Mladí vědci zkoumají léky na rakovinu, záněty, velryby i problematiku bezdomovectví

Akademie věd ocenila 23 mladých vědců. Prémie Otto Wichterleho je určená badatelům do 35 let se špičkovými vědeckými výsledky. Cena nese název po světově známém českém chemikovi, a uděluje se od roku 2002. Každý laureát dostane jako odměnu 300.000 korun. Porota letos vybírala z 33 nominovaných.

Ocenění vědci, foto: ČTK

Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové při výběru nerozhodovaly jen vědecké výsledky:

"Vědce vybírá odborná komise, která hodně zvažuje nejen jejich výsledky, ale i perspektivnost do budoucna. Doufáme, že je to budoucí generace, která potáhne Akademii ve svých oborech nahoru."

Ocenění získala například Pavla Perlíková, která při výzkumu využívá své znalosti z organické chemie a buněčné biologie. Podílela se na vývoji nových sloučenin s protinádorovými účinky a popsala unikátní mechanismus účinku u jedné z nich.

Zánětlivá onemocnění zkoumá na myších Peter Dráber

Eva Zažímalová a Peter Dráber, foto: ČTK

Diplom a odměnu 300 tisíc korun získal také molekulární biolog Peter Dráber. Zkoumá lidské buňky a snaží najít nové léky, které by u lidí potlačily zánětlivá onemocnění. Díky jeho výzkumu by možná lidé do budoucna nemuseli tolik trpět kožními záněty nebo střevní chřipkou. V laboratořích ústavu molekulární genetiky Akademie věd simuluje na myších záněty v těle.

"Vycházíme z toho, že mezi člověkem a myší jsou poměrně malé rozdíly. Člověk a myš jsou na genetické úrovni velmi podobní. Nejdřív je třeba pochopit, jak ty systémy fungují v myších a potom se dá hodně věcí přesunout do lidí, právě kvůli té podobnosti."

Kdy ale s výzkumem u lidí začne, si Peter Dráber netroufá odhadnout.

"Spousta léčiv, i když to vypadá nadějně, se nikdy nedostane do další fáze. Zase na druhou stranu výzkumů po světě běží hodně. Myslím, že když se člověk podívá na vývoj léčiv v posledních dvaceti třiceti letech, tak to běží docela dobře kupředu."

Kromě svých vědeckých prací předává Peter Dráber poznatky mladým vědcům v Praze a v Londýně. Do České republiky se vrátil na konci minulého roku. Posledních pět let působil na Londýnské univerzitě ve Velké Británii. V Česku na svůj výzkum v dalších třech letech získal juniorský grant Grantové agentury v hodnotě šesti milionů.

Vědci zkoumají optické materiály, vodu i problematiku bezdomovectví

Foto: ČT24

Oceněni byli i vědci z dalších oborů. Například Vítězslav Jarý, který se ve Fyzikálním ústavu věnuje optickým materiálům. Je autorem a spoluautorem celkem 64 článků v renomovaných mezinárodních časopisech a čtyř národních patentů.

Za výzkum ryb převzal ocenění Milan Říha z Biologického centra. Jeho práce bude mít v budoucnosti velký vliv na zvýšení ekologické kvality stojatých povrchových vod.

Z oblasti společenských věd pak získala prestižní cenu například socioložka Martina Mikeszová, která se zabývá problematikou bezdomovství, sociálního vyloučení a finanční dostupnosti bydlení. Její publikace jsou nadprůměrně často citovány a objevily se i ve špičkových mezinárodních časopisech.