Týden v ČR

0:00
/
0:00

Lidí bez práce v Česku podle očekávání ubylo. Míra nezaměstnanosti klesla z únorových 9,1 procenta na březnových 8,8 procenta. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho mluvčí Kateřina Beránková uvedla, kde je nezaměstnanost nejvyšší a kde naopak nejnižší: "Nejnižší míru nezaměstnanosti, tedy míru nezaměstnanosti do čtyř procent, hlásí okresy Praha a Mladá Boleslav. Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 30 okresů. Nejvyšší byla v okresech Most, Karviná, Jeseník, Teplice a Bruntál. V těchto regionech přesahuje patnáct procent."

Lidí bez práce v Česku podle očekávání ubylo. Míra nezaměstnanosti klesla z únorových 9,1 procenta na březnových 8,8 procenta. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho mluvčí Kateřina Beránková uvedla, kde je nezaměstnanost nejvyšší a kde naopak nejnižší: "Nejnižší míru nezaměstnanosti, tedy míru nezaměstnanosti do čtyř procent, hlásí okresy Praha a Mladá Boleslav. Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 30 okresů. Nejvyšší byla v okresech Most, Karviná, Jeseník, Teplice a Bruntál. V těchto regionech přesahuje patnáct procent."

Podle některých analytiků je však nezaměstnanost vzhledem k šestiprocentnímu ekonomickému růstu stále vysoká. Nynější pokles nezaměstnanosti o tři desetiny procenta není podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka ideální výsledek. Pokles nezaměstnanosti by podle něj mohl být mnohem výraznější, kdyby k němu přispívaly i jiné než jen sezónní faktory: "Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti již několik měsíců stagnuje, což je při současném rychlém hospodářském růstu známkou toho, že na trhu práce není něco v pořádku. Jinými slovy strukturální nezaměstnanost zřejmě stále stoupá, což ukazuje na to, že politika zaměstnanosti ze strany vlády se míjí účinkem."

ilustrační foto
V Česku se nezaměstnanost pohybuje dlouhodobě pod průměrem Evropské unie. Podle metodiky Eurostatu činila v Česku v únoru rovných 8 procent. V celé pětadvacítce zemí Evropské unie představovala 8,8 procenta, na Slovensku 16,5 procenta, v Polsku 17,4 procenta, naopak Irsko vykázalo jen 4,2 procenta.


Majitelé domů se mohou domáhat po státu náhrady za škodu, která jim vzniká regulovaným nájemným. Upozornil na to Ústavní soud. Kvůli nečinnosti parlamentu je prý stát zodpovědný za škody vznikající majitelům domů. Situaci kolem nájemního bydlení soud považuje za vážné selhání základních principů právního státu. Vlastníci domů tvrdí, že regulované nájemné je nízké, nepostačuje na opravy objektů a netvoří zisk.

Normu o deregulaci nájemného se nakonec podařilo přijmout. Poslanci schválili v březnu senátní verzi zákona. Regulované nájemné se tak bude od ledna příštího roku další tři léta zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně. Nebudou tedy nyní žaloby na stát zbytečné? Prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa si to nemyslí: "V prvé řadě je pozdě. Obávám se, že pronajímatelé už jsou s ohledem na vývoj událostí tak nespokojeni, že se začnou hromadně obracet na české soudy s žalobami nejen na určení výše tržního nájemného, ale i proti státu s žalobami na náhradu škody."

Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček je současným výrokem Ústavního soudu zklamán. Navíc zastává názor, že rozhodnutí tohoto soudu ohledně nájemného už bylo tolik, že už nikdo ani neví, které zákony vlastně platí a které neplatí: "Já čtu názor Ústavního soudu tak, že odmítl právo majitelů domů požadovat nájemné zpětně, a to byl ten princip, pro který se tím soud zabýval. Soudkyně řekla, že nelze se domáhat nájemného zpětně, jak se majitelé domnívají, a pokud se domnívají, že jim vznikla škoda, mohou se obrátit jedině na stát, nikoliv na nájemníky. Škoda ovšem podle našeho práva vzniká porušením právní povinnosti, a já nevím, jakou právní povinnost by měl porušit stát?"

Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750 tisíc bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300 tisíc bytů, ostatní byty vlastní obce.


O titul Historické město roku 2005 se letos ucházejí tři památkově chráněná sídla - Česká Kamenice na Děčínsku, Polná na Jihlavsku a Uherské Hradiště na Slovácku. Nominace vzešly z regionálních hodnocení čtyř desítek měst. Program regenerace městských památkových rezervací financuje ministerstvo kultury a do soutěže se může přihlásit každá obec zapojená do tohoto programu. Předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Petr Sedláček vysvětluje, čím tato tři města vynikla nad ostatními: "Zejména v tom, že vidíme jejich systematickou práci, která má výsledky. Vidíme obrovský zájem právě ze strany občanů, například v jednotlivých občanských aktivitách, které na tom území pracují. Je myslím strašně důležité, že ty jednotlivé rekonstruované objekty jsou využívány, a to je pro jejich budoucnost, pro jejich záchranu to nejlepší řešení."

Historické město roku 2005 bude na Pražském hradě vyhlášeno v úterý 18. dubna.