V trase D3 se našly groše Václava IV. i jantarové korálky

Groše z časů Václava IV., keramické zlomky i snímky jantarových korálků nabízí výstava Co přinesla dálnice, kterou otevřelo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Přibližuje archeologický průzkum v jihočeské trase dálnice D3 a navazující dálnice S10 v Horním Rakousku. Z výzkumů vyplývá, že jižní Čechy byly významnou obchodní křižovatkou. ČTK to řekl archeolog muzea Ondřej Chvojka. Místa, jimiž vede D3, zkoumají archeologové 20 let. "Dálnice je pro nás obrovskou sondou. Je to největší stavba, prořízla celý kraj. Nálezy z dálnice nám jasně ukazují, že jižní Čechy byly vždy napojené na dálkové obchodní trasy. Nebyly jsme žádnou periferií, ale spíš křižovatkou kultur, lidí," řekl Chvojka. Vykopávky odhalily sídliště z doby kamenné i bronzové, z doby železné sídliště Keltů a Germánů i raně středověké lokality. Archeologové dokumentovali i novověkou Eliášovu štolu u Úsilného. Díky dálnici se dostali do míst, kam dosud nemohli. Zjistili, že na severním Táborsku žili lidé dřív než ve středověku a těžilo se tam zlato. U Horusic objevili neolitické sídliště prvních zemědělců v jižních Čechách, z poloviny 6. tisíciletí před Kristem. Na Českobudějovicku patří k zajímavostem sídliště ze starší doby bronzové v Borku. Archeology překvapilo, že se tam prokázal výskyt jantarových korálků. "Víme, že pocházejí z Pobaltí. Do nedávné doby jsme si mysleli, že jantarové korálky jsou omezené zejména na elity, a teď je máme i na běžném zemědělském sídlišti. Ukazuje se, jak byly jižní Čechy napojené na dálkový obchod, že sem šla nejenom měď z Alp, z jihu, ale ze severu třeba jantar a jak i běžní obyvatelé měli jantar," řekl Chvojka.