Tři špičkoví vědci získali 30 miliónů na další výzkum
Třicet miliónů korun na výzkum v příštích šesti letech. To je součást prestižní Akademické prémie, která je nejvyšším vědeckým oceněním v Česku. Špičkoví vědci ji mohou získat jednou za život. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová ji letos udělila třem vědcům. Cenu získal ekolog a odborník na fyziologii půdních hub Petr Baldrian, fyzik se specializací na atmosféru Michal Fárník a informatik zaměřující se na zpracování obrazu Jan Flusser.
"Není jim diktováno, jestli si za to koupí přístroj, zaměstnají vědce, nebo to utratí za chemikálie nebo nějaký běžný materiál. Samozřejmě musí vše pečlivě vyúčtovat na konci každého roku, ale jakým způsobem to použijí, je z velké části na nich."
Peníze půjdou na zkoumání půdních hub a bakterií
Smyslem ceny je poskytnout badatelům takové podmínky, aby mohli plně rozvinout svůj potenciál ve prospěch české vědy.
"Peníze využijeme zejména na posílení týmu o odborníky v těch oblastech, které zatím nemáme. Budeme moci zaměstnat i lidi mimo Českou republiku. A s větším množstvím peněz budeme schopni proměřit více vzorků,"říká jeden z oceněných vědců Petr Baldrian. Je významným odborníkem na půdní houby a bakterie.
Za největší výzvu pro svůj tým považuje popis fungování ekosystémů při různých změnách, jako jsou silné deště, záplavy nebo i těžba dřeva.
"Mikroorganizmy nejsou vidět, ale málokdo ví, že mají stejný význam jako stromy nebo živočichové, kteří jsou na první pohled patrní. Bez mikroorganizmů by se ekosystém zastavil, protože by neprobíhal rozklad organické hmoty, a stromy by neměly dost živin pro to, aby rostly. Odhadujeme, že v jednom gramu půdy může žít deset tisíc druhů bakterií a tisíc druhů hub."
Michal Fárník pátrá po vzniku života
Další z oceněných, Jan Flusser je odborníkem v oblasti zpracování a rozpoznávání obrazu, což je oblast na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. Deset let vedl Ústav teorie informace a automatizace Akademie věd. Vytvořil algoritmy, které umožňují zvýšit rozlišení a ostrost snímku, a získal patent v USA.Cenu převzal také chemický fyzik Michal Fárník. Devět let profesního života strávil v zahraničí. Do Česka se v roce 2005 vrátil s touhou vybudovat zde prvotřídně vybavenou laboratoř. To se mu podařilo. Unikátní aparatura mu umožňuje napodobovat a sledovat procesy, ke kterým dochází ve vesmíru nebo v atmosféře. Část experimentů by například mohla napovědět, jak vznikl život. Michal Fárník boří zažité představy o vědcích, kteří tráví čas jen ve své laboratoři. Ve volném čase běhá maratóny a maluje.