Čeští vědci marně hledají shodu

Vědci se v letních dnech přesunuli od zkumavek a mikroskopů do ulic. Zhruba tisíc demonstrujících se sešlo v úterý na pražském Palachově náměstí, aby protestovali proti změnám ve financování české vědy. Vadí jim především krácení rozpočtu na základní výzkum ve prospěch aplikovaného v soukromých firmách. Obávají se také o osud Akademie věd.

Foto: ČTK

České vědě by měla z rozpočtu připadnout stejná částka jako v loňském roce, tedy necelých 25 miliard korun, ovšem jde o její přerozdělení. Finančně by měl posílit aplikovaný výzkum, zatímco základní výzkum zastřešovaný právě AV měl zchudnout zhruba o jednu miliardu. Po vzbouření akademiků na začátku prázdnin vláda ustoupila a půl miliardy přislíbila přesunout zpět. Martina Krummholze, mluvčího fóra Věda žije, které úterní demonstraci pod názvem Stop tunelování české vědy zorganizovalo, však tato částka ani navrhovaný způsob reformy neuklidnily. Takto stručně definoval hlavní důvod úterního protestu:

Foto: ČTK

"Jde nám o hledání a nalezení koncepčního řešení budoucnosti AV a vědy v této zemi."

Podle Jiřího Málka, rektora pardubické univerzity a zároveň člena vládní Rady pro vývoj, výzkum a inovace, není forma protestu zrovna nejvhodnější.

"Nemám rád, když se používají příliš silná slova. Tunelovat evokuje jakousi nepravost, zvláštní druh jednání. Ve spojení s vědou to není správné slovo."

Krumholz heslo o tunelování české vědy obhajuje.

"V navržené reformě dochází k problematicky ospravedlnitelnému odlivu finančních prostředků na vědu a výzkum do resortu Ministerstva průmyslu a obchodu."

Naopak Jiří Málek přerozdělení částky ze státního rozpočtu schvaluje, když mj. poukazuje i na zkušenosti ze zahraničí.

"Přibližně 60 % plyne do základního výzkumu a zbytek je určen pro výzkum aplikovaný, resortní apod. Nepovažuji to za nevyvážené. Chtěl bych říct, že ve většině vyspělých zemí putuje do základního výzkumu jen něco kolem 50 %."

Foto: ČTK

Reforma vědy počítá s tím, že výzkum bude dotován především podle toho, jaké má výsledky. Jedním z kritérií má být publikování článků ve významných časopisech. S takovou metodikou Krumholz kategoricky nesouhlasí, neboť podle něj znevýhodňuje humanitní obory vůči přírodovědným.

"Celou metodiku vypracovanou Radou považujeme za absurdní, protože mají být jednotným způsobem převáděny na body výsledky filozofů, mikrobiologů, fyziků, archeologů atd."

Málek tomuto pohledu čelí tvrdými statistickými daty a opět si pomáhá zahraničními zkušenostmi.

"Když se podíváme na žebříček institucí podle zmiňované metodiky, tak mezi prvními třiceti institucemi je třináct ústavů AV včetně filozofického ústavu a dalších humanitních oborů. V ČR jsou humanitní vědy v letošním roce podporovány 13,5 % z celkového rozpočtu. Toto číslo je výrazně vyšší než srovnatelná čísla ve vyspělých zemích, kde se to pohybuje mezi 8 až 9 %."