátěžové testy, které v Temelíně i Dukovanech probíhaly koncem minulého roku. Výsledky testů ale napadli ekologové. Podle nich nezohlednily souběh více nepříznivých faktorů, například zemětřesení a záplavy současně. Předsedkyně úřadu Dana Drábová ale ve středu prohlásila, že přesně na tyto situace byly zátěžové prověrky zaměřeny:

"Přesně na to byly zátěžové testy zaměřeny. Ony neměly za cíl zopakovat analýzy projektu a standardní hodnocení bezpečnosti, které neustále na jaderných elektrárnách probíhá. Zátěžové testy měly právě za cíl zhodnotit scénáře, které mají extremně nízkou pravděpodobnost. Já bych skoro řekla, že neměli asi čas si podrobně prostudovat to, co jsme napsali v Národní zprávě, popřípadě, že se to dá jednoduše vysvětlit."

Na přelomu února a března proto chce Státní úřad pro jadernou bezpečnost pozvat ekology k diskuzi u kulatého stolu.


Foto: Štěpánka Budková
Praha má historicky nejvyšší počet obyvatel. Přes jeden milion 272 tisíc. Růst je především díky cizincům, kterých je mezi Pražany už 14 procent. Předběžné výsledky sčítání lidu v Praze v pondělí představila Eva Vojtová z Českého statistického úřadu:

"Cizinci se více koncentrují právě do Prahy. 40 procent cizinců, kteří žijí v České republice, žije v Praze. Nejsilněji jsou v Praze zastoupeni Ukrajinci, Rusové a Slováci."

Charakteristické pro Prahu je obyvatelstvo s nejvyšším počtem vysokoškoláků. V hlavním městě je také populace nejstarší.


Meda Mládková, foto: ČTK
Do Prahy ve středu dorazila čtyřicítka děl významného českého malíře Františka Kupky, kterou ve Spojených státech koupila mecenáška Meda Mládková. Do Česka je přepravilo vládní letadlo. Díla budou k vidění ve stálé sbírce v pražském Museu Kampa, zatím ale není jasné kdy. Podle kurátora muzea Jiřího Machalického totiž bude nutné předělat celou expozici, aby bylo kam Kupkova díla umístit:

"Nová kolekce obsahuje především studie, akvarely, kresby tužkou a olejomalby. Významně přispěje k rozšíření sbírky, kterou Museum Kampa vlastní, protože některé studie se vztahují ke stejným obrazům, jako studie, které už ve sbírce jsou."