V benediktinské knihovně v Rajhradě našli unikátní rukopis

r_2100x1400_radio_praha.png

V knihovně benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna byl nalezen mimořádně cenný zlomek latinského rukopisu z přelomu 8. a 9. století. Jeden list z dnes už ztracené knihy byl použit na převázání méně hodnotného spisu z 18. století. Jak uslyšíte, nález je stářím a hodnotou srovnatelný s nejstarším rukopisným zlomkem na Moravě, který je uchováván v zemské knihovně. S historičkou Jindrou Pavelkovou, která vzácný zlomek našla, si povídala Martina Lustigová.

Můžete zlomek, který jste našla, představit?

"Jedná se o zlomek středověkého pergamenového rukopisu z konce 8. nebo první poloviny 9. století. Ten zlomek není zajímavý jenom svým stářím, ale také obsahem, protože přináší část tzv. pseudoisidorských dekretálií. Pseudoisidorské dekretálie byly dokumentem právního charakteru, který vznikl v 8. století, ovšem hlásí se do 7. století. To znamená, že se jedná o falzum, falzum pro církev dosti důležité, protože tento dokument měl podporovat moc církve a měl vyvyšovat moc papeže nad mocí císařskou. Ovšem jako falza byly pseudoisidorské dekretálie odhaleny již za renesance významným učencem Lorenzem Vallou. Na tom zlomku je zajímavé také to, že se nachází na vazbě knížky, a to dosti neobvykle na vazbě knížky z 18. století. Neobvyklé je to proto, že těch zlomků na knížkách v 18. století není velké množství, protože v 18. století si lidé začali uvědomovat historickou hodnotu starých písemností a přestávali je na vazbu dávat. Zlomek byl nalezen náhodou, když jsme vyhledávali úplně jinou knihu na stejném regálu. A jak jsme se ji snažili najít, tak vlastně vedle této knihy stál tento zlomek."

Byl to pro vás šok, když jste něco takového objevila?

"Šok ne, spíš jsem měla takový docela příjemný pocit, protože tady v benediktinské knihovně je zlomků na vazbách docela dost, ale většina jich pochází ze 14. a 15. století, i když jsou zde samozřejmě i nějaké starší. Ale samozřejmě na tomto zlomku bylo na první pohled vidět, že je ještě starší. Samozřejmě, že jsem si hned v knihovním sále netroufala přesně určit to století. Nejprve jsem tak chvilku myslela na 11. století. Ale po bližším zkoumání a po poradě s dr. Havlem z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, jedním z největších odborníků v tomto oboru u nás, jsme dospěli k tomu, že ten zlomek je z konce 8. až první poloviny 9. století. Dr. Havel potom velmi briskně určil i obsah zlomku. Byl to takový neobvyklý nález, ale spíš než šokováni jsme byli samozřejmě šťastni."

Jak se vlastně určuje stáří takového zlomku, když na něm nenajdeme dataci?

"Stáří zlomku se určuje paleografickým rozborem písma. Vezmou se jednotlivé znaky písmen, nebo lépe řečeno to, jak je písař nakreslil nebo napsal, protože musíme uvažovat o tom, že to písmo je knižní, takže spíš kreslené. A potom se vlastně porovnává, v jaké podobě se to které písmeno na tom konkrétním zlomku nachází. Samozřejmě k tomu potřebujete vědět to, jak zhruba má to písmeno v tom kterém období vypadat. Důležitý je i obsah, protože z paleografického hlediska nemůžete něco zadatovat do doby, než vznikl originál dokumentu."

Jak je vlastně možné, že knihař použil tak vzácný zlomek na převázání něčeho méně hodnotného? Už jste něco naznačila... Bylo to běžné?

"Do 18. století to bylo relativně běžné. Musíme si uvědomit, že tato starší písma se stávala pro lidi v 16., 17. nebo 18. století víceméně nečitelná. A samozřejmě ten pergamen byl velmi kvalitní a jeho výroba velmi drahá. Takže pokud měli nějakou knihu, kterou už nepřečetli, nebo knihu, jejíž obsah už pro ně nebyl zajímavý a nepotřebovali ji, tak ji rozřezali a použili na vazbu mladších knížek, které stále potřebovali a tím vlastně tu knížku zachránili. Oni to nebrali tak, jak my dnes: jako historicky cenný dokument. Kniha pro ně byla užitkovým předmětem. Takže pokud přestala sloužit, tak ji použili na něco jiného. A protože, jak už jsem říkala, pergamen byl drahý a oni šetřili, kde mohli, tak to použili takhle druhotně na tu knížku."

Kniha je v tuto chvíli pergamenem ovázána. Budete ten pergamen sundávat? Bude se nějak restaurovat?

"Ne. Ten pergamen je ve velmi dobrém stavu, dokonce v lepším než některé zdejší zlomky z 13. století. Je velmi dobře čitelný. Z knížky se sundávat nebude, protože vlastně je její historickou součástí."

Podívejme se na význam toho zlomku. Je tento nález a jeho význam s něčím srovnatelný?

"Ten zlomek je srovnatelný s dosud nejstarším zlomkem na Moravě, který má ve svých fondech Moravská zemská knihovna, ten je také z počátku 9. století. Pro knihovnu je významné to, že to otevírá dveře dalším možnostem nálezů. Tohle je rukopis, který je z vnější strany vazby, najít jej bylo poměrně snadné, stačilo se dobře dívat. Ale může nám to vlastně ukazovat i to, že jsou tady další zlomky, jistě stejně cenné nebo možná i cennější, které nemusí být takto zvnějšku na vazbě, protože pergamen se používal i k zpevňování vazby zevnitř. Čas ukáže, kolik dalších takových zlomků nalezneme. Vzhledem k tomu, že se celá benediktinská knihovna bude znovu katalogizovat do elektronické podoby, tak budeme každou knihu brát do ruky a budeme ji prohledávat. Myslím si, že po tom nálezu ještě pečlivěji, kdybychom tam náhodou na něco narazili."

Takže čekáte, že ještě najdete něco podobného?

"Doufáme v to."

A plánujete, že nalezený zlomek představíte veřejnosti? Plánujete nějakou výstavu?

"Už od jara plánuji výstavu Rukopisy na vazbách, která má být v cyklu našich výstav s názvem Listování, což je takový náš předvánoční dárek návštěvníkům. Cílem Listování je ukázat benediktinský fond, jeho nejzajímavější věci. A právě v rámci Listování by zlomek mohl být vystaven."