Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Konání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny v říjnovém termínu je ohroženo. O rozpočtu jednala v pondělí vláda. Ruští agenti jsou v Česku stále aktivnější. Od úterní půlnoci začal u nás platit zákon proti diskriminaci. V úterý začal školákům nový školní rok.

Zleva: Jan Fischer, Miloslav Vlček, Václav Klaus a Přemysl Sobotka, foto: ČTK
Konání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny v říjnovém termínu je ohroženo. Ústavní soud totiž vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení odložil na neurčito. Rozhodl tak v úterý na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka proti zákonu o zkrácení volebního období současné sněmovny a vyhlášení předčasných voleb. Kroky soudu vysvětlil ústavní právník Vladimír Balaš:

"Znamená to, že až do odstranění této překážky nemohou být volby konány, takže se s největší pravděpodobností neuskuteční v původním termínu, ale až poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnosti pana Melčáka."

Ve středu se proto uskutečnila na Pražském hradě schůzka nejvyšších ústavních činitelů a předsedů parlamentních stran s prezidentem.

Miloš Melčák, foto: ČTK
"Všichni se budeme maximálně snažit hledat cestu k tomu, aby volby proběhly buď v původně navrženém termínu, nebo co nejblíže tomuto termínu. Parlamentní strany zde zastoupené se dohodly na vytvoření expertní pracovní skupiny, která urychleně, v otázce hodin a dnů, připraví variantu novely Ústavy, který by umožnila, aby se celý tento proces uskutečnil,"řekl po schůzce Václav Klaus.

Už příští týden chce Poslanecká sněmovna přijmout senátní novelu Ústavy a otevřít tak cestu k předčasným říjnovým volbám. Senát podle svého předsedy Přemysla Sobotky nebude s přijetím dohodnuté úpravy otálet.


Mirek Topolánek, foto: ČTK
O rozpočtu jednala v pondělí vláda. Ministři se dohodli na tom, že ještě do voleb předloží sněmovně balíček návrhů legislativních změn, které mají zajistit nižší schodek státního rozpočtu. Pokud je poslanci neschválí, vláda 30. září navrhne rozpočet s rekordním schodkem 230 miliard korun. Ministr financí Eduard Janota usiluje o schodek o 65 miliard nižší.

Podle předsedy ODS Mirka Topolánka by ale státní rozpočet měla schválit až sněmovna, která vzejde z nových voleb:

"Připravit rozpočet na základě stávajících zákonů v podobě, která je možná na základě nelegislativních kroků, případně seškrtat příjmy a výdaje, připravit ho do nové sněmovny, pro novou vládu, která ho předloží včetně těch legislativních návrhů, které ministr Janota napíše. To všechno tak, aby všechny legislativní změny byly schváleny během ledna a února příštího roku, aby byl sestaven reálný rozpočet, který by platil od 1. 7. příštího roku na 18 měsíců jako rozpočet krizový."

Jiří Paroubek, foto: ČTK
ČSSD je podle svého šéfa Jiřího Paroubka připravena jednat:

"O nějakých sedmdesáti, osmdesáti procentech věcí, které jsou v tom Janotově balíčku, můžeme jednat a pravděpodobně s nimi také souhlasit. Jsou ale věci, s kterými samozřejmě souhlasit nebudeme, jako je třeba navýšení DPH v nižší sazbě z 9 na 11 procent, což by ve svých důsledcích vedlo k růstu cen potravin, léků a dalších základních druhů zboží a služeb."


Ruští agenti jsou v Česku stále aktivnější. Podle v pondělí zveřejněné výroční zprávy Bezpečnostní informační služby kvůli prosazení svých zájmů kontaktují nejen podnikatele, ale také české politiky. Jak řekl mluvčí BIS Jan Šubert, snaží se navázat kontakty hlavně se členy parlamentu, jejich asistenty a pracovníky oddělení zahraničních styků politických stran:

"Naše kontrašpionáž může také potvrdit návrat ruských zpravodajských služeb k metodám tzv. aktivních opatření, které úspěšně používala sovětská špionáž k ovlivňování, k infiltraci do různých mírových hnutí v západní Evropě. I dnes jde o pronikání do různých občanských uskupení nebo mezinárodních organizací včetně obchodních společností, které o tom, že jsou zneužívány, vůbec nevědí."


Foto: Evropská komise
Od úterní půlnoci začal u nás platit zákon proti diskriminaci. Česko tuto normu přijalo jako poslední ze 27 zemí Evropské unie. Odpůrci zákona tvrdí, že řadu věcí už řeší jiné zákony. Advokátka Petra Sochorová jako příklad uvádí, že by zaměstnavatel neměl odmítnout uchazeče o práci kvůli tomu, že je mu víc než padesát let nebo má malé děti:

"Pokud vám do dnešního dne potenciální zaměstnavatel kladl otázky tohoto typu, tak určitě nelze očekávat, že by s příchodem nového antidiskriminačního zákona došlo v této oblasti k nějaké výrazné změně."


Foto: ČTK
V úterý začal školákům nový školní rok. Významný byl 1. září zejména pro prvňáčky. Kromě rodičů je ve svém projevu povzbudila i ministryně školství Miroslava Kopicová. Připomněla, jak je důležité, chovat se k učitelům s patřičným respektem:

"Mám krásnou zkušenost ze setkání s devadesátiletým panem učitelem Miroslavem Šmídem, kterému jsem letos o prázdninách předávala medaili za celoživotní práci. Tento neuvěřitelně vitální člověk přišel v doprovodu svého bývalého žáka, který je dnes ředitelem školy. Vztah mezi učitelem a žákem může mít velkou sílu. Jistá míra přirozené úcty k učiteli by podle mého názoru měla být pro vás žáky samozřejmostí."

Foto: ČTK
Do českých základních škol ale nastoupilo o 19 400 dětí méně než tomu bylo loni. Mohou za to slabé populační ročníky. Demografický pokles se nejvíce projevuje na středních školách. Dlouhodobě klesá zejména počet nově přijatých do oborů bez maturity, prvňáčků naopak přibylo. Od školního roku 2004/2005 tento nárůst činí 4 procenta, sdělila mluvčí Ústavu informací ve vzdělávání Bohumila Beranová:

"Do prvního ročníku základních škol, tedy prvňáčků, letos nastoupilo 93 600 nových dětí."