Zajímavosti z kultury

r_2100x1400_radio_praha.png

Vážení posluchači, od mikrofonu vás zdraví Evelina Himalová. Nejprve vás zvu na výstavu:

Až do 11.března je možné zhlédnout v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě expozici "Tvář naší země - krajina domova". Pod stejným názvem se uskuteční i konference, která proběhne v únoru v Praze a v Průhonicích. Výstavu vám přiblíží jeden z jejích kurátorů Jaroslav Bárta... S pozvánkou na výstavu "Tvář naší země - krajina domova", která se koná v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě, byl její kurátor Jaroslav Bárta. Stejnojmennou konferenci uskuteční Česká komora architektů z podnětu a pod záštitou prezidenta Václava Havla ve dnech 21. až 23. února na Pražském hradě a v Kongresovém centru Výzkumného ústavu pro krajinu a zahradnictví v Průhonicích. O ní si budeme povídat někdy příště s předsedou organizačního výboru inženýrem Ivanem Dejmalem.

Česká televize uvedla ve středu na svém prvním programu úvodní část nového trojdílného filmu, který pod názvem "Český Robinson" natočil podle scénáře Martina Šafránka režisér Dušan Klein. Hlavní roli muže, jenž koncem 60.let emigroval, projel kus světa, nakonec se oženil ve Švýcarsku a v porevolučním Česku si koupil dům s úmyslem natrvalo zde s rodinou žít a podnikat, ztvárnil brilantním způsobem Miroslav Donutil. Ten pro naše vysílání k filmu poznamenává... Vedle Miroslava Donutila v "Českém Robinsonovi" dostali příležitost i další vynikající herci, například Vilma Cibulková, Libuše Švormová, František Němec, Oldřich Navrátil, Rudolf Hrušínský, Simona Stašová a další. Režisér Dušan Klein jejich výběr i svůj režijní záměr vysvětlil... Do filmu, který natočil během pouhých 45 dnů na Sedlčansku, u Slaného, v Praze a ve Švýcarsku, obsadil režisér Dušan Klein i tři zástupce hereckého rodu Brousků. Jejich nestora, pana Otakara Brouska staršího, jsem požádala o rozhovor... Pan Brousek netajil, že ho moc potěšilo, když mu byla nabídnuta role v "Českém Robinsonovi". Velmi vděčně ji přijal... prozradil i vám z obsahu filmu "Český Robinson", jehož druhou část uvidíme na prvním programu České televize ve středu a závěrečnou třetí o týden později, i vám jistě dobře známý herec Otakar Brousek starší.

Minulý týden jsem vás informovala o slavnosti k 10.výročí vzniku Centra pro demokracii a svobodné podnikání v pražské Galerii Ecce Terra na Konzervatoři a ladičské škole Jana Deyla v Praze, v jejímž rámci se konala i výstava americké odborné literatury dovážené do České republiky a výstava českých fotografů Zdeňka Thomy a Jaroslava Šestáka. Čestnými hosty oslavy byli mj. manželé Havlovi - bratr prezidenta republiky Ivan a jeho choť Dagmar, prezidentova švagrová... řekl mi Ivan Havel, český technik, kybernetik a filozof, z jehož životaběhu vám nyní uvedu několik údajů:

V roce 1966 absolvoval obor automatizace na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a v letech 1968 až 1971 vystudoval "computer science" na Kalifornské univerzitě v Berkeley ve Spojených státech. Poté působil v Ústavu teorie informace a automatizace Československé akademie věd v Praze. V letech 1981 až 1989, kdy mu bylo komunistickým režimem znemožněno pokračovat ve vědecké práci, se živil jako domácký pracovník podniku Meta. V listopadu 1989 se stal spoluzakladatelem a do června 1990 byl politickým reprezentantem Občanského fóra. Následovalo působení ve funkci ředitele Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově, později Centra pro teoretická studia společného pracoviště Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy. Je šéfredaktorem časopisu Vesmír a od roku 1992 docentem biofyziky na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se teorií automatů, umělou inteligencí, problematikou vědeckého poznání, alternativní vědou a vztahem vědy a filozofie. Je autorem četných vědeckých studií a filozofických dialogů, publikovaných mimo jiné v samizdatové Edici Expedice. A jaká je jeho spolupráce se zmíněným Centrem pro demokracii a svobodné podnikání..? Tolik Ivan Havel k jím redigovanému sborníku "Co daly naše země Evropě a lidstvu", který časově pokrývá období od druhé světové války až po rok 2000 a je nejvýznamnějším vydavatelským počinem Evropského literárního klubu, o němž bude nyní řeč. Ten klade důraz na pečlivý výběr evropské překladové i původní české literatury a na kvalitní grafický design a tisk. V minulém roce v něm byly vydány například publikace "Blumenfeld 2009: Eutopie", "Benjamin Kuras: Je na Marxu život?" či "William Shakespeare: Komedie" v překladu předního českého anglisty a znalce Shakespearova díla profesora Martina Hilského. Slovo dnes dostává opět doktor Ladislav Venyš, ředitel Centra pro demokracii a svobodné podnikání, neboť k výčtu desetileté činnosti této instituce, kterou vám před týdnem představil, neodmyslitelně patří i vznik Evropského literárního klubu... pochválil prezidentova bratra Ivana Havla a jeho manželku, kandidátku věd, ředitel Centra pro demokracii a svobodné podnikání doktor Ladislav Venyš.

Dagmar Havlová, která je dcerou Dionýze Ilkoviče, známého slovenského fyzika a žáka nositele Nobelovy ceny profesora Heyrovského, vystudovala stejně jako její muž matematiku a fyziku a věnovala se kybernetice. Seznámili se v době její profesní kariéry. Po revoluci 1989 spoluzakládala Občanské fórum. V současné době se věnuje už několik let především práci v Nadaci pro záchranu památek, jak o tom bude hovořit sama. Pověstná je například její snaha o udržení a celkovou rekonstrukci "rodinného stříbra" - paláce "Lucerna" v Praze... řekla mi o činnosti svojí nadace paní Dagmar Havlová.