Týden v ČR
Program formující se koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených je téměř hotov. Ve středu dolaďovaly expertní týmy některé dosud sporné body, především otázku daní. Pro příjmy právnických a fyzických osob by měla existovat jen jedna daň, a to v rozmezí 15 až 19 procent. Ve stejném rozmezí hodlají politici najít i sazbu pro DPH. Konkrétní výše sazby předmětem koaliční dohody nebude.
A po všech jednáních je spokojen také předseda Strany zelených Martin Bursík: "Finální dohoda na této kapitole, která byla jedna z nejdůležitější, je odpracována. Řekl bych, že už se to blíží k finále."
Strany formující se koalice se už dříve dohodly na zahraniční politice. Postoj k euroústavě, ke které se občanští demokraté staví odmítavě, nebude v návrhu koaliční smlouvy specifikován. V textu se objeví obecná formulace o podpoře dalšího rozšiřování EU. Lidovci neuspěli s požadavkem, aby byla výslovně uvedena podpora rozšiřování o "evropské země" - to lidovci prosazovali proto, že odmítají členství muslimského a převážně asijského Turecka.
Před sedmapadesáti lety byl v plzeňské vězni Na Borech popraven generál Heliodor Píka. Komunistům nepohodlný veterán z první i druhé světové války a diplomat byl odsouzený ve vykonstruovaném procesu, který dozoroval vojenský prokurátor Karel Vaš. Ten dodnes žije v jenom pražském domově důchodců. Po roce 1989 byl souzen pro justiční vraždu, řízení ale bylo zastaveno z důvodu promlčení žalovaných trestných činů. V rozhovoru s reportérem Českého rozhlasu Karel Vaš tvrdí, že v procesu rozhodoval nestranně a čistě: "O tom já nepochybuji. Měl dvojí tvář. Jednak to byl kádrový, profesionální důstojník, na druhé straně zradil. Existoval zákon, ten zákon byl neměnný."
Proč měli představitelé Sovětského svazu a komunistické československé vlády takový zájem na smrti generála Heliodora Píky? Možnou odpověď nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny Petr Koura: "Píka byl informován o tom, jak to chodí v Sovětském svazu, v sovětské armádě, a znal celou řadu skutečností, na nichž sověti měli zájem, aby se nedozvěděli Američané po vypuknutí studené války."
Vojáci, politici, legionáři a další pozvaní hosté ve středu v Praze před budovou generálního štábu uctili památku generála Heliodora Píky.
Případem hotelu v hornorakouském Guglwaldu se české ministerstvo vnitra zabývá už dva roky. Hotel totiž stojí příliš blízko hraniční čáry s Českem a jeho střecha zasahuje asi dvacet centimetrů na české území. A to je podle ministerstva vnitra porušení smlouvy o hranicích, kterou uzavřela Česká republika s Rakouskem. Majitel hotelu přitom vycházel při stavbě z rakouských map, které ale byly nepřesné, což zjistili čeští geodeti.
"To je tvrzení majitele, to vám v tuto chvíli skutečně nemohu potvrdit,"řekla mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová. Do případu se vložil i ministr zahraničí Cyril Svoboda a dopisem požádal ministra vnitra Františka Bublana, aby celá záležitost byla posuzována s ohledem na velmi dobré česko-rakouské vztahy. Mělo by tedy být ministerstvo vnitra nad věcí a těch 20 centimetrů hotelu odpustit? Ministerstvo si to podle své mluvčí nemyslí: "Musím říci, že to, že má hoteliér odstranit část střechy, je výsledkem jednání česko-rakouské komise. Rakouské úřady se zavázaly, že donutí majitele, aby část střechy odstranil. Je tedy spíše věcí rakouských úřadů, aby vynutily svůj slib."
Spor skutečně rozhodl rakouský soud a dal majiteli lhůtu odstranit dřevěný převis do července. Majitel ani nepodal odvolání, vzal do ruky motorovou pilu a v úterý kus střechy uřízl. Komentoval to slovy, že chce mít klid. V době, kdy se celá Evropa spojuje mu připadá nesmyslné hádat se o nějakých dvacet centimetrů. Nemyslí si to pouze on. Také jihočeský hejtman Jan Zahradník nám řekl, že mu celý spor přijde zcela nesmyslný: "Můj osobní názor i názor představitele Jihočeského kraje je, že celou záležitost, která vyústila v takový závěr, považuji za velmi nešťastnou, skoro bych řekl šílenou. Jihočeský kraj se snaží mít s Horním i Dolním Rakouskem nejlepší vztahy. Zdá se mi, že to, co nám tady daří budovat na úrovni kraje, tak by takový byrokratický přístup mohl bourat. Myslím si, že kdyby se taková věc řešila na regionální úrovni, nikdy by k tomu nedošlo."
