Týden v ČR

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Státní rozpočty všech členských zemí by kontrolovala Evropská unie ještě před jejich schválením v národních parlamentech. Návrh ve středu vzešel z Evropské komise s tím, že plán hospodaření by jednotlivé státy předkládaly k posouzení Bruselu vždy v první půlce roku.

Státní rozpočty všech členských zemí by kontrolovala Evropská unie ještě před jejich schválením v národních parlamentech. Návrh ve středu vzešel z Evropské komise s tím, že plán hospodaření by jednotlivé státy předkládaly k posouzení Bruselu vždy v první půlce roku. Podle konzultanta Evropské kanceláře České spořitelny Petra Zahradníka je to dobrý nápad, i když tak vlastně komise reaguje jak na chyby vlastní, tak i jednotlivých zemí:

Foto: Evropská komise
"S ohledem na to, že preventivní opatření doposud velmi výrazným způsobem selhala a vedla k tak špatné fiskální situaci, tak vlastně jakýkoliv nástroj respektive jakýkoliv krok, který by k tomu zlepšení pomohl, je myslím dobrý. Je to samozřejmě velmi měkký způsob koordinace, ale dovedu si představit, že by částečně pomohl."

Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík je rozhodně proti návrhu Evropské komise. Podle něj se tak politici chtějí zbavit zodpovědnosti. Jsou jen dvě možnosti: buď vznikne jakýsi superstát, anebo se eurozóna rozpadne, soudí šéf Liberálního institutu:

"O tom budou rozhodovat politici. Ale politici o tom budou rozhodovat pouze do té doby, než dojde trpělivost občanům, a státy, které by měly doplácet na ty línější státy nebo občany těchto států, prostě řeknou své ne politikům. A ti politici pak budou muset konečně brát v úvahu názory občanů."

"Bereme to jako námět k diskusi. Je nutno podotknout, že státní rozpočet je plně v kompetenci suverénních vlád a národních parlamentů, takže předpokládáme, že posouzení Evropské komise by muselo mít pouze doporučující charakter," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.


Sezónní práce pomohly snížit míru nezaměstnanosti v České republice. Jak v pondělí oznámil Český statistický úřad, v dubnu klesla na 9,2 procenta, což je o půl procenta méně než v předcházejícím měsíci. Znamená to, že mezi březnem a dubnem si našlo práci přes 65 tisíc lidí. Míra nezaměstnanosti klesla ve všech oblastech republiky. To považuje analytik ČSOB Petr Dufek za dobrou zprávu:

"Čísla z trhu práce ukazují, že se stabilizuje trh práce. Firmy jednak najímají zaměstnance na sezónní práce, nicméně vrací se i zaměstnanci do svých původních profesí s tím, jak firmám rostou zakázky. Celkově je to tedy pozitivní zpráva, která ukazuje, že nezaměstnanost nezdolá desetiprocentní hranici ani na konci letošního roku, a že se českému trhu práce bude v dalších měsících i nadále dobře dařit."


Jiří Pernes,  foto: ČTK
Jiří Pernes skončil v čele Ústavu pro studium totalitních režimů. Rada Ústavu ho ve středu odvolala z funkce ředitele. Pro odvolání hlasovali čtyři členové rady, tři byli proti. O výsledku rozhodl děkan Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík, který původně Jiřího Pernese podporoval. Pernesovo odvolání navrhl kvůli tomu, že měl údajně v jedné své knize opsat části cizí diplomové práce z roku 1958. Sám Jiří Pernes s tím nesouhlasí. Považuje to spíše za zástupný důvod pro své odvolání:

"Je potřeba si přečíst definici plagiátu. Plagiát je, když si někdo přivlastní cizí duchovní vlastnictví nebo jeho část a vydává ho za své bez uvedení jména autora. Já jsem s diplomovou prací paní Maškové v té knížce samozřejmě pracoval. Nejméně dvacetkrát jsem ji tam uvedl jménem, poděkoval jsem jí a napsal, že bez její práce bych tu svou nikdy nenapsal. Samozřejmě jsem ji mohl citovat vícekrát, ale to nebylo podstatné, protože jsem tehdy psal popularizační práci a záleželo mi spíše na tom, jak se ta práce čte. Nebyla to práce vědecká."

Jiří Pernes se stal ředitelem ústavu 1. dubna. Jeho volba vzbudila značný rozruch především proto, že ve svém životopise neuvedl studium Večerní univerzity marxismu leninismu.

Prozatímním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů jmenovala rada Zdeňka Hazdru, který v Ústavu dosud vedl oddělení zkoumání doby nesvobody. Zdeněk Hazdra zatím žádná radikální opatření nechystá.


Roman Bělor,  foto: ČTK
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro slaví letos 65. výročí. Ve středu se konal zahajovací koncert v pražském Obecním domě. Návštěvníci si poslechli Smetanovu Mou vlast v provedení Pražské komorní filharmonie pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši. Festival klasické hudby, který potrvá až do 4. června, se už zdaleka nekoná pouze v Obecním domě nebo v Rudolfinu. Jak říká ředitel Pražského jara Roman Bělor, festival expanduje i do dalších míst:

"Pražské jaro samozřejmě využívá řadu dalších míst, ať už je to Pražská křižovatka, kostel sv. Šimona a Judy a řada dalších míst, Kongresové centrum, kde 13. května vystoupila jazzová zpěvačka ze Spojených států Dianne Reeves. Čili těch scén Pražského jara mnoho. My dokonce i záměrně vyhledáváme některá místa, kde jsme třeba v minulosti nebyli."