Ve Florencii se diskutuje o stavu Evropské unie

9. května si Evropané připomínají jako Den Evropy. Právě 9. května v roce 1950 totiž představil Robert Schuman svou vizi budoucí sjednocené Evropy bez válečných konfliktů. Tzv. Schumanova deklarace dala později podnět ke vzniku Evropské unie. Nakolik se jeho vize po šedesáti letech naplnily, zkoumají v těchto dnech účastníci vrcholné evropské konference s názvem Stav unie. Konference probíhá v Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Na této univerzitě od loňského roku přednáší i mladý český historik Pavel Kolář. Jaký je podle něj tedy stav unie?

Pavel Kolář

"Podle mne je stav unie takový, že je mnoho názorů. A jak také ukázal první panel, názory mezi politiky evropskými a zástupci národních vlád se velice různí. Různí se též názory mezi politikou na straně jedné a intelektuály a akademickou sférou na straně druhé. A také novináři. A to je vlastně jedním z cílů konference - přimět těchto několik sfér k diskusi, diskutovat tu rozdílnost. Řekl bych, že stav unie, jak ukázal i první panel, je velmi rozdílný. Vládne různost, žijeme též v postkrizovém čase, čili ty názory jsou velice, velice různé. To je samozřejmé."

Dokázali se už účastníci konference shodnout alespoň na něčem?

"To je těžké říci. Na jedné straně, a to řeknu myslím trošku kriticky, existuje cosi jako velká evropská slova. To ukázal profesor Joseph Weiler, velice slovutný právník z Newyorské univerzity. Poukázal na velikou utopii a veliká slova ze Schumanovy deklarace před šedesáti lety. Řekl, že podíváme-li se na Schumanovu deklaraci, má osm set slov. To je ta utopie. A podíváme-li se dnes na Lisabonskou smlouvu, je to asi sto padesát tisíc slov. A to je ta zmatečná realita. Takže myslím, že se všichni na tom panelu shodli, že existuje veliký rozpor mezi utopií starou šedesát let a velice chaotickou a nepřehlednou realitou, která panuje dnes a jejímž výrazem je také Lisabonská smlouva, která má sto padesát tisíc slov."

Dá se říct, že s každým rozšířením se Evropská unie nějak zásadně mění?

Ivo Josipovič

"Myslím, že se určitě mění. Nejvýraznějším momentem dopoledního panelu byla i účast chorvatského prezidenta Josipoviče, který ve svém příspěvku přidal i jiný akcent do debaty. On se vlastně podíval na problematiku rozšíření, ale i na problematiku fungování Evropské unie právě z perspektivy Balkánského poloostrova a jihovýchodní Evropy. Dal důraz na otázku, zda jihovýchodní Evropa též patří do Evropy? Řekl, že samozřejmě ano, jinak by to nebyla jihovýchodní Evropa. Čili je to perspektiva regionu, který prošel po roce 1989 a zejména v 90. letech naprosto jinou zkušeností, zkušeností války. Války, která, jak také řekl jeden z účastníků panelu, byla od Říma geograficky vzdálena méně než Milán. To je něco, na co se zejména v západní Evropě zapomíná, kdy se ten evropský projekt vychvaluje jako projekt šedesáti let míru. Zapomíná se na to, že na dosah ruky zde v 90. letech probíhala válka. To, že konflikt může vzniknout kdekoliv a kdykoliv, je myslím memento, které právě noví členové, kteří přicházejí z jihovýchodní Evropy, mohou do evropské diskuse přinést."

Vy už jste to vlastně v úvodu naťuknul. Jakou roli mohou v dnešní sjednocující se Evropě hrát národy? Každý se svým úplně jiným pohledem na evropskou historii...

"Dívám se na to jako historik. Národy, národní identita a vlastně i ty konflikty mezi národy nikdy z Evropy nevymizí. Právě Evropa je novým pokusem, jak ty diference a konflikty mezi jednotlivými národy, jejich zájmy a jejich zkušenostmi nějakým způsobem nově zorganizovat. Čili nejde o to národní rozdíly jaksi zahladit. To je utopie a toho jsou si myslím všichni evropští politici vědomi, i ti nejentuziastičtější zastánci evropské jednoty. Jde o to neustále znovu a znovu tu mezinárodní organizaci nějak strukturovat. To je vlastně největší poselství dnešní diskuse. Samozřejmě národní diference, pohled francouzský, německý nebo chorvatský bude vždycky jiný. Jde o to, jakými zejména politickými mechanismy tuto diskusi a toto reformní úsilí nově strukturovat a nově uspořádávat."

Jerzy Buzek, foto: Evropská komise

Kdo vlastně se konference účastní?

"Nejprve bych zdůraznil, že tuto konferenci organizuje Evropská univerzita ve Florencii, jejímž rektorem je dnes Joseph Borrell, což byl v letech 2004 až 2007 prezident Evropského parlamentu. Konferenci otevřel Jerzy Buzek, nynější prezident Evropského parlamentu. Vystoupí José Manuel Barroso, jsou tu i další osobnosti, jako například současný maďarský ministr zahraničí, je tu i italský ministr zahraničí a další a další."

Foto: Evropská komise

A úplně na závěr se ještě zeptám: vy sám působíte jako historik na této univerzitě. Co vás tam přivedlo?

"Já jsem tam dostal profesuru. Začal jsem v říjnu a jsem tam teď jediným profesorem z České republiky nebo jedním z prvních profesorů z bývalého východního bloku a z nových členských států Evropské unie. Možná ještě velice stručně k tomu Evropskému univerzitnímu institutu. Byl založen v 70. letech jako Evropská univerzita, není to ovšem univerzita plná. Máme pouze čtyři katedry, evropské právo, sociální vědy, historii a ekonomii. Navíc ještě nejsme plnou univerzitou v tom smyslu, že nemáme klasické magisterské studium, ale pouze doktorandské. Je to univerzita v evropském kontextu jedinečná, je to univerzita nesmírně internacionální, která možná v Evropě ani v Americe nemá srovnání."