Dvacet tři mladých vědců získalo Prémii Otto Wichterleho

Bahenní sopky na Marsu, Crohnova choroba, bezdomovectví - vědecké práce, jejichž autoři se řadí mezi ty, kteří byli oceněni Prémií Otto Wichterleho. Ocenění udělila 23 mladým vědcům předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Cena je určená pro badatele do 35 let, kteří dosahují skvělých výsledků. Mezi oceněnými jsou fyzikové, chemici, biologové, ale také sociologové a historici.

Petr Brož přebírá od Evy Zažímalové Prémii Otto Wichterleho, foto: ČTK / Michal Krumphanzl

Letos odborná porota vybírala z 45 návrhů. Prémie Otto Wichterleho je spojená s finanční podporou výzkumu až do výše 330.000 korun, částka je rozložená na tři roky. Porotci ocenili deset badatelů z oblasti věd o neživé přírodě, osm výzkumníků živé přírody a pět vědců ze společenských a humanitních věd.

Mezi oceněnými je například Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu, která se věnuje optickým biosenzorům. Je původcem pěti podaných patentových přihlášek, z nichž tři patenty už byly uděleny. Mezi dalšími je Petr Brož z Geofyzikálního ústavu. Mimo jiné zkoumá, jak by se na Marsu mohly chovat bahenní sopky.

"Bylo naznačeno, že se na povrchu Marsu nachází bahenní sopky. Mohly by potenciálně produkovat metan, což je důležitý plyn pro možný mimozemský život. Není úplně jasné, jak by tyhle bahenní sopky měly vypadat. Já se snažím udělat nějaký jednoduchý model, kdy se snažíme za použití vakuové komory, ve které jsme schopni simulovat snížený atmosférický tlak, který panuje na povrchu Marsu, a pozorovat, jak se bahno bude v tomto prostředí chovat."

Kateřina Jirků Pomajbíková, foto: archiv Akademie věd ČR

Poznat, jak se na Marsu chová různý materiál, je klíčem k tomu, jak do budoucna připravit různá zařízení, aby správně pracovala.

Výzkum může pomoct nemocným s Crohnovou chorobou

Díky další z oceněných, kterou je Kateřina Jirků Pomajbíková, budou mít možná lidé s Crohnovou chorobou snazší léčbu. Snaží se totiž najít nové léky tím, že zkoumá střevní parazity.

"Hlavním trendem je, hledat - laicky řečeno - nějaké účinné látky z těch červů, nějaké extrakty, které by měly požadované účinky na hostitelský organizmus a pomohly by s léčbou onemocnění."

Pětatřicetiletá vědkyně ale netráví čas jen v laboratoři. Zhruba desetkrát už vyjela do Afriky na terénní výpravy. Zkoumala například infekcí kriticky ohrožené gorily nížinné ve Středoafrické republice.

Projekt Hobohemia, foto: archiv projektu

Ve vědách o živé přírodě upoutal porotu i výzkum Stanislava Musila, který se věnuje analytickým metodám sloužícím ke zjišťování těkavých forem některých látek. Jeho práce přispěla k zavedení limitů arsenu v rýži a rýžových výrobcích do evropské legislativy. Mezi úspěšné vědce patří také Vojtěch Novohradský z Biofyzikálního ústavu, který pravidelně získává domácí i zahraniční granty. Věnuje se výzkumu protinádorových látek.

Mezi badateli v oblasti společenských a humanitních věd dostal prémii například Petr Vašák, odborník na studium bezdomovectví a extrémní chudoby. Je známý i díky projektu Hobohemia, v němž lidé bez domova fotili své okolí.

Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové jsou mezi oceněnými mladí vědci, kteří představují budoucnost české vědy. Prémie nese jméno po českém chemikovi a vynálezci kontaktních čoček Otto Wichterlovi. Po revoluci se stal předsedou Československé akademie věd, a cena se uděluje od roku 2002.