Z mnoha stran přicházejí reakce na zvolení nového prezidenta České republiky
Nástupcem Václava Havla se na dalších pět let stal čestný předseda ODS Václav Klaus, když v páteční třetí volbě porazil kandidáta vládní koalice Jana Sokola. V závěrečném kole získal 142 hlasů poslanců a senátorů, tedy o hlas více, než potřeboval. V čele státu chce posilovat atmosféru svornosti, pohody a dílčí spolupráce všech občanů i ústavních institucí. Slavností inaugurace se uskuteční v pátek 7. března.
Zvolení jedenašedesátiletého bývalého premiéra a někdejšího dlouholetého předsedy ODS okamžitě vyvolalo rozporuplné reakce doma i v zahraničí. Hovoří se o tom, jak se jedna z nejvýraznějších osobností polistopadové éry bude v nové roli chovat na poli zahraniční politiky a zejména k Evropské unii. Otazník visí i nad další existencí koaličního kabinetu Vladimíra Špidly, který bude za měsíc obhajovat křeslo v čele nejsilnější vládní strany na sjezdu ČSSD. Je jisté, že Klausovo zvolení zkomplikuje již tak napjatou situaci v sociální demokracii. Špidla však rezignovat nechce. Je přesvědčen, že jeho vláda může existovat i s Klausem na Pražském hradě. Na březnovém sjezdu sociální demokracie se každopádně očekává ostrý souboj mezi znesvářenými křídly.
Zahraniční média a politologové se většinou shodují v názoru, že Klausovo zvolení českým prezidentem představuje tvrdou ránu levostředové vládní koalici, která svou nejednotností nahrála Klausovi, a zvláště pak velkou porážku Špidly. Mnozí si všímají faktu, že bývalému šéfovi nejsilnější české pravicové strany pomohli na Hrad komunisté. Poslanci Evropského parlamentu vyjádřili opatrné přání, aby Václav Klaus v prezidentské funkci opustil své pověstné euroskeptické názory. "To, že Česká republika vstoupí do unie s novým prezidentem, který zastává razantní euroskeptické stanovisko, alespoň u členů té staré Evropy jenom potvrdí to, co většina už tuší. Tedy že noví členové nechtějí prohloubit proces integrace, ale že vidí Evropskou unii především jako ekonomickou instituci," řekl ČTK například francouzský politolog Jacques Rupnik.
Klausovi již ke zvolení gratuloval německý prezident Johannes Rau, který označil vztahy obou zemí za nejtěsnější v dosavadní historii. Také na Slovensku panuje přesvědčení, že Klaus jako český prezident přátelské a nadstandardní vztahy obou států, které spojuje minulost ve společném státě, neovlivní. Pozdravné telegramy mu již poslali slovenský prezident i premiér Rudolf Schuster a Mikuláš Dzurinda.
Skutečnost, že Česká republika bude mít po měsíci opět hlavu státu, bude mít dopad i na ekonomiku. Zahraniční investoři podle analytiků sice ocení, že prezident byl zvolen, nejistou budoucnost vlády ale mohou vnímat jako zvýšené politické riziko. Nevylučují snahu ze zahraničí o oslabení koruny po otevření trhu v pondělí ráno. Obávají se také, že rozkol ve vládní ČSSD, který se naplno projevil během dnešní volby prezidenta, může zbrzdit rozjezd plánované reformy veřejných financí.
