Už 600 let měří čas orloj na pražské Staroměstské radnici, před padesáti lety zemřel objevitel Věstonické venuše a 230 let uplynulo od položení základního kamene pevnosti Terezín.
Pražský orloj
Na úvod výročí, které se do kalendária více než hodí. Týká se totiž pražského orloje, který v těchto dnech slaví své 600. narozeniny. První zmínka o orloji se zachovala z 9. října 1410, z doby, kdy v českých zemích vládl Václav IV. Původní podoba orloje je dílem Mikuláše z Kadaně, slavný mistr Hanuš je autorem jedné ze zásadních úprav, které v průběhu staletí probíhaly.
Karel Absolon
"Tak u nás v Dolních Věstonicích na pálavských kopcích nalezly se takové poklady, že ukazují vyspělou kulturu předvěkého člověka a že možno se právem domnívati, že v tomto místě na jižní Moravě bylo v určité době snad největší kulturní středisko světa v době diluviální. Můžeme říci, že skoro všechna zvířata, která diluviální člověk lovil, také soškami spodobnil. Tyto sošky zvířat, jsou dělány tak věrně podle přírody, že každý na první pohled pozná, co představují. Našly se zde také sošky velmi tělnatých žen, tzv. diluviální venuše, které se pravděpodobně používaly k nějakému erotickému kultu.
Věstonická venuše
V jednom případě jsem našel dokonce diluviálního předvěkého člověka. Je to veliká vzácnost, protože všechny lidské podoby předvěkými umělci zhotovené, patrně z důvodů pověrčivých, podle přírody se asi báli člověka spodobnit.
Dnes už všichni archeologové z celého světa znají význam naší Moravy pro nejstarší dějiny lidského rodu. Jsme s těmito výzkumy v začátcích, ale poněvadž máme u nás v Československu tolik příznivých podmínek pro další bádání jsme jisti, že blízká doba donese ještě mnoho nových výzkumů. Prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk založil v roce 1935 v Brně ústav a muzeum zvané Anthropos, ve kterém mají být soustředěny a veřejnosti ukazovány všechny sbírky, které se týkají člověka a lidského rodu, jak se nacházejí v našich vykopávkách. Jsme si vědomi, že naše bádání o původu předvěkého člověka na Moravě nemá jen význam místní nebo československý, ale světový."
Propast Macocha, foto: Štěpánka Budková
Slyšeli jsme část přednášky z roku 1938 o archeologickém nalezišti v Dolních Věstonicích, právě tento výzkum a nález sošky Věstonické venuše, je dodnes nejznámějším počinem profesora Karla Absolona. Jeho zájmy ale byly daleko širší a nesoustředily se zdaleka "jen" na archeologii. Věnoval se třeba výzkumu jeskyní v Moravském krasu, také jeho zásluhou byla zpřístupněna propast Macocha a objeveny Punkevní jeskyně. Karel Absolon zemřel 6. října roku 1960 v Brně.
Bývalý koncentrační tábor v Terezíně
Terezín je místo s pohnutou historií, kdysi vojenská pevnost na obranu proti Prusům, za II. světové války věznice, ghetto, koncentrační tábor, odkud byli čeští Židé odváženi do vyhlazovacích táborů na východě. V roce 1780 měl Terezín tohle všechno ještě před sebou, v říjnu položil císař Josef II. základní kámen, stavba pevnosti pojmenované po císařově matce Marii Terezii trvala 11 let.
