Objevy profesora Holého pomáhájí léčit milióny lidé na celém světě
Profesor Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praktické realizace, stál za objevy látek, které dnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Tak hovoří kolegové o Antonínu Holém, který zemřel v pondělí ve věku 75 let.
Profesor Holý stál například za nejúčinnějším dostupným lékem proti AIDS v současnosti. Antivirotikum Viread je vyráběné na základě licence jeho původních objevů, stejně jako jiný účinný lék proti viru pásového oparu, pravých neštovic, zánětu oční sliznice nebo preparát, úspěšně potírající virovou hepatitidu typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary. Vždycky říkával, že věda vyžaduje opravdu hodně práce. Jak uvedl v jednom z dřívějších rozhovorů pro Radio Praha, obrovskou roli hraje i náhoda:
"Musíte najít náhodou nějakým způsobem účinek látky. Potom náhodou najít nějakého vhodného partnera, který by se tím zabýval, protože to já už dělat nemohou. Pak nastane spousta náhod, které určují směr vývoje příslušného léku."
Významné bylo setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem v roce 1976, které zahájilo mimořádně produktivní spolupráci. Hned několik látek se jim povedlo přivést do úspěšné formy léků ve spolupráci s farmaceutickým partnerem v USA, firmou Gilead Sciences. Od objevu k výrobě je však dlouhý proces, řekl profesor Holý:
"Pokud máte k dispozici tak jednu miliardu dolarů, tak to bude trvat zhruba ještě 12 - 15 let, což také znamená, že to, co dnes nebudeme dělat, tak za 15 let nebudeme mít! To je hrozná představa, že?"
Profesor Holý se celý život cítil být především vědeckým pracovníkem, a to i v době, kdy byl ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš a místopředseda Učené společnosti Václav Pačes se shodli na tom, že profesor Holý byl ikonou české vědy a typickým příkladem toho, že bez dlouhodobého kvalitního základního výzkumu nemůže vzniknout žádná aplikace. A proč byl tak úspěšný? Vzpomíná jeden z jeho žáků biochemik Zlatko Janeba:
"Protože byl opravdu velmi tvrdě pracující vědec. Věnoval tomu všechno a měl zřejmě i tu špetku štěstí, která je v tomhle oboru potřeba. Dokázal to skloubit všechno dohromady a měl dobré spolupracovníky."
Poslední rok se už Antonín Holý přímo na práci v laboratořích nepodílel, své nástupce sledoval jako emeritní profesor. Irena Krumlová z Ústavu organické chemie a biochemie řekla, na co se zaměřují pokračovatelé profesora Holého dnes:
"Ve skupinách pana profesora Holého se pracuje například na vývoji nových látek proti RNA virům, což je třeba proti rýmě a nové látky se zkoumají proti rezistentním bakteriím, které nejdou léčit současnými prostředky."
