Úspěšný rok 2012

Olympijský rok bývá pro mnohé sportovce metou, k níž směřují veškeré své úsilí. Medaile získaná na tomto celosvětovém klání je mnohem více ceněná než trofeje z kontinentálních či světových šampionátů. Zřejmě i proto soustředění formy právě na olympijský rok přináší ovoce i na jiných sportovních podnicích. Jaký tedy byl rok 2012 pro české sportovce?

Ilustrační foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

Medailovou žeň zahájil už v březnu Jakub Holuša, který na halovém mistrovství světa v tureckém Istanbulu na osmistovce dosáhl na stříbro. Ve finále prohrál jen s Etiopanem Mohammedem Amanem. Nadšení po závodě neskrýval:

"Oblečen do české vlajky a stříbrný medailista - to mi přijde až nemožné. Zatím si to asi vůbec neuvědomuji, ale myslím, že mi to dojde až časem. Jsem tak šťastný, že to nejde ani popsat. Jenom to vylepšit někdy někde zlatem. Jsem prostě nadšený. Nepopsatelný zážitek. Snad poděkuji všem, kteří se na tom podíleli. Nebudu nikoho jmenovat, ale oni ví. Ať už to jsou ti, co mi pomáhají přímo, nebo prostě ti, co mi drží pěsti. Všem těmto lidem děkuji. Je to pro mne velké zadostiučinění a zase velký kopanec pracovat dál na sobě a vyvíjet se."

Květen patřil mimo jiné lednímu hokeji. Čeští hokejisté porazili v zápase o třetí místo na mistrovství světa v Helsinkách Finsko 3:2 a stejně jako před rokem získali bronzové medaile. Svěřenci trenéra Aloise Hadamczika získali třetí cenný kov za sebou. Celkově už jich má česká reprezentace 21, což je nejvíce ze všech zemí. Po vítězství v letošním ročníku Evropské hokejové tour je to další skvělý úspěch této hokejové generace. Kapitán české reprezentace Tomáš Plekanec její výkon zhodnotil takto:

Tomáš Plekanec, foto: ČTK

"Myslím, že bronzová medaile, kdyby nám to někdo řekl před turnajem nebo před čtvrtfinálovým zápasem se Švédskem, tak bychom ji vzali. Z toho týmu jsem cítil, že chce vyhrát. Stejně jako loni, kdy se nám to povedlo. A myslím si, že jsme to ukázali i na ledě. Jsem strašně rád, že jsme vyhráli a končíme na vítězné notě."

Mistrovský titul získalo Rusko, které ve finále zdolalo Slovensko 6:2.

V polovině května se potřetí za posledních deset let stali mistry první ligy fotbalisté Slovanu Liberec. Fotbalisté spod Ještědu si zahráli druhé předkolo Ligy mistrů, avšak ztroskotali a vypadli i z Evropské ligy. Druhá pražská Sparta a třetí Viktoria Plzeň si naopak vedli velmi dobře a postoupili do jarní části Evropské ligy, Plzeňané dokonce z prvního mistra ve skupině, kde v závěrečném utkání doma zdolali obhájce trofeje Atlétiko Madrid. Bylo to vůbec poprvé v historii, co se fotbalistům Plzně povedlo porazit některý z velkoklubů, a o to je výhra pro trenéra Pavla Vrbu cennější:

"Tvrdím, že patří k nejlepším mužstvům v Evropě. Samozřejmě uznávám to, že tady nehrálo v plné síle, ale to myslím není podstatné. Podstatné pro nás je, že jsme vlastně poprvé porazili top mužstvo a je mi celkem úplně jedno, v jaké sestavě hráli."

Nejvyšší fotbalovou soutěž opustili fotbalisté Viktorie Žižkov a Bohemians 1905. Králem střelců se stal jablonecký David Lafata s 25 brankami, druhý byl s velkým odstupem plzeňský Marek Bakoš s 16 vsítěnými góly a třetí liberecký Jiří Štajner, který mezi tři tyče umístil 15 míčů.

Česká národní fotbalová reprezentace odjížděla na letošní evropský šampionát, hraný v Polsku a na Ukrajině, po náročné kvalifikaci, když se do závěrečného turnaje dostala až po tuhém boji v baráži. V polské Wroclawi český tým sehrál všechny zápasy základní skupiny "A". V pátek 8. června, v zahajovací den mistrovství, Češi utrpěli drtivou porážku 1:4 s Ruskem. Byla to na velkém turnaji nejtěžší porážka od mistrovství světa v Mexiku v roce 1970, kdy podlehli Brazílii také 1:4. Pak ale Češi porazili Řecko 2:1 a oživili postupové šance. O postupu do čtvrtfinále tak rozhodoval zápas s domácím Polskem. V něm se o jediný, ale "postupový" gól, stejně jako z baráže, postaral Petr Jiráček:

"Já jsem využil toho, že obránce byl rozeběhnutý do strany, a tak jsem trošku počítal s tím, že se mu bude těžko brzdit. Zkusil jsem si to seknout doprostřed a vystřelil z první a zaplať pán Bůh to tam spadlo. Jsem plný dojmů a strašně rád, že jsme uhráli takový výsledek, který nám zaručuje postup ze skupiny."

David Svoboda, foto: Český dům v Londýně

Čtvrtfinále proti Portugalsku však bylo pro český tým konečnou. Porážka 0:1 však přišla po skvělé hře českých fotbalistů, a za svůj výkon na šampionátu se nemusí stydět.

V srpnu proběhly v Londýně 30. Letní olympijské hry. Česká republika obsadila v celkovém hodnocení zemí 19. místo. Získala celkem 10 medailí. Čtyřmi zlatými vyrovnala dosud nejúspěšnější hry v historii samostatného státu v Atlantě 1996. Před 16 lety Češi získali celkem 11 medailí, o jeden bronz víc než letos. Zlaté medaile v Londýně vybojovali oštěpařka Barbora Špotáková, skifařka Miroslava Knapková, moderní pětibojař David Svoboda a poslední den biker Jaroslav Kulhavý. Stříbro brali skifař Ondřej Synek, kajakář na divoké vodě Vavřinec Hradilek a tenistky Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká ve čtyřhře. Bronz mají překážkářka Zuzana Hejnová, čtyřkajak Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál, Jan Štěrba a střelkyně Adéla Sýkorová.

"Když jsme do Londýna přijížděli, tak jsme si říkali, že by bylo fajn, kdybychom zopakovali výsledek z Pekingu, který jsme hodnotili jako velmi dobrý. Místo šesti medailí jsme jich přivezli deset. Myslím, že ani největší optimisti mezi námi neočekávali takový výsledek,"řekl tehdejší místopředseda, dnes předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Tehdejší šéf téhož výboru, Milan Jirásek, ocenil ještě jeden důležitý faktor:

"Já jsem hrdý na naše sportovce a strašně jim to přeji. Skutečně to byla parta úžasných mladých lidí. Ovzduší ve výpravě bylo po celou dobu bezvadné. Vzdor tomu, že ty začátky nebyly z hlediska úspěchů nejlepší, byla tam i určitá zklamání, ale na té výpravě to nebylo znát. Takže celkově jenom slova nadšení."

Listopad byl pro český tenis přímo pohádkový. Fedcupový tým obhájil své loňské prvenství, když doma děvčata porazila velmi silné Srbky, za něž nastoupily dvě bývalé světové jedničky Ana Ivanovičová a Jelena Jankovičová. Blýskla se zejména Lucie Šafářová, která vyhrála obě dvouhry a zastoupila tak ne zcela zdravou Petru Kvitovou. Tak přidala jeden bod, když porazila Jelenu Jankovičovou. Kapitán Petr Pála si už pak po vítězství 3:1 na zápasy mohl dovolit povolit uzdu emocím:

Finále Davis Cupu, foto: Daniel Ordóñez / Archiv ČRo 7

"Vítězství tady doma je skvělé. Publikum bylo celé dva dny neskutečné a strašně nám pomohlo! Holky si to náramně užívají a zasloužily si to. Já jsem moc šťastný, že se to dneska povedlo dotáhnout, protože to nebylo lehké. Věděli jsme, že to dnes nebude tak snadné jako včera. Přece jen Petřina nemoc, jak nemohla hrát, takže jsme museli být připraveni na jakoukoliv variantu. Jenom jsme nevěděli, jak moc šťávy Petře zůstane. Pak ale Lucka předvedla výkon z říše snů. Porazit takové dvě hráčky - klobouk dolů!"

Výkon děvčat o dva týdny později napodobili Radek Štěpánek a Tomáš Berdych, kteří po 32 letech opět získali slavnou "salátovou mísu", tedy Davisův pohár. Navíc v jeho stém ročníku! Španěly, byť bez Rafaela Nadala, zdolali 3:2 na zápasy. Ke gratulantům se připojil i šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka, který ocenil zejména to, že se podařilo v jednom roce vyhrát obě soutěže - Fed cup i Davis cup:

"Hlavně jsme to dokázali ve stém finále Davis cupu, dokázali jsme to v jedné aréně a v jednom městě. To znamená, že to je v historii světa naprosto ojedinělé. Mně to připadá jak z říše snů. Já tomu stále nemohu uvěřit. Prostě český tenis ovládl svět. To je fantazie. Strašná poklona hráčům, celému týmu, vynikajícím divákům. organizačnímu partnerovi, kapitánovi, všem. Povedlo se něco, co se snad už asi nikdy nikomu nepovede. Kluci se stali nesmrtelnými."