Výstava přibližuje historii i současnost mariánského sloupu

Foto: www.marianskysloup.cz

V Muzeu Karlova mostu byla minulý týden otevřena výstava týkající se mariánského sloupu, který kdysi stával na Staroměstském náměstí.

Výstava s názvem Pražská legenda se nesoustředí jen na historii sloupu, podotýká ředitel muzea Zdeněk Bergman: "Tato výstava má dokumentovat současnost toho mariánského sloupu a to, že žije. Jeho příběh a možná také trochu pozvání do toho příběhu lidem, kteří o něm slyšeli."

Ani ti, kteří by o sloupu neslyšeli, nepřijdou v muzeu zkrátka. Jeho historii i současnost jim připomenou texty, dobové fotografie, videa i trojrozměrné exponáty. Tím nejvzácnějším je originál torza sochy Panny Marie ze strženého sloupu, který zapůjčilo Národní muzeum.

Připomeňme si historii sloupu: V roce 1648 oblehla Prahu švédská vojska a část města včetně Hradu dobyla. Staré a Nové město se ale Pražanům podařilo uhájit. Záchranu připisovali lidé Panně Marii, a tak byl o více než rok později vztyčen mariánský sloup, dílo sochaře Jana Jiřího Bendla. Roku 1918 byl ale sloup jako údajný symbol mnohaleté habsburské nadvlády stržen davem.

Mariánský sloup nemá jen svou historii, ale také přítomnost, kterou výstava také zachycuje. O to, aby se na Staroměstské náměstí sloup zase vrátil, usiluje v současné době Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Nový sloup má být kopií toho původního a už několik let na něm pracuje sochař Petr Váňa. Snahy obnovit sloup podle něj rozhodně nejsou ničím novým.

Petr Váňa | Foto: Martina Bílá,  Radio Prague International
"Když strhli mariánský sloup tak hned v té době, kdy dopadnul na zem, tak vznikla myšlenka jeho obnovy. Společnost pro obnovu mariánského sloupu je již třetí společnost, protože už za první republiky už existoval Výbor pro obnovu mariánského sloupu. Ten ukončil svou činnost před válkou a celou sbírku, kterou získali, věnovali na dostavbu kostelů kolem Prahy. Společnost na dostavbu mariánského sloupu byla založena po revoluci a navázala na snahy, které předtím proběhly v exilu."

Socha Panny Marie,  foto: autorka
Kameny na jednotlivé části nového sloupu pocházejí z různých zemí - například z Itálie nebo Indie. Není to jen proto, že některé velké kusy nejdou v Česku lehce najít

"Taková moje vize je, že ten sloup, ten jeho příběh není jen o našem českém prostředí, ale je to podstatně širší příběh a v kamenné podobě by se to dalo vyjádřit tak, že by byl sloup i z několika druhů kamene. Je to barokní princip, protože oni tenkrát v baroku taky, když něco považovali za významné, tak třeba dovezli kámen z Itálie. Tak i já jsem chtěl udělat ten základ sloupu, balustrádu z českého materiálu, ten střed z evropského kamene a ten vlastní sloup nahoře z nějakého světového materiálu. Je to taková vize, myšlenka, která se potom v soše Panny Marie vrací zpět, protože ta je zase z českého kamene."

Většina sloupu je už hotova včetně sochy Panny Marie, chybí např. hlavice nebo sochy andělů. Zůstává ale otázka, zda se mariánský sloup na své původní místo někdy vrátí.