Žalobkyni Milady Horákové volají na lavici obžalovaných
Sedmapadesát let po smrti Milady Horákové možná půjde před soud jedna z důležitých aktérek zinscenovaného procesu, tehdejší prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Státní žalobce ji obžaloval před několika dny.
Proč až po tak dlouhé době?
"Je to určitá nechuť, která byla v naší společnosti po roce 1989, vypořádat se s vlastní minulostí," nabízí svou odpověď historik archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Petr Koura. Podle něj například vyšetřovatelé a žalobci hovoří o novém dokumentu, o nějž se žaloba opírá, "tak on byl publikován již před 12 lety historikem Karlem Kaplanem. Takže domnívám se, že kdyby tady byla trošku větší vůle, tak by paní prokurátorka Brožová mohla stát před soudem ne v osmdesáti, ale třeba už v sedmdesáti letech. Je to symptomatické pro ten náš proces vyrovnávání se s naší minulostí a domnívám se, že není pozdě ani dnes."
Redaktor Českého rozhlasu Marek Janáč, který se dlouhodobě zabývá archiváliemi souvisejícími s procesem a zpracováním jeho zvukového a obrazového záznamu, připomíná, že policie se pokusila Brožovou obvinit už před dvěma lety, ale státní zástupce tehdy žádal více důkazů. Ty vyšetřovatel našel v archivech i v Českém rozhlase, kde byla například uchována celá závěrečná řeč Ludmily Brožové před soudem, kde mimo jiné dramaticky pronesla: "A tak zatímco textilačka Heraitová z Kotony Beroun zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíce pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková v podzemí dávala dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky."
Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování byla Ludmila Brožová-Polednová zařazena mezi prokurátory právě proto, aby jako žena obžalovala ženu. Čtyři z třinácti obžalovaných, včetně Milady Horákové, byli odsouzeni k trestu smrti. Tehdejší prokurátorku její dnešní žalobci viní z účasti na vraždě, kde zákon ukládá 12 až 15 let vězení. Dochované písemnosti a záznamy jsou dostatečné tomu, aby určily, jestli Brožová věděla, že jde o zmanipulovaný proces, říká vyšetřovatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Ilja Pravda: "Když i třeba předseda státního soudu konstatuje ve zprávě pro ministerstvo spravedlnosti, že tedy už před samotným průběhem soudního řízení byly dohodnuté dokonce tresty, které obžalovaní v tom procesu dostanou."
Podle Lidových novin ale bývalá prokurátorka trvá na tom, že tehdy neudělala nic špatného. Byla studená válka, životy padaly na obou stranách a Horáková doznávala trestnou činnost, říká dnes šestaosmdesátiletá Brožová-Polednová.
"Samozřejmě nejde o to, aby byli odsuzováni lidé v takto vysokém věku k nějakým vysokým trestům. Spíše to odsouzení by mělo proběhnout v té rovině morální a symbolické. Že tedy jestli někdo se před 57 lety účastnil justiční vraždy, tak měl by za to být hnán k zodpovědnosti a měl by za to být souzen," poznamenává historik archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Petr Koura ke smyslu obžaloby, vznesené po téměř šesti desítkách let, které uplynuly od popravy Milady Horákové.