U krajanů v Chorvatsku
I dnes budeme společně se Zdeňkou Kuchyňovou pokračovat v našem seriálu návštěv u krajanů v Chorvatsku.
V minulém díle jsme vám představili dvě malířky, které vyprávěly také o tom, jak prožily období války. Dnes se k tomuto bolestivému tématu vrátíme, neboť patřilo a ve svých důsledcích stále patří k životu zdejších krajanů. Jednou z nejhůře postižených oblastí byl kraj kolem Pakrace a Lipiku. V jejich blízkosti se nachází obec Prekopakra, kde žije velké množství krajanů. Zdejší Český dům byl za války rozbombardován a nyní po deseti letech opět stojí jeho nová hrubá stavba, na kterou Česká republika přispěla více než poloviční částkou. Na období války často vzpomíná představitel zdejší České besedy Jaroslav Vozáb. Domy v Překopakře dodnes nesou stopy po válce. Díky mezinárodní pomoci je však ve vesnici spousta novostaveb. Dům jednoho se sousedů Jaroslava Vozába stojí asi 100 metrů od bývalé bojové linie a ještě dnes jsou v něm díry po leteckých střelách. Vydali jsme se spolu na terasu, odkud jsou vidět kopce, které oddělovaly frontu. Válka zasáhla také obec Ivanovo Selo, která je nejstarší českou osadou v Chorvatsku. Na místním náměstíčku stojí pomník lidem, kteří zde byli za války zastřeleni. Když jsem Ivanovým Selem procházela, přilákala mě na jeden dvorek vůně chleba a také stařenka, která ho pekla, se neubránila vzpomínkám na válku, ve které měla i svého syna. Mnoho dětí krajanů bylo v době války několik měsíců v České republice, což řada rodičů ocenila, mimo jiné i Libuše Stráníková. Válkou zůstala poměrně ušetřena obec Končenice, ve které žije 95 procent Čechů. I odsud odjelo do České republiky mnoho dětí, jak zavzpomínala Jarka Stehlíková. Také město Daruvar za války utrpělo. Velmi byly například poničeny zdejší lázně, jak mi při procházce městem řekla moje průvodkyně Vlaďka Daňková. Stopy války z Chorvatska pomalu mizí, v srdcích lidí je to však stále živá a bolestivá vzpomínka.
