Týden v ČR

Prezident Václav Klaus (vlevo) a premiér Mirek Topolánek, foto: ČTK

Asi Vás nepřekvapím, když řeknu, že Česko stále nemá vládu. O jejím sestavení jednali politici ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Lídři těchto stran se v neděli shodli, že občanští demokraté obsadí ve vládě polovinu křesel, o stejný počet se pak podělí lidovci a zelení. Oživen tak byl projekt, o kterém tyto strany jednaly už v létě. Jak by se nové programové prohlášení mělo lišit od dřívější koaliční smlouvy? To vysvětlil šéf ODS, premiér Mirek Topolánek:

"Určitě to nebylo to, co očekáváme od programového prohlášení vlády, která si jde pro důvěru na základě programu, na základě reformního programu. Po formální stránce se bude spíše podobat formátu 'Sedm statečných reforem', nicméně bude to úplně nový dokument, protože to bude nová vláda."

Jak po čtvrtečním jednání s Mirkem Topolánkem a předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem řekl šéf lidovců Jiří Čunek, existují ještě drobné neshody v programových otázkách:

"Nejsou tak zásadní, jenom se na nich chceme domluvit. To je jedna věc. A ty personální záležitostí jsou jenom kombinací ve stranách, to znamená každý si to dělá sám s tím, že ostatní partneři to budou respektovat."

Martin Bursík potvrdil, že Karel Schwarzenberg je kandidátem zelených na post ministra zahraničí:

"My jsme měli zajímavý rozhovor o roli české diplomacie v následujících letech v souvislosti s předsednictvím Česka v Evropské unii, a především v souvislosti s nezbytností, potřebou a našim zájmem formulovat naše priority. A začít ovlivňovat aktivně evropskou politiku, ne jen pasivně přebírat to, co z Evropy přichází. Karel Schwarzenberg je v tomhle člověk, který je více než kvalifikovaný a více než zkušený."

Nominace Karla Schwarzenberga se nezamlouvá prezidentovi Václavu Klausovi, kterému premiér Topolánek ve čtvrtek předal seznam ministrů své druhé vlády:

"Já musím říci, že i z důvodu velmi křehkých vztahů s Rakouskem nedovedu dobře pochopit, že by předseda vlády mohl považovat za vhodné, aby funkci ministra zahraničí vykonával jím navržený Karel Schwarzenberg."

Prezident republiky odmítl jmenovat novou vládu, jelikož trvá na tom, že nebude akceptovat podporu kabinetu "přeběhlíky" z jednotlivých stran. Premiéra Mirka Topolánka vyzval, aby se pokusil nalézt širší podporu pro vládu. Topolánek řekl, že jiné východisko již nevidí.

Někteří odborníci soudí, že rozhodnutí prezidenta není ústavní. Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva Akademie věd si myslí, že Klaus sice může k návrhu na obsazení ministerských křesel říci své výhrady, ale odmítnout ho nemůže.

"Nikde není dáno, že prezident musí přijmou vládu ještě předtím než vidí její seznam, než se rozmyslí a než zváží, jestli ta vláda skutečně má nebo nemá podporu. Kdyby premiér trval na svém návrhu tak, jak jej předložil, tak panu prezidentovi asi nezbude nic jiného než bez zbytečného odkladu, a to by měla být záležitost několika dní, vyhovět a uvolnit cestu dalším kolům."

Předseda ČSSD Jiří Paroubek ve čtvrtek oznámil, že je ochoten s občanskými demokraty jednat o společné vládě ODS, ČSSD a KDU-ČSL.

---

Jaroslav Bureš zůstává u Nejvyššího soudu, ale nesmí tam soudit. Taková je podstata verdiktu Ústavního soudu, který český tisk označuje jako druhou prohru prezidenta Václava Klause s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou. O co v kauze jde?

Jaroslav Bureš přišel na Nejvyšší soud v únoru letošního roku v poměrně složité situaci. Předsedkyně Iva Brožová byla odvolaná a jediný místopředseda Pavel Kučera s Burešovým příchodem souhlasil. Prezident však spor s Brožovou o její odvolání u Ústavního soudu prohrál a ta se na pozici předsedkyně vrátila. Tvrdila, že ji ministerstvo při Burešově příchodu obešlo a podala kompetenční žalobu. Rozsudek jste slyšeli před chvíli.

Jaroslav Bureš, bývalý ministr spravedlnosti i kandidát na prezidenta, tak sice zůstal místopředsedou Nejvyššího soudu, ale nesmí u něj soudit. Podle ombudsmana Otakara Motejla mu vlastně zbyla jen práce úředníka:

"Není-li Bureš soudcem Nejvyššího soudu, tak by těžko mohl soudit. Pak se snad mohl maximálně věnovat na úrovní jakéhosi špičkově placeného úředníka ekonomicko správním záležitostem týkajícím se budovy a vybavení Nejvyššího soudu."

Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové se Bureš může věnovat typicky správní činnosti, například legislativním návrhům nebo sjednocování soudních rozhodnutí. Jaroslav Bureš je rozhodnutím rozhořčen:

"Místopředsedou jsem jmenován, ale nebýt toho jmenování, tak jsem se dnes ocitl v důsledku toho nálezu na ulici, aniž bych se mohl důsledkům toho rozhodnutí bránit."

Plénum Ústavního soudu nebylo při rozhodování jednotné. Například jeho předseda Pavel Rychetský se domnívá, že soud vůbec neměl zasáhnout, protože se nejednalo o kompetenční spor. To však není konec kauzy. Ústavní soud bude ještě rozhodovat o platnosti jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu.

---

Menzelova filmová adaptace románu Bohumila Hrabala "Obsluhoval jsem anglického krále" byla v pondělí uvedena v premiéře. S filmem se pojí mnoho očekávání: uzavřel se jím letitý spor o autorská práva, Jiří Menzel se po 12 letech vrátil k filmu, nový snímek vznikal v napjatém časovém plánu.

Kniha "Obsluhoval jsem anglického krále" patří k vrcholům Hrabalovy tvorby. V životních osudech českého číšníka od první republiky do 50. let se zrcadlí naděje, konflikty, dramata i prohry, kterými prošly české dějiny v minulém století. V hlavních rolích účinkují bulharský herec Ivan Barnev, Oldřich Kaiser a německá herečka Julia Jentschová. K tvorbě celovečerního filmu se Jiří Menzel vrátil po dlouhých letech práce v divadlech. Jak se změnily poměry u filmu během té doby?

"Je to všechno jinak. Je to jako když si z Trabanta přesednete do Mercedesu - musíte dávat pozor na to, jak šlapete na pedál. V tom Trabantu jsem byl šťastný. Je to prostě jiný výkon," soudí režisér Jiří Menzel.