Z krajanského tisku
Týdeník chorvatských Čechů Jednota se loučí se svou bývalou ředitelkou a šéfredaktorkou Mirou Kulićovou, která minulý měsíc ve svých 63 letech podlehla zákeřné nemoci.
"Skromná, tichá, pracovitá a neskonale smířlivá - to byly vlastnosti, kterými se Mira Kulićová vyznačovala a které jí jako redaktorce pomáhaly překonat i nesmírně těžkou dobu domovinské války," píše Jednota o své bývalé šéfredaktorce, která začátkem 90. let udržela každotýdenní periodicitu časopisu i vydávání dalších českých tiskovin přesto, že Daruvar byl ostřelován a mnoho lidí se tehdy uchýlilo do bezpečí daleko od svého města, dokonce i do ciziny. V tomto roce po odchodu Jiřiny Staňové přicházíme o další z vůdčích osobností, připomíná ve zprávě o smutné události týdeník Jednota.
České listy přinášejí rozhovor s nejslavnější tenistkou všech dob Martinou Navrátilovou, které se hned na úvod ptají na pocity a myšlenky z doby jejího odchodu z tehdejšího Československa. Navrátilová vzpomíná, že Američané měli obavy z jejího únosu zpátky, což si myslela, že se nestane: podle ní Češi takové věci nedělali. "Kdybych byla Ruska, možná, že bych se trochu bála,"říká tenistka, která se hlavně obávala, jestli nebudou mít potíže její rodiče a sestra. Dnes, jak dodává, se už cítí doma všude, kde je se svou partnerkou. Na Floridě, v Coloradu, v Čechách, ale vlastně po celé zeměkouli. "Cestovala jsem tolik a ovládám hodně řečí, takže se s lidmi domluvím," dodává Martina Navrátilová v rozhovoru pro České listy.
Některým českým politikům je nesympatická možnost dvojího občanství pro zahraniční Čechy. Zde je nutno připomenout, že to byli čeští exulanti a emigranti, kteří se značnou mírou zasloužili a znovunabytí české státnosti svou branností - legionáři nebo vojáci ve spojeneckých armádách - i politickými akcemi, připomíná Jiří Breber v Amerických listech. Exil udržoval českou svobodnou kulturu, když byla doma potlačena. Mnoho exilových Čechů a Slováků i dalších exilových komunit ze střední a východní Evropy dokázalo ovlivnit důležitá rozhodnutí západních vlád k vyvíjení účinného hospodářského a diplomatického nátlaku na politiku Kremlu, píše dále autor. I těmito argumenty podepírá svůj názor, že z hlediska korespondenční volby je český volební systém v porovnání s mnoha jinými státy, často mnohem chudšími, velmi nedokonalý a zřetelně diskriminující české občany, kteří se zdržují nebo žijí v zahraničí.
