V Muzeu Mladoboleslavska představují archeologa Rudolfa Turka

Nedělní Historické obzory se vypravily za archeology na slavníkovskou Libici a zmiňovaly také jméno Rudolfa Turka, s nímž je historie výzkumů na Libici velmi výrazně spjata. O archeologu Turkovi byla u příležitosti 100. výročí jeho narození uspořádána výstava v Muzeu Mladoboleslavska.

Luděk Beneš, foto: www.csol-mb.net

Rudolf Turek se narodil v Mladé Boleslavi a o své rodné město měl velký zájem, vzpomíná ředitel místního muzea Luděk Beneš:

"Já si ho ještě pamatuji, protože zemřel v roce 1991 a já jsem v muzeu od roku 1980, takže jsem se s ním několikrát setkal. V té době už byl vlastně téměř v důchodu, nicméně o Mladou Boleslav se neustále zajímal, zejména o různé přestavby, které ho do značné míry mrzely. Dneska jeho stanovisko chápu, protože se tím pádem zničilo mnoho stavebních památek v Mladé Boleslavi. Spolupracoval i s naším muzeem a dokonce jsme mu v roce 1990 jsme mu uspořádali výstavu k jeho osmdesátým narozeninám."

Dvacet let poté se tedy koná další výstava, podílelo se na ní také Národní muzeum, kde Turek dlouhá léta pracoval a Archeologický ústav AV. Na výstavě se návštěvník seznámí s nálezy Rudolfa Turka, literaturou, fotkami nebo oceněními, která získal.

Zájmy Rudolfa Turka byly velmi široké, od historie, numismatiky až po archeologii, říká archeolog Jan Mařík, který také působí na Libici.

Libice nad Cidlinou, foto: Zp, CC BY-SA 3.0 Unported

"Úplně na počátku své kariéry dělal nejrůznější výzkumy od pravěkých nalezišť až po raný středověk. Poměrně záhy se začal specializovat a zajímat o počátky našeho státu, začal se zajímat o raně středověké nálezy. Tím prvním velkým výzkumem, který jej po celou jeho kariéru, pak už jen v publikacích, provázel, byly výzkumy mohyl v Prachovských skalách. Později se pak věnuje výzkumu, s nímž je asi nejčastěji spojován, tak je to výzkum v Libici nad Cidlinou, místem, které je spojeno především s historií rodu Slavníkovců."

Výzkumům Rudolfa Turka na Libici se ve své bakalářské práci věnovala Pavla Tomanová.

"Zpracovávala jsem výzkum, který byl prováděn roku 1950, ten výzkum přinesl téměř deset tisíc kusů nálezů."

Když popisovala závěry Rudolfa Turka, používala často spojení typu domníval se, podle něj apod., což avizovalo, že její závěry budou zřejmě trochu jiné.

"Ano, podle závěrů, ke kterým jsem došla, tak má interpretace nálezů vypadá následovně. Např. to hradiště bylo skutečně od počátku desátého století osídleno, ale ten vývoj byl kontinuálnější, než se domníval pak doktor Turek."

Jan Mařík k tomu doplnil:

"On položil základy toho, k čemu my se dneska vůbec můžeme vyjadřovat, co můžeme přezkoumávat. Dalo by se z jednoho pohledu říct, že z té jeho práce nezůstal kámen na kameni, protože většina těch kamenů byla vyzvednuta, ze všech stran důkladně ohledána a poskládána trochu jiným způsobem, ale ty základné kameny, aby se s nimi dalo dále pracovat, přinesl Rudolf Turek."