Týden v ČR

Premiér Mirek Topolánek a Alexandr Vondra, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Česká vláda sklidila v úterý v Evropském parlamentu kritiku za dohodu se Spojenými státy o bezvízovém styku. Češi s Američany podepsali takzvané memorandum o porozumění a tím rozladili některé evropské partnery. Někteří zákonodárci označili takový postup za nelegální, vyzývali Evropskou komisi, aby jakákoli bilaterální memoranda zmrazila, a volali po jednotném postupu Evropské unie s tím, že Američané se prý snaží unii rozdělit.

Premiér Mirek Topolánek a Alexandr Vondra, foto: ČTK
Česká vláda sklidila v úterý v Evropském parlamentu kritiku za dohodu se Spojenými státy o bezvízovém styku. Češi s Američany podepsali takzvané memorandum o porozumění a tím rozladili některé evropské partnery. Někteří zákonodárci označili takový postup za nelegální, vyzývali Evropskou komisi, aby jakákoli bilaterální memoranda zmrazila, a volali po jednotném postupu Evropské unie s tím, že Američané se prý snaží unii rozdělit.

Na stranu Česka se ale postavila řada nových členských zemí Evropské unie, které víza do USA také potřebují. Vicepremiér Alexandr Vondra po jednání ministrů zahraničí unie vyjádřil naději, že se kompromis podaří najít před čtvrtečním summitem unie v Bruselu:

"Pokud bychom našli nějaký kompromis a přijatelnou shodu, stejně jako se nám to podařilo o té společné pozice, tak je pak samozřejmě naděje, že to nepoznamená jednání Evropské rady."

Ve středu se velvyslanci členských států Evropské unie dohodli na tom, že lze o bezvízovém styku se Spojenými státy nadále jednat bilaterálně. Spolu s nimi se bude o cestování bez víz odděleně snažit i Evropská komise.


Zástupci koaličních stran, foto: ČTK
Občanští demokraté, lidovci a zelení chtějí zlepšit vzájemnou komunikaci. Dohodli se na tom na středeční koaliční schůzce vedení stran. Sporným tématům, na která se zákonodárci stran vládní koalice dívají rozdílně, by měla předcházet diskuse. Koalice se také dohodla například na dřívějším vyhodnocení plateb u lékaře. Někteří lidovci volají po omezení poplatků. Premiér Mirek Topolánek po jednání zdůraznil, že postavení koalice není ohroženo a o její budoucnost se nebojí:

"Chceme dostat pod kontrolu jednotlivé návrhy novel nekonzultované v klubech a v koalici, chceme nastavit takové mechanismy komunikace i v K 9 a v odborných orgánech zvaných K 6, což jsou poslanecké struktury, tak, abychom prostě dosáhli shody a lepšího prosazování těch návrhů, které nakonec vydiskutujeme."

K poplatkům u lékaře by měla vzniknout pracovní skupina, která jejich zavedení vyhodnotí nikoli po šesti, ale po třech měsících. Podle lídra lidovců Jiřího Čunka v pracovní skupině zasedne i lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, která omezení poplatků prosazuje:

"Já si myslím, že ta záležitost je dost komfortní, to znamená stáhnout z šesti měsíců na tři měsíce celý balík řešení a posouzení, že i pro ní bude významným impulsem."

Michaela Šojdrová však navzdory domluvě předložila ve středu Poslanecké sněmovně návrh na zrušení poplatků za pobyt novorozenců v nemocnici.


Ústavní soud pozměnil 11 ustanovení zákoníku práce. Částečně tak vyhověl návrhu pravicových poslanců a senátorů. Snížil například kontrolní pravomoce odborů a posílil zaměstnanecké rady, které budou moci fungovat i tam, kde už působí odborová organizace. Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nebude muset zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací. Podle premiéra Mirka Topolánka se na rozhodnutí čekalo už dlouho:

"Já nevím, jestli to je nebo není vítězství. Každopádně jsme už delší dobu čekali na rozhodnutí Ústavního soudu, ať už by bylo jakékoliv. Hlavně proto, abychom mohli předložit dlouhodobě připravenou liberalizační novelu. My musíme teď k té technické novele, která už prošla, předložit do Poslanecké sněmovny takovou novelu zákoníku práce, která z toho bude činit nejenom zákon slučitelný s naší Ústavou, ale i zákon moderní tak, jak je dneska Evropa zvyklá pracovní právo upravovat."

Foto: Evropská komise
Místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Marcela Kubínková však varovala, že to povede ke snížení právní ochrany zaměstnanců:

"Je nutné se tedy obávat toho, že budou ze strany zaměstnavatelů vnucována do smluv ujednání, která nebude zaměstnanec schopen rozpoznat. A budou s tím mít podle mého názoru problém i personalistky ve firmách, protože občanský zákoník je velmi velká materie a nelze se ho naučit prostě za běžnou chvíli."

Podle senátora za ODS Jaroslava Kubery je takový názor jen strašením lidí.


Věk pro odchod do důchodu se v Česku bude možná zvyšovat na 65 let a povinné odvody na penze budou lidé muset místo 25 platit 35 let. Poslanecká sněmovna totiž přes odpor opozice propustila návrh vládní novely do další fáze jednání. Podle lidovce Tomáše Kvapila je důchodová reforma nezbytná:

"Já v tom návrhu vítám to, že zůstává zachováno alespoň jakési prorodinné opatření v dnešním důchodovém systému, kterým je dřívější odchod matek, které vychovaly děti, nebo dřívějšího vzniku nároku na důchod. A to jsem rád, že to v tom návrhu nějak pokračuje."

Co vytýká důchodové reformě sociální demokracie, řekl její stínový ministr Zdeněk Škromach:

"V zásadě je to problém nového způsobu nastavení invalidních důchodů, zvláště u částečných, kde úspora by měla činit až 20 procent toho objemu prostředků, což je dost zásadní. Dále neřešení možnosti předčasných odchodů do důchodu při prodlužování věku odchodu do důchodu, obzvláště u takových kategorií, jako jsou například horníci nebo huťaři, zdravotní sestry, případně baletky a baleťáci."


Radovan Lukavský, foto: ČTK
Po těžké nemoci zemřel v pondělí ve vinohradské nemocnici herec, divadelní pedagog a teoretik Radovan Lukavský. Bylo mu 88 let. Už od poloviny února byl herec v nemocnici kvůli srdečním potížím. Ještě krátce předtím zkoušel malou roli žebráka v inscenaci Moliérova Dona Juana. Pracoval i v Divadle na Vinohradech. Patřil k posledním hercům, kteří svoji divadelní dráhu začali ve čtyřicátých letech minulého století.