Týden v ČR
Sedm soudců Ústavního soudu ostře kritizuje zákon, na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů. Vadí jim hlavně to, že v radě a vedení ústavu nemohou pracovat bývalí členové komunistické strany. Někteří ale považují za nevhodný celý zákon a vyslovili se pro jeho zrušení. Nejzásadnější výhrady k zákonu vyjádřili předseda soudu Pavel Rychetský a soudce Jan Musil. Ústav podle nich vznikl vysloveně na politickou objednávku a své proklamované vědecké poslání pouze předstírá.
Sedm soudců Ústavního soudu ostře kritizuje zákon, na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů. Vadí jim hlavně to, že v radě a vedení ústavu nemohou pracovat bývalí členové komunistické strany. Někteří ale považují za nevhodný celý zákon a vyslovili se pro jeho zrušení. Nejzásadnější výhrady k zákonu vyjádřili předseda soudu Pavel Rychetský a soudce Jan Musil. Ústav podle nich vznikl vysloveně na politickou objednávku a své proklamované vědecké poslání pouze předstírá.
Novinářku a bývalou disidentku Petrušku Šustrovou nenechala zmíněná stanoviska soudců klidnou:
"Já jsem trochu otřesena, protože jestli jsem správně rozuměla těm námitkám, tak ústavní soudci přece sami teď tím provádějí politické hodnocení. Oni přece posuzují, zda se někdo mohl změnit, zda komunisté, zda nekomunisté... Já musím přiznat, že část těch výhrad vůbec nechápu."
Za smysluplnou považuje Petruška Šustrová nanejvýš diskusi o tom, zda v orgánech Ústavu pro studium totalitních režimů mohou působit předlistopadoví komunisté.
Výslovná propagace komunismu a nacismu zatím trestná nebude. Senátoři odmítli návrh novely trestního zákona a ze stolu smetli i požadavek na zákaz symbolů těchto režimů. Řada odpůrců novely mimo jiné argumentovala i únorovou prezidentskou volbou. Nelíbilo se jim, že autoři návrhu, kteří se snaží bojovat proti komunismu, hlasovali společně s komunisty, aby prosadili na Pražský hrad ekonoma Jana Švejnara. Námitky proti normě měl i senátor ODS Josef Pavlata:
"Já samozřejmě jsem vždy byl bojovník proti komunismu, ale v případě, že se celá věc zvrhne v jakési PR a dělání byznysu pro jednu či dvě osoby, tak s tím nemohu souhlasit. Takto se proti komunismu nebojuje."
Jednoho z autorů novely, senátora Martina Mejstříka výsledek hlasování viditelně zklamal:"Já to pokládám za typicky českou malichernost, kdy osobní útoky a nevraživost zvítězily nad myšlenkou, která si myslím je dobrá a která dostala na frak. Myslím, že to je jednoznačná msta za moji prezidentskou volbu."
Vláda zamítla návrh sociální demokracie, aby důchodci letos v červnu dostali jednorázový příspěvek 6000 korun. Opozice tak podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka chtěla důchodcům dorovnat dopady reformy veřejných financí:
"Topolánkova vláda tak připraví do srpna tohoto roku každého důchodce průměrně o pět tisíc korun. Do konce roku, i po zvýšení důchodů, připraví důchodce celkově o více než šest tisíc korun."
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase je systémovějším řešením chystaná valorizace důchodů. Jednorázově vyplacený příspěvek je podle něj populistickým gestem. O normě nakonec rozhodne parlament. Kabinet už do sněmovny poslal vlastní novelu, kterou chce penzistům od letošního srpna měsíčně přidat v průměru o 465 korun.Oběti okupace Československa z roku 1968 nebo jejich pozůstalí budou mít možná nárok na odškodnění i v případě, že už tito lidé byli částečně odškodněni v minulých letech. Nynější odškodnění jim bude pouze sníženo o částku, kterou už dříve dostali. Počítá s tím návrh novely, který vypracovala skupina senátorů v čele s místopředsedou horní komory Jiřím Liškou. Senátor Martin Mejstřík to považuje za dobrý krok:
"Samozřejmě jsem s tím souhlasil a doufám, že to projde Senátem, ale zejména Poslaneckou sněmovnou. Myslím si, že Senát opravdu nastoupil dobrou cestu vyrovnávání se s minulostí, zejména s tou komunistickou. A toto je jeden ze střípků, jak se vyrovnat s důsledky té čtyřicetileté totality. Možná bych k tomu dodal, že všechna tato odškodnění by měli platit komunisté ze své kasy."
Parlament již v roce 2005 přijal zákon, podle kterého oběti okupace vojsky Varšavské smlouvy nebo pozůstalí obětí mohou od státu dostat jednorázové finanční odškodnění od 30 do 150 tisíc korun.
"Projekt vagón" - tak se jmenuje výstava na kolejích, která byla zahájena na nádraží v Praze - Libni. Expozice představuje tragické osudy lidí v období holocaustu. Podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly je speciální vlak sestaven ze dvou vozů:
"Jeden funguje jako výstavní, kde si můžete prohlédnout fotografie, dobové informace právě z transportů Židů před druhou světovou válkou. A ten druhý vůz potom vypadá přesně tak, jak ho za druhé světové války poznaly oběti holocaustu. Na zemi jsou mřížkou vyznačená místa pro každého transportovaného, a návštěvníci si tak mohou sami na vlastní kůži vyzkoušet, na jak minimálním prostoru a v jakých podmínkách byli lidé tehdy převáženi."