Západní

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

V dalším pokračování našeho seriálu o proměnách českého jazyka Vám dnes jeho autorka Věra Schmiedtová nabízí zamyšlení nad našim vztahem ke slovu "západní".

V jednom z předcházejících příspěvků jsme mluvili o nezeměpisném významu slova Západ. Při té příležitosti jsem si uvědomila, jak se náš vztah ke slovu západní, odvozenému od tohoto významu, po roce 1989 změnil.

V době komunismu jsme preferovali všechno západní. Kdyby už tehdy existoval jazykový korpus, jistě by se náš vztah k tomuto slovu odrazil v jeho spojitelnosti. Spojitelnost je jazykový termín, který uvádí výskyt slov v blízkém okolí slova zkoumaného. Nejsou to ale slova, která jsou s tímto slovem užívána závazně, uživatelé je prostě preferují.

Očekávala bych, že v době komunismu by měly vysokou spojitelnost se slovem západní například slova: auto, svetr, boty, televize, zboží, výrobky, hudba, valuty, devizy. Pokud bychom měli v korpusu hodně novinových textů, potom by tam mohlo být slovo diverzant, špión. Pro slovo západní bylo používáno synonymum americký. Ve spojení s ním bychom mohli nalézt spojení americký agent, imperialismus...

Podíváme-li se do korpusu dnes, na texty které vznikly po roce 1989, je nejvíce spojováno se slovem západní slovo Evropa (2890). Dále následuje slovo - země (893). I když Západní Německo neexistuje, přesto se vyskytuje v poměrně vysoké frekvenci (326). V tomto spojení ale není jisté, zda slovo západní znamená světovou stranu nebo význam demokratický a kapitalistický. Za těmito slovy následují slova, která charakterizují nový vývoj - západní demokracie, firma, trh, standard, ekonomika, banka. Tedy slova, která patří do okruhu politologie a ekonomie.

Dříve, při malém a nepovoleném kontaktu se západními zeměmi, by nikdy nevystoupala na vyšší frekvenční příčku slova: západní investor, kolega, ekonom, novinář, odborník, expert. Ani západní turista tu nebyl tak častý. Nově se objevilo ve vyšší frekvenci i spojení západní feministka. Teprve u frekvence pod čtyřicet se vyskytují slova, která jsem původně očekávala na předních místech: zboží, vůz, automobil, střih, móda. Podle frekvence se dnes na vyšší místa vyšplhala i spojení: západní myšlení, úroveň, technologie, kapitál, věda, konkurence. Poměrně vysokou frekvenci má spojení západní vítr. Není se co divit, naše počasí ovlivňují především západní větry. Ale i slovo břeh, které se v absolutní většině pojí ještě se slovem Jordán - západní břeh Jordánu. Vysoká frekvence je tu proto, že je to ožehavá politická otázka v Izraeli. Ale tenhle význam slova západní, to není ten náš nezeměpisný, to je ten zeměpisný - označuje západní světovou stranu. Takže o tu jsme se v tomto příspěvku nezajímali.

Sami vidíte, jak jazyk žije s námi a jak odráží všechno, co se děje v lidské společnosti.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz