Výstava v Senátu představuje Karla IV. a jeho odkaz

Rok 2016 je rokem 700. výročí narození Karla IV. a Česko se na karlovské oslavy intenzivně připravuje. Jednou z prvních akcí je výstava, která je k vidění v Senátu. Pozveme vás na ni v dnešní kulturní rubrice:

Karel IV., foto: ČT24

Na výstavě Dílo Karla IV. v běhu staletí se podílelo několik autorů. Mezi nimi je i Eva Doležalová z Historického ústavu AV, která nás expozicí provede. První otázka se ale tématu příliš netýká...

I když to s výstavou až tak úplně nesouvisí, je umístěna ve velmi zajímavém prostoru...

"Jsme v mytologické chodbě Valdštejnského paláce, tedy v budově dnešního Senátu České republiky. Za návštěvu stojí už opravdu i ta samotná chodba vyzdobená freskami z doby baroka."

My se ale přesuneme do gotiky, do doby, kdy nejen českým zemím vládl Karel IV. Můžete krátce představit výstavu?

Z výstavy Dílo Karla IV. v běhu staletí, foto: oficiální facebook Senátu Parlamentu ČR

"Výstava je věnována životu a dílu Karla IV. v běhu staletí. Našim cílem bylo představit hlavní milníky životního díla českého krále, římského krále a později římského císaře Karla IV. a také dodat, co z jeho díla zbylo do dnešních dnů, co my dnes vnímáme jako odkaz Karla IV."

Čím je vlastně Karel pro historika ještě zajímavý? Nebylo o něm už řečeno všechno?

"To je jedna z nejzávažnějších otázek, dost často nám bývá pokládána. Ono se vždycky dá něco nového najít, dá se podívat na prameny z jiného úhlu, dá se propojit kultura, společnost, politika, diplomacie..Je ale pravda, že těch překvapivých a dráždivých zjištění už je velmi málo. Jedním z nich, které se historikové stále pokoušejí objasnit, je událost z roku 1350, kdy Karel IV. měl nějaký úraz nebo onemocnění, které jej na rok až dva indisponovalo a vyřadilo jej z veřejného života. Dodneška se vedou diskuse, co se tehdy přesně stalo. Jediné jasnější zjištění přinesl až antropolog Emanuel Vlček, který po ohledání kosterních pozůstatků ve 2. polovině 20. století zjistil, že se tak stalo pravděpodobně při turnaji a pádem z koně. I tak ale žijí v literatuře, včetně té odborné, různé zprávy založené na kronikářských záznamech o tom, že Karel IV. byl otráven. Prostor pro fantazii stále ještě zbývá a úplně na kloub této záhadě asi nikdy nepřijdeme."

Eva Doležalová, foto: archiv Akademie věd ČR

Ostatně podobu Karla IV. před a po úrazu, si může návštěvník na výstavě prohlédnout. K osvěžení znalostí z dějepisu pak slouží mapa lucemburského panství a nechybějí třeba ani hrady, ať už v Česku nebo zahraničí, u jejichž založení stál právě kdysi Karel.

Stíny Karlovy vlády

Druhý Lucemburk na českém trůně bývá většinou vykreslován v nejlepším světle - dodnes se o něm hovoří jako o Otci vlasti a největším Čechovi. Karlova vláda měla i své stinné stránky a také jim se výstava věnuje. Zmiňuje počínající papežské schizma a také Karlův vztah k Židům:

"Tady se Karlův pragmatismus projevil v plné síle. Zdá se, že se choval zcela vědomě jinak k Židům v říši, v Německu a jinak v Čechách a na Moravě. V říši patřili Židé římské koruně, tudíž s nimi nemohl počítat v té dědičné politice, zatímco v Čechách a na Moravě patřili jemu a jeho rodu v dědičné linii. Protože byl Karel IV. králem, tak mu Židé se vším svým majetkem podle středověkého práva patřili a on věděl, že je pro něj výhodnější vycházet s nimi dobře, aby oni podporovali, k čemuž byli nuceni, jeho politiku, platili mu daně a podporovali jej i různými půjčkami nebo, řekněme, dary.

Oproti tomu v říši, což je fakt, který se Karlovi často vyčítá, došlo zejména v souvislosti s černou smrtí k mnoha událostem, kdy byl Karel IV. ochoten Židy obětovat v zájmu vyšší politiky. Tím konkrétním příkladem je Norimberk, kde tehdy sídlila židovská komunita v samém centru města. Je to to náměstí, kde se konají vánoční trhy a kde je kostel Panny Marie. Dochovaly se zprávy o tom, jak probíhala jednání v roce 1348. Víme, že Karel intenzivně jednal se šlechtou, s městskou radou Norimberku, s patricii o tom, za jakých okolností by byl ochoten přestat chránit právě norimberské Židy. Víme, že si to nechal velice dobře zaplatit a pogrom, který bývá interpretován v souvislosti s morem, nebyl důsledkem morové vlny, ale došlo k tomu, že byli Židé předem obětováni v zájmu toho, aby Karel IV. byl uznán jako římský král a jako takový respektován i v Norimberku."

Výstava o světlých i stinných stránkách Karlovy vlády i osobnosti bude v Senátu k vidění až do 12. června.