V USA zemřel vědec českého původu, jenž naučil stroje lidské řeči

Ve Spojených státech v 77 letech zemřel vědec českého původu Frederick Jelinek, díky jehož výzkumu dnes počítače a další stroje dokážou rozpoznat řeč. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Jelinek zemřel 14. září v Baltimoru. Příčinou smrti bylo selhání srdce. Informatik a počítačový lingvista, který se narodil v Kladně, ve svém oboru získal proslulost zejména díky svému průlomovému výzkumu pro společnost IBM.

Jeho otec Vilém byl židovského původu a k judaismu konvertovala i jeho matka. Během nacistické okupace tak pozdější významný vědec nesměl chodit do školy a vzdělával se v židovské komunitě. Jeho otec zahynul v koncentračním táboře v Terezíně. Zbytek rodiny, matka Trudy a Jelinekova sestra, ale válku přežil - podle norimberských zákonů byly považovány za židovské míšence. Československo rodina opustila v roce 1949 a usídlila se v New Yorku. Zde Jelinek ve večerních kurzech vystudoval elektroinženýrství na městské vysoké škole. Díky dobrým výsledkům byl přijat na proslulý Massachusettský technologický institut (MIT), kde později získal doktorát. Na této vysoké škole také učil, stejně jako na Harvardově univerzitě a Cornellově univerzitě.

Poté na začátku 70. let nastoupil do IBM. Problematikou rozpoznávání řeči se tehdy podle deníku The New York Times zabývaly dva tábory. Jeden tvořený lingvisty tvrdil, že nejlépe rozpoznávají řeč lidé, a proto by se počítačové modely pro její dekódování měly řídit lidskými koncepty - syntaxí, gramatikou a významy. Jelinek patřil do druhé skupiny vědců, kteří prosazovali řešení vlastní strojům. Pro rozpoznávání řeči tak navrhl statistické nástroje. Slova jsou tak převedena do digitální podoby a počítač se učí poznávat slova a jejich náležitý pořádek ve větách na základě opakovaných vzorců a statistické pravděpodobnosti. Stroje totiž podle Jelineka fungují jinak než lidé. "Letadla také nemávají křídly," řekl v jednom rozhovoru. Jelinek získal americké občanství v roce 1955. Styky se svou vlastí ale nikdy nepřestal udržovat. Českým vědeckým kolegům například posílal odbornou literaturu. Po pádu komunistického režimu zase pomohl přesvědčit IBM, aby v Praze vybudovala výpočetní středisko.