Ústavní soud zrušil několik paragrafů zákona o EET
Ústavní soud zrušil plánovaný začátek třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Škrtl i několik dalších ustanovení. Jako celek ale zákon o EET u soudu obstál a platí. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je hlavní právě to, že norma zůstala v platnosti.
Zadlužená kladenská huť Poldi půjde do konkurzu. Dlužníkovi se nepodařilo zajistit další financování, výroba podniku už měsíce stojí. Zhruba stovka zbývajících zaměstnanců nedostává výplaty. Dluhy společnosti dosahují několika stovek milionů korun. Problémy Poldi Kladno začaly už po roce 1989, kdy se nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Privatizoval ji podnikatel Vladimír Stehlík, který s oborem neměl zkušenosti a chyběl mu i kapitál. Pod jeho vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.
Úrokové sazby u hypoték rostou
Úrokové sazby rostou. Některé banky už nabízejí úrok u hypoték nad tři procenta. Zatím se jedná spíše o výjimky, je to ale jasný důkaz toho, že doba levných půjček, kdy bylo možné dostat hypotéku s úrokem pod dvě procenta, skončila. Podle očekávání ekonomů, kterým nahrávají i vyjádření guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka, bude navíc růst úroků pokračovat i v příštím roce. Nejvýrazněji zdražily jednoleté fixace. Důvody vysvětluje hlavní analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl:"Pokud si nějaký klient chce vzít jednoletou fixaci, tak banka tuší, že ten klient u ní pravděpodobně moc dlouho nebude. Jednoletá fixace má smysl pouze v tom případě, kdy očekáváte, že hypoteční úvěr dříve splatíte, ať už refinancováním či z vlastních prostředků. Proto se sazby některých bank mohou pohybovat na čtyřech či pěti procentech."
Nemovitosti, které jsou na trhu k dispozici, se stávají cenově nedostupné. A to hlavně byty v hlavním městě a v Brně. Zatímco před dvěma lety stál dvoupokojový byt v Praze tři a půl milionu korun, za stejnou částku dnes zájemci dostanou jen jednopokojový byt. Běžná domácnost už na jejich pořízení často nedosáhne. Jen třeba na koupi průměrného pražského bytu je podle společnosti KPMG zapotřebí 12 ročních platů. V hledáčku proto mají byty hlavně zahraniční investoři. Pro ně jsou totiž nemovitosti stále dostupné.
CzechTrade: Kvůli brexitu české firmy zakládají v Británii pobočky
Brexit, tedy připravovaný odchod Británie z EU, udržuje české firmy, které s touto zemí obchodují, v nejistotě. Počet českých firem, které zakládají na ostrovech pobočky, i díky brexitu však rychle roste, jde zejména o technologické a IT podniky.První české firmy už také přišly o zakázky, naopak řada dalších společností plánuje vstoupit na ostrovní trh i přes obavy z odchodu země z unie. Na setkání s novináři to uvedl šéf britské pobočky agentury CzechTrade Martin Macourek. Český export do Británie letos stoupl od ledna do října o 1,5 procenta na 179 miliard korun. Dovoz vzrostl o 4,4 procenta na 80 miliard korun.
Letošní sklizeň chmele byla nadprůměrná
Sklizeň chmele za letošek je ve srovnání s loňskem nižší zhruba o 12 procent, přesto jsou pěstitelé spokojení. Za celou Českou republiku byla úroda 6797 tun chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,37 tuny, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník.Nepřízeň počasí se tak na úrodě celkově příliš neprojevila, rozdíly byly spíš mezi jednotlivými oblastmi a druhy chmele. Plocha českých chmelnic letos meziročně vzrostla o 3,5 procenta.
Máslo začalo zlevňovat
Máslo v listopadu meziměsíčně zlevnilo nejvíc ze všech potravin. Oproti říjnu klesla jeho cena zhruba o šest procent. Za čtvrtkilovou kostku lidé dají v průměru kolem 57 korun. Cena másla strmě stoupala přes léto, na trhu byl nedostatek mléčného tuku. Navíc zemědělci zvýšili ceny mléka. Situace se ale zklidňuje, říká agrární analytik Petr Havel."Trošku se redukovala zahraniční poptávka po mléčném tuku. A vzhledem k tomu, že mléko má takto dobrou cenu, tak ho zemědělci začali produkovat více. Jinými slovy, mléčného tuku je více, i když to napětí mezi tím, kolik ho je zapotřebí, a kolik se ho skutečně vyprodukuje, pořád trochu zůstává."
V porovnání s minulým rokem jsou přesto ceny másla výrazně vyšší - a to zhruba o třetinu. Například podle Potravinářské komory by ale máslo zdražovat už nemělo. Do Vánoc bude pravděpodobně stát podobně jako nyní. Podraží však cukroví. Řada cukrářů i pekařů totiž nakupovala máslo do zásoby. Zatímco minulý rok stálo kilo cukroví 390 korun, letos si zákazníci zaplatí o 160 korun víc. Do zdražení se totiž promítly i vyšší ceny vajec.
Každý sedmý Čech se plánuje na vánoce zadlužit
Za vánoční dárky, jídlo a výzdobu chtějí letos Češi utratit nejčastěji do deseti tisíc korun. Ne všichni ale nákupy řeší z vlastních úspor. Každý sedmý Čech si plánuje peníze vypůjčit, zjistila Exekutorská komora. Nejčastěji si Češi půjčují na elektroniku - mobilní telefony, notebooky nebo třeba spotřebiče do domácnosti. Výjimkou nejsou ani hračky nebo vánoční výzdoba - od stromečku až po pohoštění. Více mluvčí Exekutorské komory Martina Houšková:"V posledních letech se zvyšuje počet těch, kteří o půjčku žádají nebankovní společnosti. Nejčastěji si lidé půjčují částky okolo 10 tisíc korun. Vyšší finanční obnos si půjčí asi čtvrtina občanů."
Letos plánuje půjčku nejméně lidí za poslední tři roky. Třeba loni si půjčoval na Vánoce každý pátý. Podle analytiků to kopíruje současný stav ekonomiky, která roste, stejně jako mzdy.
Na druhou stranu je ale třeba říct, že pětina z těch, kteří si letos na dárky peníze půjčí, to dělá opakovaně a v minulosti dokonce čelili exekuci. Nejrizikovější jsou takzvané mikroúvěry a rychlé půjčky přes internet. Nebezpečná může být i půjčka bez smlouvy - často jsou u ní vysoké měsíční poplatky nebo nevýhodné sankční podmínky. Podle Exekutorské komory jsou v současnosti na internetu stovky nedůvěryhodných společností.
Studie: Letáky obchodních řetězců odmítá stále více lidí
Letáky obchodních řetězců odmítá stále více lidí, poslední čtyři roky klesá i podíl Čechů, kteří podle nich nakupují. V roce 2013 to bylo 40 procent lidí, letos 30 procent. Pětina rodin již má na schránce nápis, že letáky nechce. Vyplývá to ze studie GfK Shopping Monitor 2018.Papírové letáky obchodníků čte 61 procent českých domácností, v roce 2013 to bylo 76 procent lidí. Také úroveň distribuce letáků obchodních řetězců stále klesá, nyní je dostává 72 procent domácností. Sedm procent domácností uvedlo, že k nim letáky nezanáší.