Volyňským Sokolům byla v Žytomyru odhalena pamětní deska
105 let uplynulo od vzniku Sokola na ukrajinské Volyni. Nyní se sokolové dočkali svého ocenění. Za účasti žytomyrské veřejnosti, studentů místní Pedagogické fakulty I. Franka a krajanů Žytomyrského spolku volyňských Čechů jim byla odhalena pamětní deska.
Deska nese nápis: V této budově II. Mužského gymnázia byl ke konci roku 1910 Čechy založen a svoji činnost začal volyňský gymnastický spolek „Sokol“.
Odhalení desky bylo slavnostní. Natáčela ho místní televize, která pořídila řadu zajímavých rozhovorů, zejména pak s autory knihy Historie tělovýchovného spolku „Sokol“ na Volyni, Alexandrem Kucharským a Jiřím Gribanem. Publikace obsahuje cennou obrazovou přílohu a řadu pamětních fotografií, které poskytli krošeňští a žytomyrští krajané.
Krajané si zazpívali i sokolský pochod
Za krajanský spolek položila k pamětní desce kytici květin jeho předsedkyně prof. Ludmila Číževská. Řečníci ocenili činnost a hrdinství místních sokolů v první polovině 20. století. Právě tam, kde se nacházely české kolonie vystěhovalců, umožnil emigrantům Sokol vzájemné setkávání i možnost návštěv své vlasti.
Odhalení desky doprovázela slavnostní hymna a pochod sokolů „Lví silou“ v úpravě Františka Kmocha, známého českého kapelníka. Starší krajanky se text naučily zpaměti, a za zpěv písně sklidily zasloužený potlesk celého shromáždění.
Pod vlivem silného panslavismu ve druhé polovině 19. a počátku 20. století, který byl sokoly ctěn, vznikal Sokol postupně téměř ve všech slovanských státech. V roce 1908 byl založen první nadnárodní sokolský spolek - Svaz Slovanské sokolstvo, který sdružoval osm organizací ze slovanských zemí. Žytomyrští sokolové se v roce 1912 zúčastnili v Praze VI. Sokolského sletu, kde společně se cvičenci z Ameriky, Francie a slovanských zemí oslavili 50. výročí založení Sokola. Zúčastnili se i několika dalších sletů.
„Žytomyrští a krošenští Češi (Malý, Frelich, Toman, Pertl, Dušek, Souček, Tichý, Kolařík, Jandera, Baloun a celá řada dalších) patřili k horlivým vlastencům a šiřitelům sokolské myšlenky, která se opírala o zásady českého Sokola. Kromě pravidelného cvičení pořádali místní sokolové výlety, veřejná cvičení, soutěže, organizovali župní slety. Cvičilo se v sálech i venku na pozemcích, členů přibývalo. Krajané nezapomínají ani na jejich nemalé oběti“, uvedla Eva Řezníčková, učitelka u krajanů v Žytomyru.
