Týden v ČR

Miloš Melčák, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Ústavní soud ve čtvrtek rozhodoval o návrhu poslance Miloše Melčáka zrušit ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Poslanci ve středu otevřeli cestu k zavedení šrotovného. Česko a Lichtenštejnsko položily základní kámen k prohloubení vztahů, když po sedmdesáti letech navázaly diplomatické styky. Česká ekonomika je venku z recese. Kompletním prvním kolem začala ve středu v Česku extraliga ledního hokeje.

Miloš Melčák,  foto: ČTK
Ústavní soud ve čtvrtek rozhodoval o návrhu poslance Miloše Melčáka zrušit ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Jan Kalvoda, advokát navrhovatele, během jednání mimo jiné řekl:

"Navrhovaný ústavní zákon není ústavním zákonem, protože Ústavu nemění ani nedoplňuje. Není součástí českého ústavního pořádku, protože ústavní pořádek není archiv jednorázových a prošlých politických omylů."

Lubomír Zaorálek,  foto: ČTK
Naproti tomu místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek napadený ústavní zákon hájil:

"My jsme nehledali ten postup proto, že se nám Ústava zdá být málo vhodná, ale my jsme hledali východisko ze situace, kdy nám bohužel Ústava nenabídla nástroje, které by odpovídaly těm obtížným podmínkám, ve kterých se sněmovna a vláda ocitly. Ten zákon, který jsme přijali, je ústavní zákon, který je platný, a já za ním prostě stojím jako reprezentant Poslanecké sněmovny."

Ústavní soud však byl jiného názoru. Rozsudek přečetl jeho předseda Pavel Rychetský:

Pavel Rychetský,  foto: ČTK
"Za prvé. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny se zrušuje dnem 10. září 2009. Za druhé. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb. o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignované předsedou vlády, pozbývá platnosti současně s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb. o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny."

Znamená to, že volby, vyhlášené na 9. a 10. října, se konat nebudou. Politici se předběžně dohodli na listopadovém termínu.

Jde o průlomové rozhodnutí Ústavního soudu, který poprvé zrušil normu označovanou jako ústavní zákon. Stejnou kompetenci si přiznal i do budoucna.


Poslanci ve středu otevřeli cestu k zavedení šrotovného. Sto jedním hlasem se sociálním demokratům s komunisty a s podporou tří lidovců a dvou nezařazených poslanců podařilo přehlasovat prezidentské veto. Podle ČSSD to bude priorita až nového kabinetu. Místopředseda sociálních demokratů Milan Urban k tomu řekl:

"Podle tohoto zákona bude šrotovné zavedeno vládní vyhláškou, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta vyhláška je podle mých informací připravena a myslím, že čas k tomu, aby bylo šrotovné v České republice zavedeno, nastal."

Podle prezidenta Václava Klause je šrotovné diskriminační a nesystémové. Podle poslance ODS Michala Doktora se zavedení šrotovného projeví na vyšším deficitu veřejných rozpočtů:

"A to minimálně o 6,5 miliardy korun. Vezmu-li v úvahu fakt, že šrotovné navíc vyvolává dluh, který splatíme zhruba až za 20 let, pak nás šrotovné bude stát 5 miliard korun. Považuji to za příliš drahý luxus, kterým Poslanecká sněmovna potvrdila svou ochotu diskriminovat jiná odvětví průmyslu a jiná odvětví výroby, která jsou postižena v ekonomické krizi stejnou měrou jako automobilismus. Považuji to za zneužití veřejných peněz, peněz daňových poplatníků."


Česko a Lichtenštejnsko položily základní kámen k prohloubení vztahů, když po sedmdesáti letech navázaly diplomatické styky. Ministři zahraničí obou zemí v úterý v Praze podepsali také Memorandum o budoucí spolupráci. Vzájemné vztahy dosud komplikovaly nevyřešené spory ohledně rozsáhlého majetku rodu Lichtenštejnů zabaveného po druhé světové válce na základě tzv. Benešových dekretů. Vaduz postup tehdejšího Československa považuje za neoprávněný. A jak potvrzuje šéfka lichtenštejnské diplomacie Aurelie Fricková, nic se na tom nezmění ani teď:

"Není tomu tak, že by se knížecí rodina vzdávala majetkových nároků. Respektive jsme navázali diplomatické vztahy, podepsali jsme společné prohlášení a Memorandum, které mapuje další strategii pro budoucí spolupráci. Ale pokud jde o majetkové nároky, tak to je otázka právních pozic. Ani toto Memorandum ani prohlášení se jich nijak netýkají."


Česká ekonomika je venku z recese. Potvrdila to úterní čísla statistiků. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí roku stoupl o jednu desetinu procenta oproti minulému čtvrtletí. Meziročně se ale hospodářství propadlo nejvíc v historii, o pět a půl procenta. Růst HDP podle analytika Poštovní spořitelny Jana Bureše pozitivně ovlivnil rozjezd exportu a motivační balíčky v okolních zemích:

"Domnívám se, že česká ekonomika se již ode dna odráží. Svědčí o tom nejenom mírný nárůst HDP v druhém kvartále, ale především řada ukazatelů, jako průmysl, zahraniční obchod a především výsledky hospodaření našich hlavních obchodních partnerů."

Osm a půl procenta, tedy skoro půl milionu Čechů bylo v srpnu bez práce. Informovalo o tom v úterý ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to nejvíc za tři a půl roku. Analytik Jan Vejmělek však varuje, že to nejhorší nás ještě čeká:

"Pro zbytek letošního roku se domníváme, že míra nezaměstnanosti půjde nad 9 procent, ke konci roku očekáváme míru nezaměstnanosti kolem 9,5 procenta. Trend se zřejmě nezastaví ani v prvním čtvrtletí příštího roku. Celkově očekáváme, že míra nezaměstnanosti by měla kulminovat těsně nad deseti procenty někdy na přelomu prvního a druhého kvartálu příštího roku."


Kompletním prvním kolem začala ve středu v Česku extraliga ledního hokeje. Po loňských návratech Martina Straky, Davida Výborného a dalších z NHL, obohatil letošní ročník příchod Františka Kaberleho a hlavně Dominika Haška, který, jak sám říká, se rád do české soutěže vrátil:

"Já jsem rád, že hraju proti klukům, se kterými jsem kdysi hrál v NHL, ale hraju také proti klukům, které vůbec neznám. Jsou to mladí kluci, ale koneckonců je mi to úplně jedno. Na ledě budeme hrát spolu nebo jako soupeři, a tak to má být."