Výročí Radia 1

V těchto dnech uplyne právě deset let, kdy začal v Praze a celém tehdejším Československu, vysílat první soukromá rozhlasová stanice, dnešní pražské Radio 1. O historii i současnosti této stanice je náseldující kulturní rubrika Jaromíra Marka.

Chcete-li si poslechnout celý níže uvedený příspěvěk, klikněte zde: V létě roku 1990 se Vladimír Vintr a Pavel Hronek vrátili z Rumunska kde je okouzlilo ilegální rozhlasové vysílání bukurešťských studentů. Záhy se naskytla možnost získat starou vysílačku, které se právě zbavovala jistá francouzská rozhlasová stanice.

První příležitost vyzkoušet si opravdové vysílání se partě nadšenců naskytla v říjnu roku 1990, kdy se v pražských katakombách pod někdejším Stalinovým pomníkem konal festival alternativní kultury Totalitní zona. Po protestních peticích a kampani v médiích musela policie zabavený vysílač vrátit a od února 1991 se vysílalo dál, tentokrát z prostor pražského rockového klubu Bunkr. A opět v improvizovaných podmínkách. Vysílačka stála na střeše nedalekého obchodního domu Bílá labuť a studio si na pár hodin denně půjčovaly další stanice, které čekaly až se parlament dohodne na způsobu přidělování licencí. Od března 1991 potom stanice už s názvem Radio 1 vstoupila do profesionální éry. I když zpočátku šlo o rádio hodně divoké a rádio vysílalo v přímém přenosu i dvě rvačky. Poprvé se popral undergroundový básník Ivan "Magor" Jirous s moderátorem Radiu 1. Zapnutý mikrofon vše přenášel do éteru. Tato rvačka však nebyla jediná. Radio 1 je dnes výhradně hudební stanicí, ve studiu se střídá padesát moderátorů, jejichž pravidelné pořady se věnují snad všem hudebním žánrům od jazzu až po hip-hop. Ve všedních dnech je na playlistu čtrnáct tisíc skladeb, přičemž průměr ostatních rádií je kolem osmi set. Dnešní hudební dramaturgii charakterizuje současný programový ředitel Saša Michailidis. Ve vysílání se běžně objevují i úplně neznámé a začínající kapely: svého času tak pomohli ke slávě třeba skupinám Tatabojs, Sluníčko nebo Ecstasy of St. Theresa. Radio 1 popírá tvrzení šéfů většiny komerčních rozhlasových stanic, že Češi chtějí poslouchat škvár a vysílat kvalitní hudbu znamená cestu k rychlému bankrotu.