Zelení jadernou energii nechtějí
Ve druhé polovině minulého týdne se v Praze sešlo Evropské jaderné fórum. Tehdy jsme také přinesli informaci o jeho obsahu a vytýčených cílech zejména z pohledu účastníků jednání. V dnešní ekonomické rubrice v tématu pokračujeme, zazní však spíše hlas odpůrců jaderné energetiky.
"Cílem bylo otevřít základní diskusi o příležitostech a rizicích využívání jaderné energetiky v členských zemích Evropské unie,"řekl český premiér a předseda ODS Mirek Topolánek o obsahu Evropského jaderného fóra, které vzniklo zejména ze společné iniciativy České a Slovenské republiky, jejichž metropole hostily první dvě setkání a hodlají se při organizování fóra střídat i v budoucnu. Vedoucí Energetické sekce strany zelených Vladimír Vlk si ale není jistý, že se Evropské jaderné fórum skutečně dostatečně a otevřeně zabývalo všemi riziky jaderné energetiky.
"Podle mého názoru fórum by mělo čítat veškeré informace, co se týká vůbec jaderné energetiky. To znamená mělo by se zabývat i otázkou bezpečnosti stávajících jaderných elektráren, mělo by se zabývat i budoucností a vizí do budoucna a mělo by se zabývat i tím, jak to bude vypadat s vyhořelým palivem, jak se bude ukládat a jaké budou principy jeho ukládání. A také by se mělo zabývat otázkou, co s dožitými jadernými elektrárnami a s jejich likvidací a jaká bude vůbec ekonomika likvidace těch starých jaderných elektráren."
Tyto otázky nejsou a podle Vladimíra Vlka ani v dohledné době nebudou vyřešeny a proto stanovisko strany k jaderné energetice zůstává odmítavé.
"Strana zelených určitě zaujímá princip trvalé udržitelnosti. A z tohoto principu my odmítáme jadernou energetiku, neboť nesplňuje zejména konec jaderného palivového cyklu a zakládá problémy dalším generacím. A my odmítáme ty problémy zakládat pro další generace, tak chceme, aby tento problém byl vyřešen a dál aby byla vyřešena i bezpečnost jaderných elektráren."
Mezi důležitými účastníky Evropského jaderného fóra byl i jeho spoluiniciátor, slovenský premiér Robert Fico, podle kterého odpůrci jaderné energie v konečném důsledku slouží různým ekonomickým zájmům.
"Slovensko bola krajina, ktorá vyvážala elektrickú energiu a vďaka záväzku zatvoriť dva zdravé bezpečné bloky musíme začať dovážať 20 percent elektrickej energie. Slovensko naozaj investovalo do týchto dvoch blokov takmer 8 miliárd slovenských korún, aby boli bezpečné. Preto zatvorenie týchto blokov nie je otázkou bezpečnosti, sme o tom absolútne presvedčení. Ale je to otázka energetický záujmov, energetických súbojov a biznisu. Pretože dnes sa predbiehajú mnohí investori v tom, kto bude na Slovensku stavať nové atómové bloky."
Vedoucí Energetické sekce strany zelených Vladimír Vlk jednoznačně odmítá, že by sloužil jakýmkoli lobbyistickým zájmům. Poté zdůrazňuje, že dva bloky jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, na které narážel Fico a které se nacházejí ani ne 40 kilometrů od českých hranic, podle Vlka bezpečné rozhodně nejsou, protože i všechna zmíněná nákladná opatření jsou dodatečně uplatněna na zastaralou konstrukci. A zejména mu pak chybí odpověď, jak se v budoucnu Evropa vypořádá s dožívajícími elektrárnami.
"My se jenom obáváme, že když by se měly likvidovat jaderné elektrárny, které dožijí, tak se může stát, že buď budou likvidovány a bude to stát hodně peněz, anebo teda zůstanou v takovém stavu, jako je v Jaslovských Bohunicích A1."
Otázkou zůstává naplnění rostoucích energetických potřeb současného světa. Premiér Topolánek za účinnou a navíc bezemisní odpověď považuje jadernou energetiku. Odvolává se přitom na slova předního sovětského fyzika a také legendárního obránce lidských práv Andreje Sacharova. "Andrej Sacharov před třiceti lety řekl: bude to ne nafta, ne plyn, ne uhlí, ne obnovitelné zdroje, ale jaderná energie, která Západu poskytne spolehlivý a dostatečný zdroj cenově dostupné energie a tím zajistí jeho svobodu a nezávislost."
"My prosazujeme princip udržitelné energetiky, takže my nechceme tu energetiku dát někam na úroveň zase 50. let minulého století, ale seriózně se chceme zabývat vůbec spotřebami energií. To znamená my musím sledovat spotřebu versus výrobu a sledovat její vyváženost. To je jeden aspekt. A druhý aspekt je nejenom vyrábět elektrickou energii, ale podívat se i na hledisko spotřeby a na možná úsporná opatření a hledat varianty, které by dopomohly k ne tak prudkému zvyšování, ale které by udržely alespoň stagnaci spotřeby elektrické energie. Když jsme si teď dělali analýzu spotřeby elektrické energie, tak skutečně v letech 2005 až 2006 byl nárůst asi 2,9 procenta, ale už v loňském roce to už bylo 0,68 procenta. Takže maloodběratelé už začínají reagovat na zvyšování cen elektrické energie, takže i podle toho regulují spotřebu elektrické energie. Co se týká velkoodběratelů, samozřejmě začínají hledat úsporná opatření."
Vlk ale připouští, že nelze všechny reálné energetické potřeby naplnit z obnovitelných zdrojů. Těm by se ale podle něj měla stále více věnovat komunální sféra a nespoléhat jen na velké dodavatele.
"My netvrdíme, že obnovitelné zdroje zcela nahradí systémovou energetiku. A myslím si, že kdybychom to tvrdili, tak bychom trošku byli blázínkové. My akorát chceme, že obnovitelné zdroje a obnovitelná energetika budou mít určité místo v energetickém mixu. Nebude mít tak velké procento, jako mají klasické zdroje nebo stávající zdroje, ale samozřejmě určité místo bude mít. A hlavně bude mít uplatnění v komunální energetice a tam se vlastně bude ta energetika diverzifikovat," uzavírá vedoucí Energetické sekce strany zelených Vladimír Vlk.
