V Rakousku i Německu zpochybňují Benešovy dekrety

Rakousko bude nadále podporovat rozšiřování Evropské unie. V rakouské televizi to řekl v neděli spolkový kancléř Wolfgang Schüssel. Ke vstupu České republiky s Benešovými dekrety se ale rakouský kancléř vyjádřil spíše nevýrazně. Další informace má Eva Petržílková.

Usnesení k Benešovým dekretům a rozšíření Evropské unie se staly v Rakousku rok před volbami důležitým tématem rakouské politiky. Kancléř Kancléř Wolfgang Schüssel by přivítal vyřešení této otázky přijetím společné deklarace vládami i parlamenty obou zemí. Jak ale současně zdůraznil, vyřešení této otázky nesmí vést k opoždění rozšiřování Evropské unie. Nepřímo tím odmítl jakékoliv požadavky na blokování vstupu České republiky do unie. Právě lidovci kancléře Schüssela usilují o podobnou deklaraci, jakou už Česká republika uzavřela s Německem. Představitelé rakouské koaliční strany Svobodných naopak požadují zrušení Benešových dekretů a podmiňují tím svou podporu vstupu České republiky do Evropské unie.

Prezident Edvard Beneš, Foto: ČTK

Proti Benešovým dekretům se vyslovil také bavorský premiér a kancléřský kandidát německých konzervativců Edmund Stoiber. Podle něj by se Čechům mělo stále znovu připomínat, že dekrety neodpovídají evropským hodnotám. Podobně by pak Evropský parlament neměl v této otázce Čechům "dopřát klid". Podle soudce Ústavního soudu prof. Vladimíra Čermáka ale tento názor nemůže na půdě Evropského parlamentu obstát:

"Nemůže totiž obstát z hlediska pojmu hodnotového řádu. Hodnotový řád úzce souvisí s kategorií odpovědnosti, která nemá nic společného s kategorií viny. Jinými slovy: Ten Benešův dekret - a potom jeho posuzování Ústavním soudem - nebyl postaven na kategorii nějaké viny, kolektivní viny, ale na principu kategorie té odpovědnosti. Jestli nějaká zem je spravována tyranem a trpí to, ve své většině se k tomu přihlásí - k tomu jaký jsou záměry acíle toho tyrana, tak potom musí nutně nésti svůj díl odpovědnosti každý občan toho státu."

Jak Vladimír Čermák dodal, podobně pak tato teorie platí zpětně i pro občany našeho státu.

"Pokud jde o naše období - třeba 1945, 1948, nebo potom částečně normalizační léta, tak nešlo jenom o odpovědnost komunistické strany, ale i o odpovědnost všech těch, kteří prostě převzali, řekl bych styl, který ona nám oktrojovala, a že jsme ze sebe nechali udělat to, co jsme udělali."

Dekrety prezidenta Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska. Celkem bylo podepsáno 143 dekretů. Většina českých politiků považuje jejich zrušení za nereálné. Např. předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil odmítl i požadavky sudetských Němců na odškodnění. "Nechci být necitlivý k žádnému bezpráví. Neustálé otevírání těchto problémů však nás jenom vrací do minulosti. To považuji za špatné a nejsem ochoten k žádným ústupkům," řekl Václav Klaus.

Podrobněji se k otázce Benešových dekretů vrátíme v úterní pravidelné rubrice O čem se mluví.