Týden v ČR

Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Kabinet Mirka Topolánka bude čelit už pátému pokusu opozice o jeho sesazení. Má se tak stát na mimořádné schůzi sněmovny v úterý 24. března.

Mirek Topolánek, foto: ČTK
Kabinet Mirka Topolánka bude čelit už pátému pokusu opozice o jeho sesazení. Má se tak stát na mimořádné schůzi sněmovny v úterý 24. března. Sociální demokracie hlasování o vyslovení nedůvěry tentokrát vyvolala kvůli kauze svého bývalého polance Petra Wolfa. Topolánek totiž požádal svého přítele Marka Dalíka, aby Wolfovi, kterého policie vyšetřuje pro podezření ze zpronevěry dotace, mediálně pomohl. Dalík se pak sešel s redaktorem televize, který si rozhovor nahrál. Premiér tvrdí, že o schůzce s televizí nic nevěděl. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka jde ze strany premiéra o neslýchaný pokus o manipulaci.

"Metody premiéra Topolánka a jeho spolupracovníka Dalíka přesáhly všechny únosné meze demokratické společnosti. Jsme svědky dalších mafiánských praktik Topolánkovy vlády a jeho spolupracovníků. Jde o netolerovatelné zásahy do nezávislosti médií a nezávislosti policejního šetření."

Zatím vláda každé hlasování o nedůvěře ustála. Nyní je však situace trochu jiná. Kabinet nemá ve sněmovně jistou většinu, dva poslanci jsou v nemocnici a několik ministrů je služebně v zahraničí - kvůli tomu dokonce vláda stáhla ze sněmovny i americko-české smlouvy o radaru. Navíc se v souvislosti s hlasováním o nedůvěře čím dál víc ozývají spekulace o předčasných volbách.

Když premiér Topolánek vysvětloval ve sněmovně kauzu poslance Wolfa, uvedl, že má důkazy o tom, že při loňské prezidentské volbě mohlo docházet k manipulacím. Úvahy o manipulaci prezidentské volby, při které loni mandát obhájil Václav Klaus, se objevily po úniku záznamu schůzky v hotelu Savoy mezi kancléřem prezidenta Jiřím Weiglem a lobbistou Miroslavem Šloufem. Topolánek tvrdí, že má o manipulování důkazy, které rád předloží na uzavřeném jednání dolní komory.

"Ta zpráva je naprosto čerstvá, vláda ji ještě neprojednala. Bude ji projednávat v pondělí a já, pokud ta žádost tady je, velmi rád materiály poslancům poskytnu, protože poslanci a senátoři jako volitelé mají právo vědět, jakým způsobem byla manipulována volba prezidenta."

I podle ČSSD by se měly manipulace při volbě vyšetřit. Za manipulací ale nejsilnější opoziční strana nevidí schůzku lobbistů, ale hlasování tehdejšího poslance ČSSD Evžena Snítilého, který nakonec podpořil Václava Klause. Prezident řekl, že informace o údajných manipulacích při volbě hlavy státu nebude komentovat ani se v kauze nebude angažovat.


Ministr financí Miroslav Kalousek potvrdil, že očekává další pokles ekonomiky. I proto si chce stát půjčit od domácností v příštích letech až 140 miliard korun. A to formou dluhopisů určených obyvatelstvu, u nichž bude garantovat každoroční výnos několik procent a jejich zpětný odkup, kdykoliv o to majitel dluhopisu požádá. Kalousek zároveň řekl, že jedním z cílů dluhopisového programu je přimět banky, aby poskytovaly více úvěrů.

Na krizi reaguje i ministerstvo práce. Jeho nový projekt může zachránit až 70 tisíc pracovních míst. Podle šéfa resortu Petra Nečase vyčlení na projekty na zvyšování kvalifikace zaměstnanců přes 3 miliardy korun. Firmy budou moci žádat o granty už od příštího týdne. Ministr Nečas k tomu uvedl:

"Cílem těchto kroků je podpořit ochranu zaměstnanosti. Jsou to kroky, které umožní podnikové sféře dosáhnout na prostředky, které mohou použít na školení svých zaměstnanců v období, kdy například nemají dostatečné množství objednávek a dostatečný odbyt pro své produkty."


Foto: Evropská komise
Prodej emisních kreditů umožní České republice využít unikátní dotační program. Země vydělá na prodeji povolenek dohromady zhruba deset miliard korun. První smlouvu by mělo Česko podepsat s Japonskem 30. března. Peníze půjdou podle mluvčího ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara na financování zateplování domů a ekologické vytápění domácností.

"Prostředky budou směřovat do programu, který se bude jmenovat Zelená úspora. Bude určený pro domácnosti v nepanelové zástavbě a bude určen na celkové, ale i částečné zateplení a zároveň na vytápění pomocí obnovitelných zdrojů. To znamená kotli na biomasu, přitápění nebo ohřev užitkové vody solárními kolektory, na tepelná čerpadla a podobně."

Takzvané kjótské kredity má Česko k dispozici díky tomu, že snížilo emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji, než podle kjótského protokolu muselo. Závazek činil osm procent a realita byla 25 procent.


Počet obyvatel České republiky stoupl. Žije u nás téměř 10 milionů 470 tisíc lidí. Na nárůstu počtu obyvatel se podepsal příchod cizinců, prodloužení věku a vyšší počet narozených dětí. V loni se totiž narodilo nejvíce dětí v naší samostatné historii - téměř sto dvacet tisíc. Demografové nárůst narozených dětí čekali, do budoucna ale podle odhadu vedoucí katedry demografie přírodověděcké fakulty Univerzity Karlovy Jitky Rychtaříkové nastane pokles.

"Obávám se, že to dlouho trvat nebude. Dovolila bych si hádat, že možná ještě příští rok a ne víc. A to ze dvou důvodů. Nevěřím tomu, že počet živě narozených se udrží na 120 tisících. Na druhé straně se nám bude zvyšovat počet zemřelých osob, protože nám narůstají počty osob ve vyšším věku. Absolutně ty počty zemřelých budou zase vyšší."

Nárůst porodnosti by mohla zastavit probíhající hospodářská recese.


Národní galerie v Praze získala kolekci devíti děl starého umění v hodnotě 27 milionů korun. Jedná se o zpětnou koupi obrazů, které v 90. letech vrátila v restituci rodu Lobkowiczů. Cenově jsou tyto přírůstky nejvýznamnější akvizicí děl starého umění v Národní galerii od roku 1989. Mezi novými přírůstky jsou díla barokních mistrů Petra Brandla a Karla Škréty, dodává ředitel sbírky starého umění Národní galerie Vít Vlnas.

"Bez těch dvou Škrétových obrazů si není možno vůbec představit, že by soubor děl Karla Škréty, který Národní galerie má, byl reprezentativní. Totéž lze říci i v případě obrazu Brandlova."