Wichterle byl nesnesitelně šikovný, vzpomíná R. Zahradník
V dalším příspěvku si připomeneme významného českého chemika a vynálezce Oty Wichterleho. Zemřel před pěti lety a letos v říjnu by se dožil devadesáti let. K jeho nejslavnějším objevům patří všeobecně rozšířený silon nebo kontaktní čočky. Na výstavu připomínající Wichterlovu osobnost se vypravil Vilém Faltýnek.
Vzpomínkovým večerem zahájili představitelé Akademie věd České republiky výstavu k nedožitým devadesátinám předního českého vědce, autora více než 150 patentovaných vynálezů. Wichterle od 30. let zkoumal polyamidy, položil zklady výroby prvního českého umělého vlákna, silonu. V padesátých letech se soustředil na výrobu hydrogelů. Ve foyer Akademie věd vedle panelů s fotografiemi tiše bzučí jeden z prvních "čočkostrojů".
"Vlastní kouzlo stroje je skryto v odlévacích formičkách, které se teď točí velkou rychlostí na těchto žlutých unašečích, jsou pokryty krytkou a ty hadičky ze skleněného hřebínku tam přivádějí inertní plyn, aby mohla probíhat polymerizace. Takto připravované kontaktní čočky tedy vznikají odléváním z kapalného monomeru do pevného polymerního produktu," vysvětluje Jiří Michálek z ústavu makromolekulární chemie. Jedno z prvních zařízení na výrobu kontaktních čoček je vyrobeno z dětské stavebnice merkur a vzniklo doma na koleně. Na Wichterleho vzpomíná jeho někdejší kolega Rudolf Zahradník.
On musel být velmi zručný...
"To byl nesmírně šikovný člověk. S mojí ženou jsme viděli v šedesátých letech u něj doma to první zařízení, udělané z klukovské stavebnice... To byl nesnesitelně šikovný člověk! U něj byly oba jeho základní profesionální rysy neobyčejně vyvynuty. Byl báječný chemik základního výzkumu a ale stejně svěží byl v průmyslových aplikacích. To je u jedné bytosti málokdy spojeno!"
Wichterle ovšem nebyl jen vědcem, ale účastnil se i společenského života, mimo jiné stál v roce 1968 u zrodu petice Dva tisíce slov. Pro své názory nebyl pohodlný komunistickému režimu.
