Týden v ČR

Mirek Topolánek (vlevo) a Karel Schwarzenberg na summitu NATO, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Dohoda o hlavní smlouvě případného umístění amerického protiraketového radaru v Česku je hotová. Sněmovna udělala první krok k ratifikaci lisabonské smlouvy, která má místo neschválené euroústavy reformovat instituce Evropské unie. Předseda lidovců Jiří Čunek se po pěti měsících stal znovu členem vlády. Čeští důchodci si od srpna přilepší průměrně o 465 korun za měsíc.

Mirek Topolánek  (vlevo) a Karel Schwarzenberg na summitu NATO,  foto: ČTK
Dohoda o hlavní smlouvě případného umístění amerického protiraketového radaru v Česku je hotová. Domluvili se na ní na summitu NATO v Bukurešti ministři zahraničí České republiky a Spojených států Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová. Podle českého šéfa diplomacie se podpis dokumentu dá čekat už za měsíc..

"Poté, co o obsahu máme teď jasno, jsme ještě domluvili možnosti podpisu. Zdá se, že to bude v prvním týdnu nebo prvních deseti dnech května, že bychom to v Praze podepsali."

A smlouvu by do Prahy za Spojené státy měla přijet podepsat Condoleezza Riceová. I celé NATO plány na protiraketovou obranu podporuje. Systém by měl přispět k obraně všech členů obranného spolku. Zároveň Aliance vyzývá Moskvu, aby přestala proti obranným plánům vystupovat.


Sněmovna udělala první krok k ratifikaci lisabonské smlouvy, která má místo neschválené euroústavy reformovat instituce Evropské unie. Poslanci smlouvu podpořili v takzvaném prvním čtení. Jestliže smlouva vstoupí v platnost, otevře se podle europoslankyně Jana Bobošíkové znovu diskuse o platnosti Benešových dekretů. Problém podle ní spočívá v Listině základních práv Evropské unie, která je součástí smlouvy. Podle europoslankyně proto české národní zákony musí být nadřazené této listině. Polsko a Velká Británie si tuto výjimku sjednaly. Bobošíková se přitom odvolává na studii expertů. Po přijetí lisabonské smlouvy už nebude podle nich řešit sporné restituční nároky Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který až doposud dal vždy za pravdu českému státu, ale soudní dvůr v Lucemburku. Ten může mít na tyto kauzy úplně opačný názor:

"Poláci si, vědomi společného historického osudu, přímo vymínili v lisabonské reformní smlouvě, kterou ratifikovali, že nemůže nikdy dojít k tomu, aby bylo mezinárodní právo nadřazeno nad právo polské. Oni si tam tuto výjimku udělali. My jsme si ji bohužel neudělali. A pokud se podíváte do té zmiňované studie, tak ta výjimka to je jedna kratičká věta, to není nic právně složitého."

Česká vláda chce před ratifikací zadat lisabonskou smlouvu k posouzení Ústavnímu soudu. "Toto ale není věc ústavnosti. To je pragmatický fakt, že to, co jeden soud nějak rozhodl, může jiný soud rozhodnout jinak," uvedla k tomu Bobošíková.


Jiří Čunek,  foto: ČTK
Předseda lidovců Jiří Čunek se po pěti měsících stal znovu členem vlády. Prezident Václav Klaus ho už podruhé jmenoval vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj. Jiří Čunek opustil vládní křeslo loni v listopadu kvůli obvinění z korupce. Čunkovy rodinné finance prozkoumá auditorská firma. Takový je výsledek dohody všech tří předsedů koaličních stran s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Právě on měl totiž největší výhrady proti návratu šéfa lidovců a hrozil kvůli tomu i odchodem z kabinetu. Specializovaná firma by měla výsledky auditu znát k 1. červenci. Jiří Čunek s tímto postupem souhlasil. Jak sám ale řekl, chtěl tím vyjít vstříc ministru zahraničí:

"Ten postup je naprosto neobvyklý a v zásadě za normálních podmínek pro mne nepřijatelný. Ale jedná se o Karla Schwarzenberga, a tím pádem je pro mne tento postup přijatelný. Také hlavně proto, že hospodaření rodiny Čunkových už zřejmě není nic, co by se dalo tajit, a není nic, co by alespoň po částech nebylo známo. Takže já nemám důvod to schovávat."


Čeští důchodci si od srpna přilepší průměrně o 465 korun za měsíc. Vláda jim tak chce vyrovnat nepříznivé dopady reformy veřejných financí. Mimořádnou valorizaci důchodů schválila v úterý Poslanecká sněmovna. Opozice ale tvrdí, že vláda přichází se zvýšením důchodů pozdě a že penze měly vzrůst o vyšší částku. Pokračuje místopředseda sociálních demokratů a bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach:

"Kdyby vláda dala na kritiku opozice i sociálních partnerů už v loňském roce a valorizovala důchody už k 1. lednu o 700 až 750 korun, nemusela dneska dramaticky zvyšovat důchody. Shodou okolností se to navýšení projeví měsíc či dva před krajskými a senátními volbami na podzim."

Od srpna vzroste průměrný důchod z 9111 korun na zhruba 9600 korun. Po valorizaci k 1. lednu 2009 by měly průměrné důchody dosáhnout deseti tisíc korun měsíčně.


Foto: ČTK
Zástupci Česka vydražili v amsterodamské aukční síni Christie's 28 uměleckých předmětů ze sbírky šlechtického rodu Lichtenštejnů. Původně byly na moravských sídlech rodu a Lichtenštejnové je po druhé světové válce při odchodu ze země vzali sebou. Na zámky Lednice, Valtice a hrad Šternberk by se tak měly ještě v letošní sezóně vrátit vzácné tapiserie, obrazy nebo původní židle ze 16. století. Český aukční tým je s výsledkem spokojen. Největší radost má ze tří květinových zátiší, jedno z nich je od Brueghela. Domů poveze také tři tapisérie, které visely na Šternberku. Jiné obrazy ostatní zájemci přeplatili, řekla Marta Sedláková z Národního památkového ústavu Brno:

"Bohužel nám utekly dvě veliké krajiny. Byly to pandány a o ty jsme hodně stáli, ale jejich cena se vyšplhala tak vysoko, že to nebylo možné."

Do aukce šlo přes 460 předmětů.