V Polné na Jihlavsku bylo otevřeno Regionální židovské muzeum

r_2100x1400_radio_praha.png

Za největší počin v rámci Dnů evropského dědictví nejen v ČR, ale i v Evropě, označil senátor Václav Jehlička otevření Regionálního židovského muzea v rekonstruované synagoze v Polné na Jihlavsku, které proběhlo 5. září. Na opravě synagogy se podílely město, stát a Federace židovských obcí nákladem téměř tří miliónů korun.

Jako jediné muzeum připomíná vlnu antisemitismu, která se před sto lety šířila z Polné do Evropy. Vyvolána byla nepodloženým obviněním místního Žida Leopolda Hilsnera z rituální vraždy křesťanky Anežky Hrůzové. Hilsner byl odsouzen k doživotnímu žaláři, kde strávil 19 let. V roce 1918 dostal milost. Do konce života pak žil pod cizím jménem ve Vídni. Tehdejší protižidovskou hysterii připomíná v muzeu především dobový tisk.

Synagoga sloužila svým účelům do září 1941. V osmdesátých letech se plánovala její demolice. Až v roce 1990 Polenští iniciovali její rekonstrukci. Dnes mohla izraelská velvyslankyně Erella Hadarová konstatovat, že Polná má živoucí vzpomínku na zdejší židovskou komunitu a místo setkávání různých národů a etnik.

V ČR je podle místopředsedy Federace židovských obcí Jiřího Daníčka kolem 70 synagog. V nich jsou umístěna čtyři muzea a před otevřením jsou další dvě. Polenské muzeum je unikátní i tím, že synagoga se nachází v jednom ze tří zachovalých židovských ghett, které od svého založení nedoznaly podstatných změn. Postupně by si proto zasloužilo památkovou ochranu. Letos se započalo alespoň s obnovou rabínského domu, shrnul. Federace na opravy památek ročně vynaloží kolem 14 miliónů korun.

První Židé přišli do Polné po vyhnání z Jihlavy na přelomu 16. století. Nové ghetto i se synagogou bylo vybudováno poblíž centra v roce 1680. Po hilsneriádě v roce 1899 Židů v Polné ubývalo. Z někdejších 700 jich zde před druhou světovou válkou žila necelá stovka. Z koncentračních a vyhlazovacích táborů se vrátilo pět žen.