Vlček odchází z politiky, podle Klause to bylo jediné východisko

Sociální demokrat Miloslav Vlček se rozhodl rezignovat na funkci předsedy Poslanecké sněmovny a poslance a nebude kandidovat ani v květnových sněmovních volbách. Poslaneckého mandátu se vzdá k 30. dubnu. V čele sněmovny ho nahradí první místopředsedkyně Miroslava Němcová (ODS). Vlček, který dosud vedl kandidátku do voleb v Olomouckém kraji, opouští celostátní politiku kvůli medializovaným kauzám spojeným s dotacemi a půjčkami. Odchod Vlčka z postu předsedy sněmovny byl podle prezidenta Václava Klause jediným možným východiskem. Za nutný považuje Vlčkův krok i volební lídr ODS Petr Nečas. Předseda ČSSD Jiří Paroubek naopak kauzu označil za účelovou a Vlčkův odchod za "odpovědný krok" a "odvážné gesto". Paroubek zároveň vyzval k odchodu z politiky zástupce ODS, Věcí veřejných a TOP 09. ODS žádala už několik dní Vlčkův odchod a byla připravená iniciovat pokus o jeho případné odvolání na poslední schůzi parlamentu před květnovými volbami.

Podle mediálních informací v letech 2006 a 2007 poslanci schválili Vlčkovu bývalému poradci Petru Vrtalovi 25 milionů korun na neziskové sportovní centrum v Harrachově. Peníze ale údajně skončily v luxusním hotelu, který je teď na prodej za 120 milionů korun. Vlček prý osobně přesvědčoval poslance, aby dotaci schválili. Vlček si prý také v minulosti půjčoval peníze od svého bývalého asistenta, prostějovského Zdeňka Klapky. O jednu dvaapůlmilionovou půjčku se spolu dodnes soudí. Předseda sněmovny ve středu novinářům řekl, že se ve věci údajně zneužité státní dotace ani údajné půjčky ničeho nezákonného nedopustil. Později ale připustil, že zákon přeci jen porušil, a to když vracel Klapkovi více než milionovou půjčku v hotovosti, což se nesmí. Zároveň se přiznal, že lhal o svém exporadci Petru Vrtalovi, když tvrdil, že ho nezná. Vlček je prvním předsedou sněmovny po roce 1992, který sám rezignoval na svou funkci. Předseda sněmovny má řadu práv a povinností. Do pravomocí předsedy sněmovny podle jednacího řádu dolní komory patří přijímat slib prezidenta i jeho rezignaci a slib členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Může například po volbách navrhnout prezidentu republiky předsedu vlády, kterého pak hlava státu jmenuje. To může učinit v případě, že dva předchozí pokusy o sestavení vlády selžou na nedůvěře sněmovny. Šéf dolní komory však hlavně podepisuje přijaté zákony a svolává schůze sněmovny.