Týden v ČR
Vláda Petra Nečase se ve středu rozhodla, že půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc zadluženým vládám a bankám zemí eurozóny 38 miliard korun. Půjčka je výrazně nižší, než kolik měnový fond žádal. Původní suma 90 miliard korun byla podle premiéra pro Česko nepřijatelná.
"Dělící linka, až na pár výjimek, z hlediska poskytování této půjčky, vede mezi ekonomicky zdravými státy a ekonomicky nemocnými státy, respektive zeměmi, které mají ekonomické problémy. Jsem jednoznačně pro to, abychom byli spíše ve skupině zemí, jako je Holandsko, Dánsko, Finsko a Švédsko, než ve skupině zemí, jako je Portugalsko, Řecko, Maďarsko, Rumunsko a podobně."
O uvolnění peněz z devizových rezerv požádal ministr financí Miroslav Kalousek Českou národní banku. Čtvrtečního jednání její bankovní rady se také osobně zúčastnil. Centrální banka na něm souhlasila s půjčkou měnovému fondu ve výši 38 miliard. Půjčku ale podmiňuje schválením záruk za možné ztráty. Tyto záruky musí schválit parlament. Ministr Kalousek rozhodnutí České národní banky vítá. Jak řekl, chápe ho jako vstřícný krok vůči vládě:
"Protože výhrady, které bankovní rada měla vůči této půjčce, chápu. Považuji je za relevantní a vážím si toho, že bankovní rada má pochopení, protože vláda vedle ekonomických priorit má zásadní priority zahraničně-politické. Zdůrazňuji, že rozhodnutí o půjčce bylo rozhodnutím vlády, to bylo politické rozhodnutí a Česká národní banka nám pak vyšla vstříc při spolupráci na tom nejefektivnějším řešení."
"Každý klient bude moci nejenom tou kartou platit bez jakéhokoliv poplatku, bude moci nejenom čerpat tu dávku prostřednictvím bankomatu nebo si ji převést na jiný běžný účet bez jakéhokoliv poplatku, ale bude moci nejenom zjišťovat výši toho svého účtu, ale bude moci prostřednictvím toho portálu nakládat s těmi prostředky nejenom u bankomatu, ale i ve standardním prostředí tak, jak jsme zvyklí z elektronického bankovnictví."
Proti kartám se ale od počátku vymezuje parlamentní levice, odbory a zástupci zdravotně postižených. V době internetových účtů jde prý pouze o zbytečné plýtvání veřejnými penězi, řekl stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeněk Škromach:
"Dneska, kdo chtěl, má účet u kteréhokoli bankovního ústavu a tam mu peníze chodily. Nyní tady bude na sociální dávky monopol České spořitelny. Zdá se, že ministerstvo to směřuje k tomu, že ačkoliv bylo řečeno, že ne, tak se to bude týkat do budoucna i důchodů. A to je pak samozřejmě o milionech klientů, kteří by vlastně takto měli na státní útraty zřízeny účty u České spořitelny."
Systém vyplácení dávek na Úřadech práce vázne. Úředníci si stěžují na chybující počítačový systém. Dílčí chyby v systému připustil i ministr Drábek. Podle něj se však systém musel spustit najednou a chyby se odstraní v příštích několika týdnech.
"Přesně na to byly zátěžové testy zaměřeny. Ony neměly za cíl zopakovat analýzy projektu a standardní hodnocení bezpečnosti, které neustále na jaderných elektrárnách probíhá. Zátěžové testy měly právě za cíl zhodnotit scénáře, které mají extremně nízkou pravděpodobnost. Já bych skoro řekla, že neměli asi čas si podrobně prostudovat to, co jsme napsali v Národní zprávě, popřípadě, že se to dá jednoduše vysvětlit."
Na přelomu února a března proto chce Státní úřad pro jadernou bezpečnost pozvat ekology k diskuzi u kulatého stolu.
"Cizinci se více koncentrují právě do Prahy. 40 procent cizinců, kteří žijí v České republice, žije v Praze. Nejsilněji jsou v Praze zastoupeni Ukrajinci, Rusové a Slováci."
Charakteristické pro Prahu je obyvatelstvo s nejvyšším počtem vysokoškoláků. V hlavním městě je také populace nejstarší.
"Nová kolekce obsahuje především studie, akvarely, kresby tužkou a olejomalby. Významně přispěje k rozšíření sbírky, kterou Museum Kampa vlastní, protože některé studie se vztahují ke stejným obrazům, jako studie, které už ve sbírce jsou."
